Astronautova žena

Johnny Depp v netypické roli a Charlize Theron, co má polovinu doby slzy v očích. Tři hvězdičky - za napínavost. "It's either the child of her enemy, the man that killed her husband, the man that raped her... in which case she will kill herself and the child. Or it's the child of her prince. The only thing she has left of him, a part of him still alive within her kept safe inside her, in which case... But how would she know until it was too late?" (13.02.2003)

Bylo to prostě blbý. Začátek velmi slibný, ale pak se film záhy zvrhne v blábol, ve kterém bych spíš čekala Kim Basinger než úžasnou Charlize (nemluvě o Johnnym, kterému to zde vůbec nesluší a vypadá jak ve své éře Jump Street). A blábolem to zůstává až do konce. No, ale každý někdy šlápne vedle, zapomeňme a budiž útěchou, že hlavní protagonisté si z toho vzali ponaučení a dnes se docela drží. A film může zvesela do propadliště dějin. (26.07.2010)

Vcelku se divím zdejšímu nízkému hodnocení. Pro mne byla Astronautova žena velmi zajímavým a chytlavým snímkem od začátku až do konce. Hlavně nebylo slabých míst, snímek je komplexní a velmi se mi líbila třeba i muzika. Herecké výkony netřeba komentovat, ty jsou maximální. Příběh sám o sobě mohou někteří hodnotit jako neoriginální, já mu však tento přívlastek nedávám. Přistoupil jsem k filmu bez předsudků a nechal se jim pohltit a během sledování mne z napínavého prožitku rozhodně nic nevytrhávalo, nic co by bilo do očí. Dle mého názoru čtyři hvězdy zasloužené! (01.02.2011)

Musím se přiznat že mi trvalo asi tak 20 minut, než jsem přišel na to že ten hlavní herec je Johnny Depp :D Vážně jsem ho vůbec nepoznal, to se mi snad ještě nestalo abych tak výrazného herce nepoznal hned na začátku filmu. Ještě dlouho jsem se tomu musel smát. A teď už k samotnému filmu - Celou dobu čekáte na něco co dlouho nepřichází, čekáte odpověď na otázku "Co se to tady sakra děje?" Na rovinu říkám nečekejte mnoho, aby jste pak nebyli zklamaní tak jako já. (20.10.2012)

No tedy... Tak mám za sebou další film se skvostnou Charlize. A říkám rovnou, tohle je zatím nejlepší kandidát v mém osobním hodnocení o film s nejposran--- závěrem v posledních pěti minutách... Ano, je to jak říkám. Hodinu a tři čtvrtě vás film udržuje ve skvělém napětí, přičemž si logicky říkáte, že to vše se děje jen v hlavě Charlize. Podmínky pro jistou labilitu má ideální. Zažitý stres z nehody manžela, dřívější labilita ze smrti rodičů šmrnclá těhotenstvím, což je kapitola sama pro sebe... Sám o tom vím své a ne nadarmo se tomu odborně říká - jiný stav. Spíš mně zajímalo jak to ustojí chudák Johnny a zda se mu podaří naladit se na vlnu své hormony rozbunzírované manželky což je bezpochyby těžší, než utahovat šrouby na satu na orbitu.... Přesto si celou dobu říkáte - co kdyby se tam u satelitu přeci jen něco stalo? Bohužel, na tuto pro mne zcela nereálnouverzi příběhu nakonec dojde. Poté co u Armacostů začnou po bytě jiskřit Chobotničky z druhého patra (tedy já viděl jen Modrého, ale Zelená asi taky někde běhala s žárovkou) jsem dostal tep jako Spencerův co-pilot na oslavě a začal jsem se bát masivní mozkové mrtvice. Jakoby to nestačilo, Charlize se mně s jiskrou v oku ihned poté pokoušela dorazit.... Přežil jsem, ale ještě se klepu. A to vzteky. Takhle posrat konec, pane Rande Ravichi - to se musí asi umět... Bez toho konce by to sahalo vysoko, takhle je to jen za ty dvě minuty odmlky s řídícím centrem. * * (04.05.2014)