Poslední dny na Marsu

Zombie na Marsu. Návrh na možný distribuční název je zároveň i vyčerpávajícím popisem obsahu (i přes občasná filozofická skoro-dilemata a obnažování charakterů v krizových situacích). Nejen znalým direktivy: „Nikdy si nezahrávej s něčím, co má víc zubů než celá Addamsova rodina.“ musí být brzy jasné, že tuhle ohranou misi z Komunistické planety mohou zachránit jedině Liev Schreiber a soundtrack - po ostatních členech štábu si pak klidně může zkusit robotické vozítko Curiosity couvání.. (17.12.2013)

Spíš než o Poslední dny na Marsu se jedná o Další zvoranej film o Marsu. Tahle planeta má prostě pech. Ani chvílemi obstojná psycho atmosféra a skvělá hudba nezachrání průhledný scenář plný nenápaditých hororových klišé (byť jsou poměrně zručně natočena) a nudné charaktery (byť jsou zajímavě obsazeny). Ruairimu Robinsonovi, který natáčel bomba krátkometrážní věci (pokud jste neviděli, okamžitě napravte), přeju do budoucna zajímavější materiál. (13.01.2014)

Hodně příjemné překvapení a jeden z nejzajímavější zombie hororů za posledních hodně let. Herci jsou výborní, výprava tak akorát střízlivě realistická, a krom toho "shock" nástupu zombies do filmu to funguje perfektně jak co do logiky příběhu, tak i v budování napětí. I díky tak akorát délce filmu mě to bavilo mnohem víc než třeba Prometheus - kterého mi to tou synapsí se zombíky a vědci na cizí planetě připomínalo ještě víc než Věc (přecejen, srovnávat obyčejné zombies s shapeshifting-sliznatými-ubermonstry tak trochu nejde). 7/10 (07.01.2014)

Pecka. Prometheus meets Europa Report meets Event Horizon. Namícháno v takovém poměru, že se mi výsledný koktejl přesně trefil do vkusu (z Promethea si to bere - jak bylo vidno už z trailerů - základní námět, z Event Horizonu zaměření čistě na hororový žánr - tzn. žádné vyšší filosofické či jiné ambice, a z Europa Reportu snahu o zdání vědeckosti a nedebilní řešení různých problémů). Takhle čistých vesmírných sci-fi hororů je hrozně málo - a těch solidních ještě méně, v podstatě tak dva do dekády (a z toho jeden spjatý s Alien frančízou). Stesky nad neoriginalitou tedy ode mne neuslyšíte - já osobně se raduju, že je tu po dlouhé době film, který nemá potřebu tvářit se, že objevuje Ameriku, a namísto toho bez jakéhokoli řemeslného zaváhání přináší čisté žánrové potěšení. The Last Days on Mars jsou stoprocentně vážným hororem, humoru a nadhledu tu není ani špetka. Atmosféra bezútěšná, tíživá, klaustrofobická. Postavy jsou od sebe navzájem rozeznatelné (tzn. neplatí časté negativum žánrových filmů, kdy vyčnívá jeden-dva hrdinové a ostatní splývají do homogenní masy) a naštěstí se nechovají jako blbouni z Promethea, ale spíše jako skutečný vědecký tým z Europa Reportu (přičemž iracionálnější momenty jsou vždy obhájitelné momentálním psychickým rozpoložením dané chybující postavy). Celkově jsem opravdu příjemně překvapený, jak moc dobré to nakonec je. "Béčko" možná tak dějem, ale určitě ne zpracováním a tónem. Béčka mají bavit, kdežto Last Days on Mars jsou nekompromisní atmosférická depka. (02.11.2013)

Já u těchto filmů mívám problém s tím, že to, co by měli být jedni z psychicky nejodolnějších a nejtrénovanějších lidí planety, jsou v podobných filmech většinou třesoucí se konstituce hrozící sesypáním. Ani k tomu nepotřebují mimozemské organismy. Zde v tomto podání aspoň co do vybavení základny a některých postupů to působí celkem věrohodně, dokonce ani tolik není dáván důraz na hororovou stránku, spíš se to pokouší být thrillerem o lidech v neobvyklých situacích. Problém je v tom, že se to celé seběhne vlastně docela rychle a celkem bez napětí a sympatií pro postavy, až na Schreibera a Romolu Garai. Takový ucházející průměr. Ovšem, po naprosto všech stránkách lepší než Prometheus :) (06.11.2013)