HelenaHanke

S výjimkou prvního a posledního dílu, které jsou dějově vyloženě uspěchané, si seriál čtyři hvězdy zaslouží. Atmosféra osmdesátých let je vykreslena chvílemi až mrazivě dokonale. Před hereckým uměním Ivana Trojana nelze než opět smeknout a sympatickým objevem se pro mě stal Václav Neužil, kterého jsem s výjimkou malé role v Anthropoidu dosud na obrazovce nezaznamenala. (80 %)

Banální příběh, jakých se v životě náctiletých odehrávají desítky, zahraný a natočený nebanálním způsobem. V podstatě nechápu, proč většina tvůrců teenagerovských komedií vychází z premisy, že čím více scén překypujících trapností a vtipem s inteligenčním kvocientem houpacího koně, tím pro film lépe. V tomto ohledu jako by snímek The Edge of Seventeen ani teenagerovskou komedií nebyl - chytrý, úsměvný, a přesto o teenagerech a pro teenagery. (75 %)

"Všechno nebo nic" je sice docela ultimátní teze, ale než rozpaky, tak to radši vážně nic. Škoda jen, že se tvůrkyně filmu touto tezí neinspirovaly a nabídly rozpačité "něco" mezi tím. Hloubka příběhu by vystačila nanejvýš na reklamní spot nebo videoklip a taky podle toho žel většina scén vypadá. Klipový formát ještě umocňuje výrazná hudební linka, která se místy vyloženě snaží přehlušit prázdnotu scénáře. Hlavní postavy (a tím mám teď na mysli ústřední hrdinku a její dva nápadníky) jsou v celém příběhu tak nějak zvláštně neukotvené. Povětšinu času nechápete, proč říkají, co říkají, a proč se chovají, jak se chovají. Nejdůležitější zjevně je, aby to znělo a působilo dostatečně "romanticko-komedicky". V důsledku toho se hlavními hrdiny filmu stávají postavy, které byly jinak zamýšleny jako vedlejší, ale o nichž se toho paradoxně dozvíme mnohem více. Ústřední hrdinka je střídavě naivní dívenkou, femme fatale a svobodnou matkou, podle toho, jak se to zrovna do které scény hodí, a proto Táňa Pauhofová lítá z polohy do polohy, ale žádnou nemá čas rozehrát přesvědčivě. Zbývající postavy jsou vyloženě karikaturami, a tak hercům nezbývá než se při pronášení "vtipných" hlášek alespoň pitvořit (Klára Issová), a nemají-li ani co pronášet (Michał Żebrowski a Paweł Deląg), tak jen tu zamilovaně, tu smutně koukat do kamery. A to je vážně strašná škoda, protože herecky je film obsazen na výbornou. Zvláště posledně dva uvedení pánové patří mezi vůbec nejcharismatičtější polské herce své generace, kteří hrát opravdu umí, takže v tomto ohledu se jedná vyloženě o promarněný herecký "materiál". Exteriéry napovídají, že film měl (nejspíš i díky koprodukci) slušný rozpočet. Pokud by scénář byl trochu více propracovaný a film byl alespoň nějak ukotven ve středoevropském prostoru (ideálně příběhem, třeba ale i cz-pl-sk soundtrackem), a ne toliko bezduše kopíroval americké produkce, mohl z toho být docela sympatický romantický biják. Takto u mne při výstupu z kina převládaly rozpaky. Body navíc za duo Żebrowski-Deląg v jednom filmu - ačkoliv bohužel mluvili cizími hlasy, je na ně pořád radost pohledět. (50 %)

Hrdinství v čisté podobě. Bravůrně zahrané a natočené. V tomto případně nejsem vůbec schopna posuzovat nějaké filmařské deficity. Děj na plátně mě naprosto strhnul a pohltil a tento zážitek v sobě budu nosit ještě dlouho. Klobouček tvůrcům, ale především všem výsadkářům! (95 %)

Tvůrci filmu asi ani neměli jiné ambice, než vytvořit pohodový snímek na jedno shlédnutí, a to se jim v podstatě povedlo. K oné pohodovosti přispívají zejména herci, kteří když už nemají co hrát, tak aspoň vypadají, že si natáčení (a obzvláště scénu s dorty) vážně užili. Scenář jinak postrádá jakoukoliv hlubší, natožpak originální myšlenku. Prázdnotu příběhu se chvílemi snaží zacelit kamera a pohledné exteriéry (např. závod plachetnic). (40 %)

Půvabný snímek o mužích, ženách a stereotypech ve vztazích mezi nimi. Tvůrci našli správnou míru, netlačí na pilu, nesnaží se být třeskutě vtipní ani přemoudřelí; díky tomu film pobaví, poučí i dojme. Velkou zásluhu na tom mají skvělé herecké výkony v čele s Jiřím Bartoškou. Jen ten konec pro mě vyzněl poněkud do ztracena, respektive odplul na hausbótu. I když je možné, že se tvůrci jen snažili vyhnout předvídatelnému klišé závěrem. (80 %)

V rámci české produkce jde pořád o nadprůměr, ale pro mě byl film trochu zklamáním. Většina postav - včetně té ústřední - sklouzává k černobílé karikatuře, což nijak nepomáhá jinak očividné snaze tvůrců vzbudit reálné emoce a poukázat na hloubku problému. Jednotlivé grotesky neustále nabourávají dusnou atmosféru, kterou se film marně pokouší nastolit. Podle mě si Hřebejk s Jarchovským dostatečně neujasnili, zda chtějí natočit Pelíšky nebo Nevinnost a uvízli někde na půli cesty. (70 %)

Plytká dějová linka tvoří jen nutný podvozek pro exhibici počítačových triků, které duo Wachowski povýšilo z prostředků na cíl sám o sobě. Výsledkem je film, při jehož sledování si po většinu času připadáte jako ve hloupé videohře. (45 %)

Celý film po mě stekl jako dešť po pláštěnce, aniž by ve mě zanechal nějaký hlubší dojem či zapamatování hodnou scénu. Kristen Stewart i Blake Lively byly obsazeny do rolí proti svému typu, což samo o sobě nemusel být špatný nápad, filmu to však nic zásadního nepřineslo. Zklamáním je absence nějaké smysluplnější pointy. Dílčí scény sice fungují jako samostatné grotesky, dohromady se však jedná o nesoudrodý dějový slepenec, v němž jsou některé zápletky vyloženě do počtu. Vyzdvihnout lze kameru a práci se světlem, které chvílemi i z Kristen Stewart vykouzlí nevšední krásku. (60 %)

Zhmotnění prázdnoty, samoty a úniku před nimi. Nehodnotím ani tak způsob zpracování jako sdělovanou myšlenku, a té jsem porozuměla a oslovila mě. (60 %)