Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Drama
  • Animovaný

Recenze (194)

plakát

Terminator Salvation (2009) 

Na můj vkus příliš hi-technologie a post-apokalyptického prostředí. Už při prvních minutách jsem měl pocit, že nesleduju zbytečně nově načatou ságu Terminátora, nýbrž Matrixu, kde bych se podle první věty svého komentáře odvolal hlavně na Revolutions. Arnie tomu tady bez pochyby chyběl, i když mě jeho chvilkový a digitální návrat mile překvapil a potěšil, na druhou stranu skapal do kovu sakra rychle. Jenomže...ono tomu chybělo ještě něco, ale co, safryš? Po zhlédnutí mě napadá jenom tolik, že kdybych mohl přidat ještě nějakou tu hvězdu, naplácam ji za těch svých pět u Cameronovy dvojky... :-P

plakát

Skrytý (2009) 

Z počátečního sledování jsem nechápal, proč tady na CSFD spadl film do takových průměrných čísel. Skoro nic mi totiž nechybělo, až mě mrzelo, že jsem si tenhle horor pustil za bílého dne, protože v noci by nabral teprve to správný grády - úvodní sekvence, která v tu chvíli pro mne byla beze smyslu, protože jsem tušil, že její záměr se provalí během filmu; procházení zděděným domem (říkal jsem si, že tenhle motiv bych klidně vydržel až do závěrečných titulků) a šťourání se ve vlastních vzpomínkách a následné ubytování se v hotelu - až sem se může snímek pyšnit slušnou atmosférou a chytlavým vyprávěním... Hudební a zvuková stránka nemá chybu i přesto, že o té druhé nezapochybujete, že vznikla opravdu až mixáží ve studiu, protože působí trochu přehnaně a skutečnosti nevěrohodně (všelijaké to vrzání dveří, praskání podlahy, atp.). Nicméně, do scén to efektně zapadá, stejně jako lekačky, které -jak je již v ostaních komentářích správně řečeno- jsou snadno prokouknutelné, ale i tak vás ve většině případů nenechají chladným... Průšvihem Skrytého je tedy pak druhá chaotická půlka a pro mě hůře pochopitelná pointa (nebo jsem ji naopak pochopil, ale je naservírována tak debilně, že akorát zmate?)... ;-)

plakát

Tajemství oceánu (2003) 

Úchvatný dokument, na kterém zamrzí snad jen absence bonusů ve výbavě DVD disku, protože já osobně bych uvítal nějaký ten film o filmu, jak se tohle všechno natáčelo, protože ty záběry? Tak jasné, čisté, barevné a klidné - zajímalo by mne, jak byly kamerou pořízeny... Díky nim vás to totiž do děje vtáhne natolik, že máte pocit, že to vy jste právě teď tím rejnokem, co si při dně oceánu hledá svojí kořist nebo ta malá rybka, co se za noci krčí v poslední skulině korálu, aby zde našla útočiště, než se zase hladinou protáhnou první sluneční paprsky... Prostě se jenom kocháte a v hlavě se nevyhnete filozofické myšlence, že příroda si stejně všechno zařídila po svém už dávno a nejlépe - ať jde o uzpůsobení živočichů danému prostředí (od nejchladnějších koutů po ty nejhlubší) nebo o věčný koloběh potravního řetězce... Společně s hudebním doprovodem se stává z tohoto dílka skutečně pohádková podívaná... P.S. Mariánský příkop vypadá jako hotová brána do pekel... :)

plakát

Případ číslo 39 (2009) 

Rozhodně zajímavej snímek, ale já osobně jsem v něm postrádal nějakej ten detektivní rozměr - pátrání po minulosti, co a proč se děje to, co sledujeme na obrazovce, prostě rozvést problematiku Případu číslo 39 víc do hloubky... Scénka, kdy nasraná Renée shodí zapnutou televizi na zem a vytrhne Lilith mísu plnou popcornu z rukou mě pobavila, ale v tom dobrym slova smyslu - do filmu určitě zapadá... Působivá je i smrt v koupelně, kdy se odevšad rojí plno much nebo co za hmyz to vlastně bylo, taky bych pomalu asi začal šílet... finále ve vodě mi přišlo dost prostoduchý, čekal jsem ještě nějakej zvrat nebo zkrátka to, že věci nepůjdou tak hladce... Navíc po všech těch Kruzích, Zrcadlech a Zmeškaných hovorech už film asi ani nemá čím překvapit... :-(

plakát

Krvavý potok (2009) 

Tři hvězdy jenom za to, že to nebyla taková nuda a dalo se to přežít díky akci, jinak děravý příběh plný logických hovadin (dva roky pohřešovaný bratr se zčistajasna objeví, ten druhý se ho prakticky ani neptá, kde byl, co se mu stalo, ale ihned se řídí jeho pokyny sehnat kupu zbraní a vyrazit s ním na odvetu, aniž by věděl, do čeho jde, co za bubáka to před nimi stojí). Říká se, že když dáte Joelovi nízký rozpočet, udělá vám ve výsledku megafilm, když vysoký, tak sračku. Tady ten rozpočet zřejmě velký nebyl, a sračka to je, tak co se stalo...? Už aby tu byl chystaný projekt Twelve s Kieferem Sutherlandem, který bezpochyby zase zaboduje a napraví Schumacherovi reputaci... :)

plakát

Černá kočka (1981) 

Tohle ne, daleko lepší zpracování Poevy povídky nabízí Argentova verze ve Dvou ďábelských očích, už hlavně proto, že je o mnoho věrohodnější předloze... ;-) Kočka když útočí, ryje packou do obětí, jako by obdělávala záhon, přitom ve skutečnosti má podobný atak pořádný švih a sekanec... Krev vypadá, jako by po paletě stékala červená vodovka... Postavy poměrně nesympatické a příběh, jak už jsem zmínil na začátku, volný jako moje džínsy, když si je obleču bez pásku... Asi mi tu zkrátka chyběla gradace šílenství hlavní postavy, jak to popisuje Edgar ve své povídce... ono by se to snad dalo i překousnout, že si snímek jede po svym, ale sledovat dědu (jehož obočí dá mimochodem silně vzpomenout na Sověta Brežněva), jak svými čáry-máry ovládá kocoura (tady už jsem obrazovku sledoval na půl smyslu, tak se omlouvám, pokud si vymýšlím), a kocour pak morduje jednoho po druhym--? Tenhle film ztratil nejeden z devíti životů...a v mém případě taky tři hvězdy... :-P

plakát

Čtvrtý druh (2009) 

Tak na tenhle film jsem se těšil od doby, kdy jsem na něho v novinách poprvé uviděl plakát. Aljaška, psychologie a UFO tématika - to byly hlavní tři pilíře mé nedočkavosti. A čeho se mi nakonec dostalo? Vezmu to od kladů přes neutrály až k záporům. Určitě stojí za to pochválit hutnou atmosféru - občas mě nefalšovaně zamrazilo po celém těle, což je dozajista umocněno výborným hudebním doprovodem jistého (předtím jsem o něm totiž nikdy neslyšel) Atliho Örvarssona, jehož kompozice mi díky podobným tesklivým ženským chorálům a smyčcovým rifům připomněly tvorbu Marka Snowa v seriálech Akta-X nebo Milénium. Vyprávění tak společně se soundtrackem nabírá tu správnou mysteriózní šťávu. Vedle hudební stránky bych také rád vyzdvihl vizuální zpracování a práci, skoro až hru, s kamerou (týká se hrané části filmu, např. scenérie Aljašky, noční záběry na sovu, jednotlivá hypnotická sezení,...). Uprostřed filmu se nachází jedna skvělá scéna, která mě vylekala natolik, až jsem v sedačce kinosálu doopravdy nadskočil (viz Scottova hypnóza). Spojení "autentických" videozáznamů s hraným filmem bylo zajímavé, ale podle mě to chtělo buď jedno anebo druhé. Výkony všech představitelů leckdy působí rozpačitě až nevěrohodně. Do hlavní role, vzhledem ke "skutečné" psycholožce Tylerové, bych obsadil někoho staršího než zrovna Millu, ale na druhou stranu se alespoň bylo na koho dívat. :) No, a na závěr jsem čekal nějaké daleko větší šokující překvapení, než SPOILER! že se kamera bude při interview oddalovat, aby nám následně vzniklá scéna dala najevo, že doktorka Abbey má s největší pravděpodobností také zlomený vaz a je z velké části ochrnuta a na vozíčku. SPOILER! Sečteno podtrženo, do kin právě dorazil jeden z dalších vzácných snímků pojednávající o mimozemské civilizaci, který působí naturalisticky hlavně proto, že na plátně nesledujeme různé příšery nebo uslintané potvory na způsob Vetřelce, a který dá vzpomenout na vynikající první série Akt-X (příběh je stavěn na všeobecně známých věcech o blízkých setkáních s neidentifikovatelnými létajícími objekty, respektive o únosech jejich posádkou).

plakát

REC (2007) 

Dávám pět hvězd hlavně za strhující finále, které zvedne adrenalin strachu asi jako to v Záhadě Blair Witch (pokud však patříte mezi její skalní fanoušky), a které vynahrazuje docela nudný a zbytečný prostředek, kdy hlavní postava provádí rozhovory s nájemníky domu o zhodnocení dosavadní situace (všichni totiž vypovídají totéž). Jestli můžu doporučit, těchto 70 minut (taková je totiž skutečná čistá stopáž záznamu z kazety až k titulkám) zkoukněte v co největší tmě, samotě (možná leda tak poblíž partnera, o kterém už předem víte, že bude mít nahnáno víc než vy) a vychutnávejte každý záběr, aniž by vám šrotoval mozek, co se bude odehrávat na plátně dál, kdy a jestli vůbec přijde další nějaká lekačka, protože teprve pak to pro vás bude ten správný zážitek. Jo, a ta ruční kamera natáčela na poměry podobných filmů docela kvalitně, co? :D

plakát

The Poughkeepsie Tapes (2007) 

Tak tohle je opravdu pro silnější nátury, slušný kafe, zneklidňující "dokument" - i když pseudo-, reálnost, že se právě něco podobného někde odehrává, je tu jistá... Já naopak pokládám za pozitivní, že nám všechny sadistické záběry nebyly naservírovány přímo pod nos, ale přikláním se k názoru, že méně je někdy více - kdo má fantazii, snadno si domyslí z vyprávění, jak dál asi ten psychopat zvrhle mučil svoje oběti... Závěr mi připomněl oběti domácího násilí, u kterých se ve většině případů projeví také jisté sympatie vůči tyranovi (v případě rukojmích vůči únosci)... Mně to celé určitě vystrašilo, leč v jiném slova smyslu, takže dost povedené čtyři hvězdy... ;-)