waits

Kdyby se tenhle film točil dnes, byla by to jen pětiminutová záležitost, ve které by vrahouni z milé Audrey, případně z jejich sousedů vymlátili umístění panenky za použití přístrojů, které by se v roce 1967 neodvážil režisér ani ukázat. Celovečerní film by se pak vydal asi cestou Saw... Bouda ušitá na slepou Susy je rafinovaná až příliš, postavy komunikují roztomile starosvětsky, o to víc udiví závěrečné zjištění, jak ostrý a krutý doopravdy Roat je. Zásadního dějového překvapení se nedočkáme, solidních hereckých výkonů a slušné atmosféry ano. Divák roku 2013 už se ovšem u tohoto thrilleeru nazatřese tolik jako ten z roku 1967..

Pro pravdě nechápu, že si ve své době film sotva vydělal, protože v době premiéry to musel být špička... Velmi dobrý je i z dnešního pohledu, osobně jsem měl jen problém se vstupem do filmu, kdy mou pozornost udržovaly hlavně nádherně nasnímané obrazy San Franciska (scéna, ve které stojí Kim Novak pod Golden Gate aspiruje na klasický filmový plakát). Tempo je totiž rozvláčné, což Hitchcock glosuje jako přirozené, jelikož film je vyprávěný z hlediska muže, který je emotivně založen. Postupně mě ale úplně vtáhnul a hned tak na něj asi nezapomenu, s postavami si Hitchcock pohrál opravdu skvěle. Později se režisér vyjádřil trochu příkře k prodejnímu oddělení (špatně prodalo film), knize (psaná předloha je v druhé polovině nudná) i ke Kim Novak, která nastoupila místo původně vybrané, avšak těhotné Veře Miles ("Měla spoustu nápadů....dal jsem ji na srozuměnou, že na příběhu mi záleží mnohem mín než na konečném vizuálním dojmu"....Podprsenku - v civilu -opravdu nenosí a mimochodem se tím v jednom kuse chlubí). Musím se na tenhle tajemný Hitchockův opus o zločinu,touze a nekrofilním sexu (opět Hitchock) podívat znovu.

Rebelka není pro děti do 10 let a i pro ty starší bude snímek trochu rychlý a obsahově odtažitý. Navíc, jak je u animáků bohužel téměř pravidlem, často se tu křičí, popř. po medvědovsku mručí aby se vytvořilo napětí (naštěstí se zde křikem nevytváři humor jako třeba v Monstrech vs Vetřelcích). Děj je originální, gagů je dost, animace je samozřejmě skvělá (jak vlají celou dobu princezně ty rezavé vlasy!) a písně neurazí. Za sebe ale musím říct, že ani překotné tempo mě neuchránilo před občasným postranním zívnutím..

Je skutečně na pováženou, když při náhodném přepnutí zjistíte, že na jiném programu běží zábavnějjší, lépe natočený a více životný program než Školní výlet a pak zjistíte, že jste přepli postupně na Ordinaci, Policajty z centra a Námořní vyšetřovací službu. Neurazil mě příběh sešlých herců, které už člověk často nevidí (docela rád jsem je viděl, jen mi bylo líto, jak někteří sešli), klidně bych se takto nahozený příběh na úrovni horší televizní inscenace (scénářem, technicky níž) díval, ale bohužel jsem byl fackován celou tou nesympatickou lázeňskou skupinou v čele s Magnuskem. Ten člověk hraje asi stejně jako Agata Hanychová, ale na ni stejně jako skupina starších spolužáků při cvičení rád chvilku podívám. Některé dialogy jsou otřesně prkenné, celé je to odnikud nikam, zamilovaná dvojice z děcáku byla k nepřežití a to jsem ještě netušil, že jedna postava začne zpívat něco vhodného do okresního kola těch populárních zpěváckých soutěží. Zindulka, Švormová atd se snaží, Trojan s Fišerem mají i jakéhosi komediálního ducha (Fišer i přes to, že skutečně nemůže mluvit bez mluvícího přístroje), ale celé je to k ničemu, když nemáte na únosné úrovni scénář, režii, kameru a protihráče. PS. Aha, tak abych si doplnil vzdělání, podíval jsem se , kdo je Bendig a on zpíval ve finále Superstar. Tak žádné okresní kolo, šmarjá.

Čirá radost, jeden díl lepší jak druhý. Při sledování filosofických disputací, sprotovních, zemědělských, metafytických nebo vědeckých pokusů pánů Bouvarda a Pecucheta jsem si přál, aby díly trvaly dvakrát tak dlouho a abych měl možnost vidět, co ti pánové dělají, když na ně nevidím:) Mistrně (!) zahráno, podle mě nejlepší Horníčkovo ztvárnění postavy, Sovák ovšem také úžasný. A výborné jsou i postavy, které se kolem dvou štastných blouznivců motají (Moučka, Tichánková, Jemeková). Jak řečeno, radost se dívat!

Vždycky mě u Romera udivovalo, jak to že, se všech těch motajících se postav lidi prostě nezbavili trochu rychlejší chůzi s příležitostně drženou basebalovou pálkou pro případ obklíčení. Tak tedy těmhle Snyderovým mátohám jen tak někdo neuteče. Do filmu divák spadne bez jakékoliv přípravné fáze, prostě je tam a musí se touhle adranelinovou náloží porvat, jak umí. Cashovo úvodní "And he decides who to free and who to blame Everybody won't be treated all the same There'll be a golden ladder reaching down When the Man comes around" ve spojení s rychle stříhanými apokalyptickými záběry vyznívá vskutku hrůzostrašně a děj nezůstává tomuto entreé nic dlužen. Snyder stejný postup použil ve Watchmenech, tam dokonce mnohem hlkuběji, protože do úvodní dylanovky The Times Theyre Changin střihá hutné záběry, které vyprávějí děj a současně okamžitě nastaví atmosféru filmu. Někde z polovinou se děj trochu uklidní a na řau přijdou i trochu zbytečné scény, ale nevadí, divák si aspon trochu odpočine. A ten závěr? Jo, ten je dobrej...

Nemohl jsem nevzpomenout na Snyderův Úsvit mrtvých, který je také remakem G.Romera, také začíná skladbou Johhny Cashe z alba American IV Man Comes Around (tentokrát Well Meet Again), také je výtečně zpracován, s dobře zahranými, uvěřitelnými postavami a s dobře gradovaynými lekavými scénami. U obou filmů jsem ale nevydržel být nadšený až do konce (respektive u Snydera jsem měl mensí diváckou krizi ve dvou třetinách) a to ze stejného důvodu. Romero, jakožto jeden ze zakaldatelů zombie žánru ctí do detailu jeho pravidla, což se bohužel odráží v tom, že víte přesně, co se stane i jak budou vypadat jednotlivé fáze filmu. Po úvodním vstupu, ve kterém postavy tápou následují prostě etapy prozření, uvědomění si vážnosti situace, útěk, boj, další útěk a závěrečná katarze. Elsner Romera zrychlil (hurá), drobet zcivilnil a vůbec, dělal co mohl, ale na plný počet to u mě není. Horrorové čtyři. Pro zombie nadšence to je bez debat.

Druhá půlka sahal po třech, ale nakonec nedosáhla, i přes překvapivou pointu. Od první chvíle mi bylo jedno, co se se Sutherlandem stane, hned jeho ůvodní procházení nočním obchodní domem se jinak než koledováním si o malér prostě nazvat nedá. Nad podivným chováním všech zúčastněných (včetně těch za zrcadlem - to snad není spoiler, ježišmarja) jsem neměl chut se zamýšlet, rušivě ovšem působilo kdeco. Např. Keith si všimne, že ze zdi teče voda, začne tedy ihned vylamovat zed, za kterou cosi najde, voda vošem už nikde neteče, ani za zdí ani ve zdi. Proc se zrcadla chovají tak jak se chovají, proč neběží člověk bojící se zrcadel do lesa, místo aby se zavřel do domu se spoustou lesklých ploch, proč film končí zrovna tahle? Nevím. A je mi to fuk. Na podprůměrnou lekačku s třemi-čtyřmi povedenými scénami takových kontemplací netřeba. A nebál jsem se.

Váhal jsem, ale vědom si toho, že jsme film sledovali během horrorového večírku v mírně obrazově osekané youtube verzi (prachsprostě drahé televizi Samsung se nepovedlo zlivvkidovat bílé okraje), přikláním se nahoru ke čtyřem. Přece jen, kdybych byl sám, asi bych se bál. Takhle k žádnému třasu nedošlo, jedině snad nad nepříjemným hudebním doprovodem (¨takto pojatý industriál nepovažuji za vhodnou podkresovou hudbu, nevzbuzuje u mě strach, nýbrž nervozitu). Dobře natočeno, se slušnou pointou. Hawke mi byl od první minuty nesympatický, palce jsem mu tudíž nedržel, nastavený dojem se během filum prohluboval. Ethane, Ethane, to jsou nápady štourat se v takovým svinstvu..

Co by dělal otec Kondelík, karikovaná postava prvorepublikového maloměštáctví, během úvodní scény v lese? Hádám, že při vší své přízemnosti by šel a bližnímu bez dalších cirátů zkusil pomoc. Smutné srovnání s moderní dobou . A jak by vypadala dnešní papouškova sonda? Mno..Papoušek stvořil formanovsky opravdovou českou (s malými Formany:)) rodinu a ukázal nám, jak žije. Vlastně, my to víme, vždyt jsme to (někdo víc, někdo mín, čest výjimkám) my. Takhle trapně, s křikem a při zemi se u nás pořád žije. A když už se nejede škodovkou na fotbal, ale letí do Řecka k moři, tak igelitová taška Lídlu s řízky, nezaplacené muzeum s volným vstupným nebo pokřikování a úprk na na letišti k posledním volným sedačkám dá vodítko, ze které zemi návštěvníci přijeli. A což teprve, kdyby se začali svěřovat se svým pohledem na svět....