waits

Nikdy nepochopím, jak mohl Miroslav Skála, autor takových přívětivých a optimistických knih jako Cesta kolem mé hlavy nebo Svatební cesta do Jiljí, být v takovém duševní stavu, že ukončil svůj život sebevraždou. Papouškův film je fajn, je dobře obsazený (Macháček, Havelka, Haničinec, Vančurová), ale kniha, jak to tak bývá, je o chloupek lepší. O nedělním deštivém dopoledni se ale klidně dívejte.

Slabší (a konformější) než silná jednička, ale zábavnější a divácky vděčnější než dvojka s nudnými momenty. Papouškovi se opět daří rozjíždět civilní dialogy končící kolektvní hádkou na jedničku, výborný je kulturní referent Hrzán. Trojka už není krutou sondou do maloměštáckého živoření, spíš lehkou komedií s občasným náhlédnutím do hlubin české povahy. Ač na dovolené, ne a ne bejt spokojenej, že..

Směle se může dívat i ten, kdo říká, že kreslený komiks je nenahraditelný. Lamsweerde tuhle podívanou připravil citlivě o předloze, s vtipem a noblesou. Vedle Luckyho Luka a bratrů Daltonů je tenhle film jedním z mála, který pouštím dětem i několikrát do roka. Od počátku, ve kterém Britové popíjejí horkou vodu s mlékem o páté a dodrržují víkend až do konce je to vkusná a zábavná podívaná pro všechny.

Sovák je jiným Kalašem než Hrušínský, to je bez debat. Ale pokud jde o mne, skončí jen těsně za ním. Sovákův (a Hanzlíkův) lehce odlehčený přístup není mimo, ale trochu se tříská s hudebním doprovodem a sem tam rozbíjí budovanou hutnou atmosféru. Jakoby chtěl Mach natočit jiného Kalaše, současně udržet kontinuitu a nepovedlo se mu všechny prvky úplně vyvážit. Kdybych se měl prohrabávat dějinami českých kriminálek, kalašovky bych si doseznamu určitě zařadil..i tuhle se Sovákem. Vždycky mě totiž znovu baví sledovat tohle rozplétání dobře napsaných a výborně zahraných příběhů.

Začátek vypadá jako horší díl sotva průměrného mysteriozního seriálu. Po hodině zjistíte, že tomu tak není, a to proto, že film pokračuje i přes dobu pro seriál obvyklou. Zajímavé to nebylo, strašidelné ani náhodou a Caroline Neron se ani nepokusila se svléknout. Sám nedokážu vysvětlit, proč jsem se na tom díval.

Filmy Věry Plívové-Šimkové mě nikdy vyslovené neurazily, všechno takové dětské nenáročné kousky, vždy ale s nějakým nápadem a povětšinou dobře obsazené. Dva z jejich filmů se jí ale vyloženě povedly: Krakonoš a lyžníci a Páni kluci. Přihody Toma Sawyera se jí podařilo šikovně přenést od českých poměrů začátku 90.let a hlavní trojice kluků s Janžurovou v pozadí a s Hapkovou hudbou v podkresu utvořily atmosféru teenagerského uličnictví, které je mi sympatické a připomíná mi moje dětství. Jo, my jsme v tomhle věku běhali sami po lesích a hledali poklad, ač se to dnes zdá divné..

Před puštěním člověku naskočí jediná otazka: Mám si to (dětem) pustit? Nebude to úplná blbina a totální ztráta času. Tak teda není a dětem se čtyřka pustit dá. Vtipy nejsou úplně špatné ("Kdy budu moct randit? Až umřu. Plus tři dny, aby by to bylo jistý"), animace není vůbec odfláknutá a příběh pěkně odsýpá. Veverka v úvodní scéně je skvělá a v té závěrečné, kde se projeví jako poněkud dementní zvířátko (podezření jsem měl už dlouho) také.

Naladěn recenzí Františka Fuiky, těšil jsem se. A skočilo to zklamáním..Celou dobu jsem držel Jareckimu palce, aby se příběh zlomil do čisté krimi, ale nestalo se. Režiser a scénárista v jednom nadhodil několik témat a docela šikovně je skloubil problém (pro mě) byl v tom, že kromě oné krimi zápletky mě ty další nebavily. A které že to jsou? Morální dilema týkající se rodiny (zvlášt manželka, zvlášt dcera), byznysu, karmická (ne) vyhnutelnost následků našich činů a bohužel nakonec zcela zjevná obžaloba finančního systému. No, takhle prodej firmy a due diloligence zcela jistě nevypadá, to mi věřte..Pociut, že potrestání, které se Millerovi dostane je za něco, za co zrovna potrestán být nemusel, ambivalentní vztah k hlavní postavě (i jiným), ale hlavně nejasný dojem, co vlastně chtěl Jarecki natočit. Krimi s morálním apelem? Radši bych bez apelu..

Úplně zbytečné zfilmování Frýbortova Veksláka, který přišel z křížkem po funuse už jako proza (1988). Zfillmování si snad slibovalo odlesk záře Bonů a klid, ale na to neměla ani předloha, ani scénář, a už vůbec ne mladý Zounar. Utahaná kritika sociálního jevu, který už byl pasé a náhled na spolčnost, která už byla někde jinde. Ten se jako nadějný (?) student dostane do prekérní situace, kterou bez nějakého delšího uvažování a mravního dilema řeší veksláctvím, později krádežemi a ve finále ještě něčím horším. Obludné zábery z diskoték, známých z 80.let, dokonale nesympatické postavy, jako vystřižené ze Soukupových filmů, podivné vztahy mezi lidmi..Jediným zpestřením byla celkem ucházející postava Benešové, která se nebála obnažit během sexuálmí scény při sexu ve stoje.

Když jsem jakožto teenager tenkrát oddcházel z kina (distributorský název Abba ve filmu), měl jsem v hlavě muzikálově vygradované Thank you for the Music a před očima vrtící se zadek Agnethy (dík, Hallstrome). Po letech je už příběh australského novináře jen zbytečným zdržováním při sledování samotných koncertních záběrů. Abba zrovna vydala LP Abba-The Music,a tu já mám tedy nejradši, když to chcete vědět.. Na druhou stranu, film o Abbě by šel natočit mnohem, mnohem lépe než jako stroze dokumentární, notně povrchní a trochu umělý zážitak, který nám Hallstrom připravil...A co můžete vidět? "Tiger" "S.O.S." "Money, Money, Money" "He Is Your Brother" "Intermezzo No.1" "Waterloo" "Mamma Mia" "Rock Me" "I've Been Waiting for You" "The Name of the Game" "Why Did It Have to Be Me?" "When I Kissed the Teacher" "Get on the Carousel" "I'm a Marionette" "Fernando" "Dancing Queen" "So Long" "Eagle" "Thank You for the Music"