adaben

Povedený film a pravdivá realita dnešní doby v českých a moravských končinách. Dokonce tam byl i povedený a bystrý humor. Výborné Mihulová a Vilhelmová. Jen nevím, jestli dávat tak smutný příběh zrovna na Nový rok. Na ten by se přece jen patřilo něco ze žánru jako bývala Prodaná nevěsta.

Hrají v tom dobří herci, ale jinak zklamání, asi to není můj žánr. Zápletka mi přišla veskrze divná až místy protivná, některé vysvětlovací dialogy na úrovni takřka parodie, například v poslední části mezi Dykem a Trojanem, hlavní detektiv se chvílemi tváří, jako že na všechno kašle a pak hned velí do rozsáhlé akce (trochu neuvěřitelné zlomy), řeholníci v českých klášterech myslím také působí jinak, jen štěstí, že oproti připomínanému majoru Zemanovi alespoň oni nejsou pachatelé všeho zla. Myslím, že by se režisér Strach měl věnovat raději jiným žánrům, v nich je věrohodnější.

Z Vieweghových románů jsem četl asi čtyři, z nich mi právě kniha Vybíjená přišla nejzajímavější, ne-li jediná opravdu dobrá. Žel film si podle mne vybral až příliš jen všechny možné sexuální narážky a historky a to lepší, co kniha měla, nezužitkoval. Škoda. Dívat se na to dalo, ale ten potenciál - že třídní krasavice a největší třídní frajeři a vtipálkové vůbec v životě nemusí dopadnout jako vítězové a naopak se jim to zamotá - zůstal nedobyt. A také mne trochu zklamalo obsazení S. Babčákové - to je dobrá herečka - ale její středoškolská předchůdkyně J.Vašková nasadila roli jakési vyhraněné kouzlo, ke kterému se Babčáková typově nehodila. Opět škoda.

Nejprve jsem al tři hvězdičky, s postupem dílů musel snížit na dvě, ale pak se mi to zase začalo líbit skoro na čtyři hvězdičky. Má to tedy velmi proměnlivou úroveň po mnoha stránkách a to by mi nevadily bláznivé zápletky. Herci se snaží citlivě hrát / v čele s Donutilem a i jiní/, scénář by nebyl tak špatný, zápletky jsou docela dobré, jenže to někdy nějak nefunguje, gagy jsou nedotažené nebo promarněné, vyznění takřka žádné. Kde je chyba? Buď nedostatek nápaditosti přímo na place, anebo nejspíš i ČT točí už rychle, co nejvíc scén za den a na výsledku je to vidět. Někdy i osvědčení herci první kategorie jako Norbert Lichý či Jana Štěpánková se zdá, že některé scény zahrají emoce, gesta hlavně rychle a na první dobrou. Až někdy i přehrávají a pak jsou zase v jiných dílech výborní.

Dokument pěkný. Podařilo se i sehnat řadu archivních záběrů a dobře je využít. Kdo někdy dělal se starými archivy, to určitě ocení, ví, jaká je to leckdy bitva. Vyprávění paní Baarové je prostě její verze. Nakonec je asi dobře, že dokument byl postaven jen na jejím subjektivním pohledu. Skutečnou pravdu už se těžko dozvíme, něco jiného naznačovali jiní pamětníci, dokud žili. Naposledy leccos zpochybnila i paní Z.Procházková v nedávném rozhovoru. Baarová byla krásná a přitažlivá herečka, ale jistě u nás i v Německu byly v té době i jiné krásné filmové herečky a ne všechny skončily jako Baarová u Goebbelse či v německých filmech. A pokud strávila s Goebbelsem i Hitlerem hodiny, opravdu těžko věřit, že se ti pánové se svoji posedlostí politikou a Třetí říší vydržely bavit jen o hudbě či filmu, že třeba přezíravě nevtipkovali na adresu svých protivníků, včetně možná Beneše a českého národa. Na Baarové je jistě pozoruhodné, že se v každých podmínkách dokázala dát dohromady a znovu vyšvihnout. Ale stejně, když byl člověk nepřímo strůjcem tragédie sestry a matky, utekl by rychle zas za hranice a nechal tady posledního člena rodiny otce, nevím. A z odstupu desetiletí se jeví, že šťastnější mohly být zřejmě ty půvabné filmové herečky, které byly zároveň i zdatnými divadelní herečkami jako Vl.Matulová, M.Glázrová, možná některé další. A když tam letmo zmínila berlínskou olympiádu, možná by si spíš celovečerní filmy zasloužil náš tehdejší vítěz a statečný člověk gymnasta Alois Hudec.

Pěkné a navíc ještě s poctivě udělaným původním českým dabingem a tím pádem ještě kvalitním. Ten film má prostě své kouzlo, a to přesto, že se může zdát, že herci přehrávají, tlačeni do komediální podoby, že vrahy člověk uhádl a že na detektivkách A.Christie stejně jako na některých jiných anglických detektivkách mne mrzí, že těch vražd je až přehnaně mnoho a skoro se z nich stává parodie. Peter Ustinov mi jako Poirot sedí, nemám s ním problém. A někteří další herci byli prostě vynikající - David Niven, Jane Birkin, Jack Warden, potěšilo mne shlédnutí mladší verze dnešní anglické babice Maggie Smith a pak samozřejmě Mia Farrow. Na tu se nešlo vynadívat.

Dobré. Trochu mi tam možná chybělo víc sportovních postřehů o gymnastice a soutěžích její éry, ale celkově podařené dílo s atmosférou. John Bok byl trochu rušivý, odváděl to svými závěry jinam.

Letní film, který se jednou bude asi promítat pro pamětníky o víkendu odpoledne jako se dnes promítají různé prvorepublikové komedie(limonády) druhé kategorie. Předvídatelný děj, zkratkovité vyprávění, jednoznačné typy, nedotažené gagy, ale zároveň vcelku vlídné podívání, které neuráží, příjemná krajina, (pravda, pes mohl mít sympatičtější hlas), a přinejmenším Javorský, Vaculík, P.Nový splnili, co se od nich čekalo.

Kvalitní. O něco víc se mi líbila první půle o starších fotbalistech a trenérech, kde to bylo zajímavě rozehrané na konkrétních individuálních osudech hráčů, ty konkrétnosti se z novější historie trochu vytrácejí. Dobří respondenti, včetně Pavla Nedvěda. Jen se žel nepovedl závěr s trenérem Vrbou, ale těžko mohli předvídat, že od reprezentace uteče a oproti slovům trenéra Ježka v dokumentu odpovědnost za špatné výkony hodí především na hráče.

Dobré, čistě natočené i dobře odvyprávěný příběh. Chvíli se mi to zdálo až příliš pomalé, a trochu si nejsem jistý, jestli přesně tvůrci vystihli ten motiv z rodiny, ale jinak převažovali klady. Černobílá barva příběhu pomohla, a tvůrci se naštěstí nenechali zlákat oproti nedávné inscenaci s Hepnarovou v Divadle na Zábradlí nějakému dobovému politickému podtextu, a to přesto, že ta doba opravdu za moc nestála. Pěkné herecké výkony, vedle hlavní představitelky, určitě třeba Šoposká, Martin Pechlát a také Juraj Nvota (málem bych ho po letech už nepoznal).