derryl

Proč jsem měl stále pocit, že se divám na nudný, erotický a šílený film a nakonec to bylo správné: zbytečná brutalita a oplzlost s pěknou výpravou, ale to je opravdu málo. Tolik zbytečných scén jsem ve filmu dlouho neviděl.

Byl jsem rozhodnutý dát jen 3*, ale když jsem si začal více uvědomovat, že o Psychu a jeho zákulisí jsem již dříve věděl mnoho a film mi tyto informace začal znovu tlumočit, vzpomněl jsem si, že jsem milovník filmu a mám rád Alfreda Hitchococka, jeho filmy, Psycho a k tomu jsem připočetl herecké výkony Anthony Hopkinse a Helen Mirren a skvělou hudbu Dannyho Elfmana a hned tu byla hvězdička navíc. Zamiloval jsem si Hitche a jeho svět a měl radost, že jsou filmy o filmu samostatný žánr, který mě vždy baví.

Tak to je opravdu filmová lahůdka. Pět měst, pět příběhů, pět taxikářů a jedna velká Země. Myslím, že Jarmusch koncipoval každý příběh jako poctu jednomu tvůrci - kolegovi: L.A. Tarantinovi, N.Y. Allenovi, Paříž Godardovi, Řím Fellinimu (hláška: "Obyčejný kněz a váží jako kardinál.") a Helsinky Kaurismäkimu. Možná je to jenom můj dojem, ale já vidím mnoho podobných znaků a nepopírám, že Jarmusch dal do každého příběhu i vlastní invenci a um. Krásné.

Může být něco krásnějšího, než když François Truffaut točí film o filmu ve filmu. Vše, co se zde odehrává je jen jako a zároveň cítíme z každého záběru pomrkávání tvůrců na diváka, odkrývání tajemství filmu a procesu výroby uměleckého díla, které je poctou mnoha tvůrcům a v první řadě poklonou filmu samotnému (umění) včetně odkazů na Hollywood a filmovou klasiku typu Kmotr anebo Občan Kane. Stojí za to film vidět několikrát, některé záběry jsou úžasné pouhým postavením kamery a také výběrem skvělých herců, kteří dílo posouvají do vyšší úrovně (Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Léaud, François Truffaut). Radost pohledět na nablýskaný francouzský skvost, jsem nadmíru spokojen a děkuji filmu za to, že je!

Krutý a nemilosrdný film o rituálech, které ničí vše, i počatý život, aby získali to, co je pro ně podstatné: dítě. Naprosto přesné budování temné a dusivé atmosféry ve spojení se skvělými herci dává dílu monumentální rozměr, který vrcholí nečekaným závěrem, který nedává hlavní hrdince jinou možnost, než přijmout svoji úlohu a být opravdovou matkou narozenému dítěti, i přes všechny překážky, které tu pro ni jsou připravené. Miluje svoje dítě a chce být s ním...

Jako vždy velmi dobrý Pedro Almodóvar, nyní více vážný, natáčí skutečný příběh odcházející lásky, která nemá další naději a končí objevením lásky nové. Jednoznačně koncipovaný a přímočarý scénář, typický pro Almodóvara a jeho filmový ženský svět.

Velmi originální melodrama a zároveň hra vášní podle Pedra Almodóvara. Zručně natočený dramatický příběh, který je celý o trošku jiné lásce a originální posedlosti všech zúčastněných postav. SPOILER: Diego posedlý smrtí, Ángel vlastními démony, jeho matka církví a svým synem, policejní komisař mladými chlapci, Eva posedlá Diegem a celé osazenstvo příběhu završuje Mária, která je posedlá toreadory a vlastním nenaplněným sexuálním životem. Ti všichni jsou v moci těchto posedlostí vláčeni dějem až k osudnému zatmění Slunce a svých vlastních životů. Neskutečné na tom všem je, že vše vypadá tak realisticky, že se to může stát i v našich životech, že nebudeme zvládat posedlost a necháme se unášet pocitem rozkoše a skončíme jako oni. Je to smutný film, právě pro jeho realistickou notu a pro smysl režiséra a scénáristy Almodóvara vše zabalit do dokonalého tvaru, který nám nedá v žádném záběru spát, musíme hrdinům fandit a očekávat v napětí, jak může hra vášní skončit.

Leonard Zelig je lidský chameleon a Woody Allen vytvořil jeho svět precizně a dokumentaristicky bravurně. Je krásné sledovat zapadající střípky skládanky, která vytvoří obraz doby a vykreslí osud hlavního hrdiny a diváky přesvědčí, že sledují "pravý" osud "pravého" muže. Já se bavil trošku méně než u jiných Allenových komedií, ale i přes všechny výtky o určité nevtipnosti, se mi Zeligův obraz vryl do paměti a na konci filmu jsem hlavní postavě fandil a byl nostalgicky rád, že vše dopadlo dobře a byla svatba...

Neskutečně dobrý "skoro" válečný film, který se vymyká všemu, na co jsme u Joela Schumachera zvyklí a nestačím vzdát dostatečný hold výběru Colina Farrella jako Bozze. Předvedl se v nejlepším světle a všem dokázal, že bude skvělý herec každého žánru. Ve Vietnamu se neocitneme ani na vteřinu a přesto to je tu atmosféra jako v Četě Olivera Stonea, je tu výcvikový tábor jako z Olověné vesty! Máme pocit pravého výcviku a lidských bytostí - vojáků, kteří tu "musí" být, ať je jejich důvod jakýkoli... Opravdu! Jsou to lidé z masa a kostí, žádné napomádované slečinky. Vřele doporučuji všem fandům těchto filmů, není důležité zda výcvikových či válečných.

Velmi rozporuplný dokumentaristicko-hraný snímek o špionáži a zlu v každém z nás, který není nejlepším dílem scénáristy Jana Procházky, ale přesto stojí za shlédnutí.