AmunRa

Skyfall není dobré špionážní drama - nemá logiku a celý film je postavený na zázračných schopnostech padoucha, který předvídá víc tahů protivníka než Karpov a Kasparov dohromady. Už vůbec to není dobrý Bond - postrádá základní rysy Bonda jako hlavní postavy i odlehčení a humornou nadsázku bondovkám vlastní. Hlavní postava vyznívá jako karikatura sobeckého bezcitného parchanta, který však oplývá láskou k vlasti. Hvězdičky jsou za skotskou krajinu, neodolatelného Ralpha Fiennese a zábavnou bitku v kasínu, která jediná připomíná staré dobré bondovky.

Po Districtu 9 taková nehorázná slátanina? Chybělo jen, aby Damon mával rudým praporem a místo Jodie Foster byl strýček Sam s doutníkem. Sry, já takové agitky nedávám.

Skvělý návrat Bonda. Konečně mix klasických bondovských "klišé", které prostě dělají Bonda Bondem, ale v moderním pojetí. Není to stará pompézní bondovská pohádka, ale ani ostrý špionážní thriller předchozích Craigových filmů, které s bondovskou legendou neměly mnoho společného. Paradoxně největším záporem je samotný představitel hlavního hrdiny, kterému táhne na padesátku a působí unaveným dojmem. Nějak mu tu Bondovu energii nemohu uvěřit a Monica Bellucci už má také nejlepší léta dávno za sebou. A ano, jsou tu hluchá místa a nesmysly typu "ustřelím jeden plynový kohoutek a celé počítačové centrum vyletí do vzduchu". Ale celkově je to klasický Bond, který reflektuje moderní technologie a dokazuje, že i ve věku satelitů a vševidoucích počítačových sítí nepatří program agentů 00 do starého železa.

Po výborném rozjezdu a solidním vybudování atmosféry a vykreslení charakterů páru hlavních hrdinů se film rozpadává do nesmyslnné změti rodinného dramatu a traumat z dětství. Atmosféra jde do kytek a závěr už jen nasadí korunu sbírce použitých klišé. Škoda Rebecca Hall hraje výborně a na svou roli se skvěle hodí, Dominic West snaživě přizvukuje, ale z ubohého scénáře pod mizernou režií toho moc nenadělají.

Kdyby nebylo vcelku pohledné Sarah Snook v hlavní roli, tak už by to vůbec nebylo koukatelné. Nulová atmosféra, zflikovaný woodoo příběh, otřesně napsané postavy. Scénárista i režisér by zasloužili pomazat dehtem a vyválet v peří.

Vizuálně úžasný dům, efektní duchové, výborní Tom Hiddleston a Jessica Chastain. Trochu rozpačitý už jsem z toho, jak del Toro příběh uchopil: Pomalý příběh bez pořádné gradace, přehnaný důraz na detaily a duchové jako vyloženě zbytečný prvek, který navíc scénáristé naservírují už v začátku filmu v plné parádě. Závěr jako vystřižený ze Silent Hill neurazil, ale nenadchl. Mia Wasilkowska hereckým výkonem neoslnila a hudba vyloženě zklamala. Dovedu si představit daleko temnější atmosféru, méně efektní, ale strašidelnější duchy a příběh založený více na pátrání po záhadách domu než na vizuální efektnosti, která jen odvádí pozornost od toho hlavního - od příběhu.

U tohoto filmu především záleží na očekávání. Pokud jdete s dětmi na pohádku, tak jste udělali správně a přidejte minimálně jednu hvězdu, protože jako pohádka funguje tento film dokonale. Zajímavý vizuál šmrncnutý asijským stylem se pojí s neotřelým příběhem ze zajímavého světa s odlišnými zákonitostmi. Klasický souboj zdánlivě slabého dobra a zdánlivě neporazitelného zla, rozporuplná skupinka hrdinů zachraňující svět. Dospělí už tak nadšení nebudou. Příběh je poněkud plochý a předvídatelný, vizuální stránka se inspirovala tuhle u proslulého japonského Ghibli studia (oči přes půl hlavy, noční chrám a les jako vyšitý z Mononoke), tamhle u Avatara (hlavní hrdina) a samotný příběh je kompilace mýtů (ukradené slunce). Jako pohádku ovšem vřele doporučuji a ve srovnání s hrůzami vypoštěnými poslední dobou domácími studii je to přímo klenot.

Asi po čtvrté jsem se mrknul na tento film a zase jsem ho vypínal spokojený. 25 let od vzniku film nijak nepoznamenalo a přesně vyvážená kombinace komedie, akce a hororu pořád funguje. Sympatické charaktery, pěkné invenční příšery a zajímavé nápady. Ovšem je to béčko, to je dobré si před shlédnutím připomenout a odložit přehnané nároky.

Čekal jsem mnohem víc - příliš surrealistické, mnoho nevyužitých příležitostí. Japonci a korejci umí mnohem lepší gangsterské komedie.

Co tímhle filmem vlastně tvůrci zamýšleli? Jako drama z vězeňského prostředí to nefunguje. Reflexe vězeňského systému jako "lidského" v kontrastu se studenou doktorkou testující na vězních experimentální léky? Možná. Psychologická sonda do mysle vězňů, dozorců a psychologů? Ani náhodou. Nakonec ale stejně skončíme u toho, že bez pohledné Olivie Wilde po tomto zbytečném dramatu s podprůměrnými herci a slabým scénářem neštěkne pes, což je pro tvůrce smutná vizitka.