majky19

Skvěle zpracovaný dvoudílný televizní snímek Terezy Kopáčové, který nám poodhaluje zákulisí tzv. Metanolové aféry z roku 2012.

Z mého pohledu jeden z nejlepších detektivních seriálů, které spatřily světlo světa. Peter Falk v roli poručíka Columba zářil více než 30 let. To hovoří samo za sebe, že se jedná o naprostý fenomén.

Tento snímek mě bohužel nijak zvlášť nezaujal, zejména proto, že zkrátka tento filmový žánr nepreferuji a nevyhledávám. Přesto musím říct, že samotné zpracování není v žádném případě špatné, snímek zobrazuje téma, kterému není věnována až příliš velká pozornost, a proto je zapotřebí ocenit iniciativu tvůrců převést tuto problematiku na filmové plátno.

Výborná politická satira, která ovšem v určitých fázích byla podle mého soudu až za hranou. Ať už byl Stalin jakýkoliv a je zodpovědný za celou řadu zvěrstev a genocidy na svém vlastním lidu, je to z druhé strany člověk, jehož armáda lvím podílem přispěla k vítězství Spojenců ve druhé světové válce a dokázala zajistit budoucím generacím mír, i když to samozřejmě byla cesta z jedné diktatury do druhé. Je rovněž docela zábavné sledovat, jak všichni Stalinovi spolupracovníci, kteří stáli na nejvyšších postech státní správy a neštítili se ničeho - Berija, Chruščov, Malenkov, Molotov aj. byli ve Stalinově společnosti krotcí jako beránci a jakmile generalissimus zemřel, rozhořela se nelítostná bitva o to, kdo se stane jeho nástupcem. Vskutku velmi dobrá podívaná, u které se divák bezesporu skvěle pobaví. Doporučuji všemi deseti.

Propagandistický snímek podávající zkreslené informace o politickém vývoji v Československu, vzestupu KSČ až po Vítězný únor 1948. Velmi mi to připomíná historickou trilogii Otakara Vávry - Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy, kde např. prezident Beneš byl vykreslen jako slabý a zlomený muž a naproti němu Klement Gottwald, udatný vůdce a zachránce českého národa. Stejně tomu bylo i v případě tohoto snímku, byť tedy tento Gottwald mi nepřišel tak dynamický jako ten ztvárněný Bohušem Pastorkem ve zmíněné trilogii, ale ve výsledku to na celkové situaci vůbec nic nemění. Odpad kinematografie to určitě není, není dobré filmy odsuzovat bez předchozího zhlédnutí, ale je zapotřebí si o dané problematice něco přečíst, prostudovat si příslušné materiály a poté si celou situaci komplexně vyhodnotit a udělat si kritický úsudek.

Výborný polský kriminální thriller ze druhé poloviny devadesátých let. Poukazuje na problémy spojené s postkomunistickým obdobím, kdy se společnosti otevřely nové netušené možnosti, které v drtivé většině případů šly daleko za hranice zákonů. Demokracii a svobodu si každý vykládal po svém a není tedy vůbec divu, že tato doba přála celá řadě "podnikatelů", kteří ze dne na den zázračně zbohatli a profitovali na úkor druhých. I o tom je snímek "Dluh", ve kterém tito byznysmeni hrají ústřední roli. Zaujme především skvělý výkon Andrzeje Chyry v roli gangstera Gerarda. Snímek byl oceněn pěti cenami polské filmové akademie a úspěch slavil i na zahraničních festivalech. Film vznikl na základě skutečných událostí a v Čechách rovněž byl natočen snímek s obdobnou tématikou a sice"Sametoví vrazi" režiséra Jiřího Svobody z roku 2005.

Tento snímek se mi velmi líbil a opět se ukazuje, že polské produkci v posledních letech ty autobiografické snímky jdou velmi dobře a výsledky jsou skutečně nadstandardní. Pí. Michalina Wislocka byla z mého pohledu velmi obdivuhodná a odvážná žena, která se nebála s relativně choulostivými tématy předstoupit na veřejnost a publikovat knihy ze své lékařské praxe o lidské sexualitě. Navíc to byla bezesporu velmi krásná a atraktivní žena, která bezesporu prožila naplněný život, a tím samozřejmě nemyslím jen ten sexuální. Oceňuji skvělý výkon Magdaleny Boczarske, která ústřední roli ztvárnila opravdu přesvědčivě a pohled na ni byl vskutku oku lahodící.

Podle mého názoru se jedná o skvělý snímek z lékařského prostředí, během jehož sledování se doslova tají dech a který diváka dokáže strhnout. Svým způsobem může být inspirující pro každého z nás a každý si z něho může něco dobrého odnést. Osobně mně postava doc. Zbygniewa Religy velmi zaujala, především jeho ctižádost, zarputilost, houževnatost a touha něčeho významného a přelomového dosáhnout. Ačkoliv se na první zjednodušený pohled může zdát, že byl svým způsobem fanatik a člověk, který si ani při opakovaném nezdaru nebyl schopen připustit svou chybu, tak mně se líbila především ta jeho nepoddajnost a touha dotáhnout věci do úspěšného konce třeba i za cenu dalších obětí. Velmi inspirující byla zejména scéna ke konci filmu, kdy Religa na lůžkovém oddělení navštěvuje doktora Jana Molla, a rozebírá s ním průběh svých předchozích neúspěšných transplantací. A právě zde byla vyslovena ta důležitá myšlenka, že nebyly až tak důležité ty jednotlivé kroky a postupy, které Religa během transplantací uskutečnil, ale že ze všeho nejdůležitější je být v každém kroku a rozhodnutí svého života pokorný, stát pevně nohama na zemi a snášet neúspěch stejně jako úspěch. To si myslím, že je velká pravda, kterou si ovšem málo lidí dokáže vzít k srdci a správně s touto pravdou naložit. A je to myslím velká škoda, protože právě tohle pochopení by možná mnohým lidem otevřelo oči, a donutilo je nahlížet na věci tím rozumným pohledem. Snímek se mi velice líbil a nemůžu jej hodnotit jinak než stoprocentně.

Nezpochybňuji v žádném případě kvality tohoto snímku, protože snímek, který dokáže prorazit a uspět na mezinárodní scéně a získat Oscara být špatný v žádném případě nemůže. Naopak, jedná se o velmi kvalitní film, pojednávající o velmi citlivém tématu (odhalení pravdy - židovský původ), který si svou pozornost bezesporu zaslouží. Porovnání s československou novou vlnou 60. let je zcela na místě a je docela škoda, že Češi na rozdíl od polských filmařů neumí na svou tradici úspěšných předchůdců adekvátně navázat. Myslím si však, že v roce 2013 vznikly i jiné polské filmy, které by si třeba i toho Oscara zasloužily daleko víc - mám na mysli zejména snímek "Chce sie zyć" rež. Macieje Pieprzycy.

Krásný film, který musí chytit za srdce snad každého diváka. Ačkoliv je snímek založen na skutečných událostech a je o velmi smutných věcech, kdy hlavní hrdina Mateusz je postižen mozkovou obrnou, a tudíž nemůže žít plnohodnotným životem, je tento film podán neuvěřitelně lidským a současně i optimistickým pohledem. Také je zde velmi hezky zobrazeno, jak je možné poznat pravou tvář lidského charakteru. Velmi jsem po celou dobu sledování tohoto snímku obdivoval rodiče Mateusza, jak se dokázali s tímto tragickým osudem prát, jak se pro Mateusza neuvěřitelně obětovali, nerezignovali na život a i přes obrovský psychický zápřah a nekonečná trápení dokázali všem nástrahám úspěšně čelit. Tito lidé si zasluhují obrovský respekt a úctu, protože právě ti řeší ty skutečné problémy, o kterých běžný člověk (který je zdravý a má všechno) nemá ani potuchy, dokud je sám nemusí řešit. Zdraví je ten největší dar, který člověk v životě může mít, a je jenom na něm, jestli s ním dokáže rozumně nakládat. Bohužel, není to bohužel vždycky samozřejmostí, a o to více bychom si tohoto daru měli vážit a chovat se ohleduplně nejen sami k sobě, ale i k ostatním, kteří třeba toho štěstí tolik nemají.