Robbi

Ten, kdo chce být brzy stár, zabíjí to, co prožíval v dětství. Tisíckrát mohou být medvědi a Cibulka naivní, jsou a budou vždycky filmem pro děti. Byl jsem jedním z těch, kteří byli na slavnostní premiéře a seděl pár metrů vedle Oty Hofmana. A nikdy by mě nenapadlo se dívat na něj očima dospělého. Tenhle film si to nezaslouží. Takhle můžeme za pár let odsuzovat všechno, co vidíme dnes, protože to bude technicky náročnější a scénáristicky propracovanější. Jasně, ale duše zůstane někde bokem. Proto si tenhle film i se všemi rádoby chybami a pochybným tvrzením, že šlo o kamufláž normalizace vzít nenechám.

Zbraně pro Prahu mají jednu katastrofální nevýhodu. Nebyly natočeny na západ od našich hranic. Kdyby to tak bylo, drtivá většina filmu by byla aplaudována. Nechci srovnávat, opravdu ne, ale podívejte se na plno válečných filmů z anglo-americké produkce a najdete tam neskutečné množství podobných negativů, které se tu v komentářích objevují. Takže bych spíš vyzdvihl fakt, že tenhle film budou určitě milovat příznivci mašinek, velice zajímavé je si v bonusech poslechnout líčení P. Taussiga, který odhalí fakt, že tenhle film neměl jediný trik, vše se jelo naostro. Proto i ony dřevěné škatule na pancéřových vlacích a podobné věci, které jsou k vidění i u oslavovaného Bonda. Bohužel některé scény, zejména ona patetická závěrečná či například úprk dvojice Skamene-Kraus od poškozené trati, to film zbytečně shazuje. Neřešil bych tu až tak fakt, že se Němci rozprchnou před revolucionáři či se nejsou schopní trefit do lokomotivy. Vzpomeňme na Con Air, kde se posádka bojového vrtulníku nemůže trefit do letadla jak kráva a zhruba tisíc dalších filmů, včetně Ramba 2 a 3. Zbraně pro Prahu beru jako velice zajímavý počin, který na svou dobu měl svou kvalitu a proto stojí za to občas i ty oči přimhouřit. Poctivé 3 a kousek k tomu.

Jsa veden komentářem uživatele jménem PetrKral jsem opravdu celý film nezatížen předsudky odkoukal a nemohu se zbavit pocitu, že se ten chudák koukal na docela jinou záležitost. Kozí příběh postrádá všechno - humor (ten je zoufale hospodštější než některé Troškovy filmy), příběh (jde tu jen o vyrvané a zprzněné legendy), kvalitu provedení (což se tvůrci snaží zachránit tím, že film označují jako průkopnický) a onu geniální hudbu (bez urážky, podobné melodie vytvoří na počítačovém hudebním programu člověk, který prošel pěti ročníky LŠU). Že tu není žádný děj mě nepřekvapuje, protože na ten se většinou nehraje, jde jen o více či lépe udělanou sbírku efektů a co možná nejdvojsmyslnějších přízemních vtípků. Zachránit to má asi vypjaté finále na motivy tisíckrát omletého pirátského útěku ze šibenice (kovová trubička v krku, která zabrání zadušení, když na něm máte oprátku). A to nemluvím o tom, že i legendy jsou tu převyprávěné oním nově rychlokvašeným způsobem, takže jsem opravdu jen čekal, kdy začnou zvonit prehistorické mobily, objeví se středověké Pendolino nebo Jakub s kozou jaksi mimo plán začnou pod Karlovým mostem hloubit metro. To, že je něco nového ještě nesmí znamenat, že se to udělá špatně. A hvězdný dabing to opravdu nezachrání, zvláště když si uvědomím, že ony dabující hvězdy dneska slyším v těch nejšílenějších reklamách. Bohužel, tohle se opravdu nepovedlo a za celou dobu jsem se zasmál jen jednou. Když prošly titulky a já si konečně mohl odskočit.

Problém tohoto filmu je dvojí - hodnotíme ho až dnes a ne v době jeho vzniku. Podívejte se na horrory z počátku 80. let a budete se také smát. Prostě Upír z Feratu jednak předběhl svou dobu, a pak dle zdejších komentářů byl ve špatnou chvíli na špatném místě. Herz mohl samozřejmě udělat gesto a postavit se cenzurním střihům tím, že by film odmítl takto pustit do kin. Ale ruku na srdce, stříhalo se jen u nás? Kolik podobně (a nemyslím tím POUZE ideologii) zmrzačených filmů máme? Vzpomeňte si, co potkalo Sergia Leoneho a jeho Once Upon A Time In America (Tenkrát v Americe)! Vnímejme trošku také ono číslo, co se uvádí za názvem filmu - a nebuďme tolik zhýčkaní dobou. Upírovi dávám 3,5 - ti, kteří mé názory čtou, si to mohou zaokrouhlit nahoru.

Ačkoliv se těch mašinek ve filmu objeví minimum, je to opravdu koncert na dráze. Marvan a Burian pochopitelně zahánějí všechny do kouta a jejich slovní bitvy snad mohou snést srovnání snad jen s písaři pánů Horníčka a Sováka. Pokud mohu, přispěju i já dvěma hláškami, které mi utkvěly v paměti: Marvan: "Vy jste tu přednosta?" Burian: "Samozřejmě!" Jde k telefonu: "Stáhněte šraňky a hned je zase vytáhněte!". A pak prodej lístků: "Vy jste mi prodal Brusel." Burian: "Počkejte, to není Brusel, ale brusle, tak to vám prodám ještě jeden, abyste mohla jezdit!" Geniální věc bez ohledu na dobu.

Středověká detektivka na Annaudův způsob, snímek, který vyvolal nadšení i protesty, herecký koncert Seana Conneryho, který místy výborně odlehčuje mladičký Christian Slater. Annaudovi se podařilo z nesmírně složitého a rozsáhlého Eccova románu vyjmout vše podstatné a přiblížit ho divákovi. Jde o precizně odvedené dílo, ke kterému se lidé určitě budou vracet - a myslím, že zcela právem.

Mnoho lidí tu píše o naivní socialistické detektivce - zkusme se podívat na to, co občas vznikalo na západ od Aše v podobné době a zjistíme, že tenhle krimifilm má hodně dobrou úroveň. Možná je škoda, že je to jen velmi volná adaptace Fikerovy knihy, takové objevování tajemného domu v Karlíně by mohlo mít i zajímavé prvky horroru, ale to už by vyšlo spíš na seriál. Scénář si vzal z předlohy vlastně jen tu část, kde figuruje přeživší npor. Lenk (R. Brzobohatý) a do ní je zakomponováno rozuzlení celé loupeže. Osobně si nemyslím, že by J. Sovák byl v roli Kalaše špatný nebo horší než R. Hrušínský. Je prostě jiný. A stejně jako nemá smysl srovnávat, jestli je lepší Batman v podání M. Keatona či Ch. Balea bych tenhle souboj nechal nerozhodný. Jedná se o velice slušně natočený snímek, který obstojí i v dnešní době - a tím je jeho kvalita jasně dána. "Pic kozu do vazu".

Tohle je hybrid. Nedobrý a hlavně oslavující zase a opět USA, protože až na několik výjimek (Belmondová, Pickard, Tomba) tu své úvahy pronášejí jen američtí sportovci. Disciplíny, kde netriumfovali, jsou prostě buď docela vynechané (skoky na lyžích ve všech kategoriích, biatlon, rychlobruslení mužů, krasobruslení mužů, slalom žen) nebo pojaté ještě rychleji než jakýkoli bleskový přehled (hokej, běhy na lyžích, tance na ledě, sportovní dvojice v krasobruslení). Vlastně jedinou výjimkou je již zmíněný Franck Pickard, který má prostor v asi nejobsáhlejším příspěvku týkajícího se sjezdu mužů. Takže český divák se kromě několika flashbackových záběrů hokejistů (kteří jsou jako jediní vynecháni z přehledu čtvrtfinálových zápasů a z ostatních neuvidí pořádně ani jeden gól) nedozví nic o bronzu českých skokanů na lyžích ani o stejném umístění Petra Barny v krasobruslení. Jako proamerická vzpomínka je to přijatelné, jako jakýkoli důstojný dokument o OH 1992 neakceptovatelné.

Jak zde bylo už uvedeno, film má především dva body, o kterých se bude nejvíc debatovat. Prvním je projev hlavního hrdiny, který už nabírá onen neuvěřitelný švunk k výkonům, jaké pak můžeme vidět třeba v Oscarovi. Střídá ho však s mezihrami podstatně klidnějšími, a troufnu si říci, že kdyby "Banku" točil Louis v době, kdy vyslal do světa další pokračování svých Četníků, vypadala by docela jinak. Druhou stěžejní otázkou je dabing. Faltus nemůže dosáhnout kvality Filipovského, to po něm nikdo ani nemůže chtít, ale zvolil cestu akceptovatelnou, jen kdyby tolik nešišlal. Proč se tak stalo, nevím, ale dobrý dojem z uvolněného francouzského humoru to neovlivnilo. A pokud mohu vybrat jednu z nejlepších scén, pak určitě "stavařskou etudu" dvojice Louis de Funès - Jean Lefebvre.

Legendární silvestrovský pořad lze těžko hodnotit bez patřičné nostalgie. Ti, kteří ho viděli v daném roce, na něj nemohou dát dopustit, chápu, že dnešním mladým neřekne nic moc. Není přeplácaný rádobybombastickými efekty, rozhopsanými pěveckými čísly, nabízí většinou velice humorné scénky a všemu tomu kraluje jedinečný a neopakovatelný Vladimír Menšík. Nešlo tehdy samozřejmě o přímý přenos, což lze vidět na "ulítávání" některých umělců při playbacku, ale o záznam ze silvestrovského veselí z ČT. Celá akce byla podstatně delší, vypadla některá čísla, ale i tak se jedná o ukázku toho, že když je skutečně dobrý nápad a chopí se ho lidé s řádným přístupem, nemůže taková rovnice zklamat.