Robbi

Bullitt zraje jako dobré víno a k tomuto filmu je také nutno dozrát. Není jen o honičce a o podivných machinacích veřejných činitelů, je to prostě příběh, kterému se dá věřit. Není až takovým překvapením výkon Steve McQueena za volantem, protože se dokázal úspěšně etablovat v závodních vozech v ostrých závodech. Je to jeden z těch filmů, které si můžete po několika měsících pustit znovu a zase vás spolehlivě vtáhne do děje.

Minimalismus, syrovost, výmluvnost... Bohužel tenhle film se těmito výrazy zaštiťuje před výtkami, co se všechno nepovedlo. Crenna je opravdu asi nejvýraznější postavou filmu, ale i on hraje bez výrazu. Alain Delon zdánlivě bez nervů dělá svá nejfantastičtější rozhodnutí bez přítomnosti kamery, jak jinak si lze vysvětlit, jak intuitivně vyhmátne to, co k vyřešení případu potřebuje. Catherine Deneuve má bezpochyby svůj půvab a šarm, ale v tomto snímku se bezezbytku shodla s jeho žánrem - její role je naprosto minimalistická a vlastně děj nikam neposouvá, snad jen skrytě a ve vztazích, ovšem zrovna tak se dá říci, že kdyby její postava docela chyběla a jen se o ni mluvilo, nijak by to příběh neovlivnilo. Otázkou zůstává, zda měl štáb také minimalistický rozpočet, protože vlaková loupež se hodí spíš do filmu Vzpoura hraček. To je vůbec největší bolest Policajta, protože mu to ubírá na uvěřitelnosti víc, než by se mohlo zdát. Hvězdička pro Crennu, druhá pro zbytek teamu.

Spravedlivě bych měl film hodnodit dvakrát, protože jsem nejdřív viděl zkrácenou verzi pro kina a teprve po letech onu plnou. Jde sice o remake, ale řekl bych, že Friedkinův přístup je hodně kvalitní. Evidentně se nesnažil udělat technicky lepší film, šel svou cestou a jsou chvíle, kdy trnete a čekáte, co kam spadne - aby to pak bouchlo v té nejméně očekávané situaci. Změny proti původní předloze - mimochodem Arnoudova předloha je opravdu tenoučká knížka - tu nepůsobí rušivě. Prostě film, který stojí za to vidět, i když mu vždy stoprocentně nemusíte věřit.

Ve své podstatě nejde o nic jiného, než o méně zdařilou napodobeninu známého Bandolera! Od samého začátku je jasné, že prchající banda se do Mexika dostane, ale těsně před překročením hranic musí svést finální bitvu se šerifem. To vše okořeněno dopředu tušenými problémy a mimo jiné dramatickým průjezdem územím chřestýšů. Právě za tyto hady dávám hvězdičku navíc, protože snad jako jediní ve filmu příliš nedumají a dělají to, co se od nich očekává.

Svižně natočený, velice dobře zahraný a řemeslně výborně odvedený film. Bohužel se to samé už nedá říci o scénáři. Chápu, že to je JEN film, ale i v něm by měla být určitá přirozenost. Už tu bylo řečeno něco o chování šerifa a jeho pomocníků v Contentionu, případně poté, co Wade uteče Evansovi & spol., neztratí se někde v pustině, ale jede tím jedním jediným směrem, kde ho samozřejmě lapí. A Wadeovo závěrečné rozhodnutí - nemyslím, že by u něj byl problém něco takového udělat, ale rozhodně by to neudělal z toho důvodu, který nám tvůrci filmu předložili. A takových situací je tu víc. Takže * za vybranou hereckou společnost, * za zvládnuté filmařské řemeslo a * za Beltramiho hudbu. S lítosti ale musím konstatovat, že nic navíc tu opravdu nebylo.

Vždycky když vidím "... based on a true story", vzpomenu si na hlášku pocházející přímo z Hollywoodu: "když už stojí film za starou belu, dáme tam tohle a on se někdo chytne!" Přemýšlím, čím je tenhle film zajímavý. Nahou Amandou/Lucy? To sotva, protože její nahoty si člověk užíval hodně často. Konverzačním dramatem? To bylo i Nádraží pro dva. Netradičním soužitím dvou lidí na opuštěném ostrově? To, jak je to podáno zde spolehlivě přebije i Modrá laguna. Takže z toho vyšlo rádoby dramatické, rádoby intelektuální, rádoby psychologické a rádoby erotické nic. Od všech uvedených oblastí vždy chybí to nejlepší. Pokud dávám jednu hvězdu, tak jen proto, abych nebyl nařčen, že jsem impotent.

One man show Jeffa Bridgese a one dog show nezkrotitelné border collie (nebo chcete-li farmářské kólie) Dewna je potřeba vidět pouze tehdy, máte-li vztah ke psům a nějakého jste měli někdy doma. Psí rok působí jako jeden vyňatý díl z rozsáhlého opusu o životě stárnoucího muže, který si chce dokázat, že ještě nepatří do starého železa. Kupodivu však ne naháněním slečen ve věku jeho dcery, ale výzvou v podobě "zkrocení" až příliš živého psa. Osobně bych tenhle snímek řadil spíš do rodinné kategorie, protože má všechny její atributy: humorný boj s tvrdohlavým zvířetem, dojemné scény, chvíle účtování i pochopení, že existují i lidé, kteří vás mohou brát takové jací skutečně jste. Hodnocení je možná nízké, ale v kategorii, ve které snímek je, plně vystihující.

Pokus o netradičně pojatou akční záležitost má své zajímavé klady a tradiční zápory. Jet Li se tu objevuje v jiné poloze, než bychom byli zvyklí a překvapivě mu sedí. Tchéky Karyo svým nadsazením odpornosti prodejného poldy umocnil jeho pozici, takže si nemyslím, že by to bylo na škodu věci. Bohužel klišovitě pojatá Jessica, která ač prodejná děva je plná citu a tradičně má rozkošnou dcerušku (kdy už scénáristům někdo naznačí, že by stálo za to vytvořit model poněkud jinak pojaté prostitutky) působí daleko nepřirozeněji než již zmíněný Karyo. Dalších pár scén se pohybuje ve stylu - vsaďte se, že to nejméně pravděpodobné se stane, a taky že jo. Jsou to poctivě zasloužené tři hvězdičky, o kterých není třeba diskutovat.

Jako naprostou pitomost považuju tvrzení, že jde o propagaci komunismu. To by ho musel velebit i Jim Morrison, kterému řekli, aby odsoudil drogy. Prostě pokus o vysloveně nadsazené téma, které má ukázat, jak bodry Ostravak, holdující alkoholu na vrcholové úrovni (viz líčení J. Skopečka, co všechno vypil) může pochopit blahodárné účinky mléka. Je to něco podobného, jako brát smrtelně vážně fakt, že jeden člověk dokáže vyvraždit středně lidnatý stát plný profesionálních zabijáků. Každý film je do jisté míry odrazem doby - v něčem (téma, provedení, módní záležitosti). Parta Hic měla být lehce ironická, a ona jí je, dost lidí ji jen díky tomu, že byla natočena před rokem 1989 shazuje. Není to skvost kinematografie, ale taky to není totální odpad. Pozoruhodné komentář: gstudio.

Potíž tohoto filmu není ani v provedení či rozložení do tehdejší ČSSR a Jugoslávie. Spíš si myslím, že Jugoslávci byli k filmu přizvaní nejspíš ze dvou důvodů - mohlo se díky tomu točit u moře a do filmu se mohl povolat tehdy nesmírně populární Ljubiša Samardžić. Vzpomínám si, že jsem film viděl v kině, a když se Ljubiša, kterému tehdy díky seriálu Horký vítr neřekl nikdo jiný než Šurda, objevil na plátně, celé kino zařvalo nadšením. Bohužel ani "Šurda" nemohl zachránit hlavní nedostatky - chabý a nedopracovaný děj, který se tváří jako by byl tvořen za pochodu a bez koncepce. Taky ve chvíli, kdy to vypadá, že se rozbíhá zajímavá zápletka, je vše shozeno nějakým křečovitým způsobem. Zde tolik opěvovaný svatební masakr mi přijde skutečně spíš jako hodně přepjatá parodie, dokonce o něm kolovaly pološílené zkazky. U něj mám dojem, že byl implantován do filmu ve chvíli, kdy tvůrci pochopili, že se jim celá stavba zhroutila a snažili se to zachránit klasickým hororovým finále. Byl to trestuhodně nevyužitý potenciál, ale ne vždy všechno vyjde jak si vysníme.