RomaS

Smíšený pocit. To je asi to správné rozpoložení se kterým jsem odcházel z kina. Jedna má půlka měla radost z dobrého akčňáku, kde nechyběl humor, gore akce, vesmírné monstra, šáhlí vojáci, exploze a spacedogs. Ta druhá byla zase zklamaná z toho, že se opět nedokázalo navázat na tu správnou Arnoldovu cestu kde místo budování napětí a odkrývání neznámého se sází opět jen na povrchní zábavu. Asi do půlky filmu, než se objeví steroidový lovec se víceméně tyto cesty dařilo spojit. Škoda, že pak už to šlo do kopru. Exponenciálně začalo přibývat nesmyslů a zdravý rozum opustil plátno. Pojídač popkornu asi nezpozoroval nic, ale předpokládám, že pro tento film je většinový divák ve stejném očekávání jako jsem byl já. Verdikt je asi takový. Srdce pláče a vypnutý mozek se baví. Jo a celý film se odehrává v noci, takže nedoporučuji domácí promítaní s nezataženými žaluziemi.

Prvně mě zaráží rozpočet tohoto díla, což je 17 M$. Předpokládám, že většinu rozpočtu musel spolknout digitální žralok, protože celý film se odehrává jen na jedné pláži s jednou herečkou a několika málo komparzisty. Když to přeženu, tak by stačil jeden šikovný kameraman s technikou a několik dní dovolené s herci na odlehlé pláži. Kdyby šlo o nízkorozpočtový biják byl bych více shovívavější. V základu k dobrému pocitu z filmu moc nechybělo. Měl příjemnou stopáž, rychlý a dramatický děj, občas fungovalo i napětí a dokonce se postavy nechovaly jako vypatlaní idioti. Se zavřenýma oběma očima bych odpustil i ten debilní závěr a taky to superhrdinství sympatické blondýnky. Do nebe volající je, ale co scénaristi vytvořili z té velké ryby. Výsledek směle konkuroval výtvorům extrémistů ze společenství Asylum. Vůbec se mi nechce popisovat co všechno bylo špatně. Přijatelnější by bylo vysvětlení, že se jednalo třeba o zmutovaného jurského mimozemšťana. Aby příběh vypadat opravdově, tvůrce musí znát všechna fakta. Tady stačilo zhlédnou alespoň jeden dokument o žralocích a nemůže vzniknout něco takového. Přesně takové filmy totiž povzbuzují strach z podobných tvorů u slabomyslných nebo neznalých a všichni víme, že takových je na světě většina. Je ale možné, že to nebylo z neznalosti, ale byl to tvůrcův záměr. V tom případě se omlouvám, ale za mě toto nedávám. Je to dvousečná harpuna, kde na jednom konci zkončí zmanipulovaný divák a na druhém ubohá ryba.

Výborná oddechovka, která se nebere vůbec vážně, nesoucí se na současné oblíbené vlně soubojů přerostlých monster s předvídatelným dějem, slušnou akcí, pěknými efekty a okořeněná jednoduchým vtipem. Doporučuji vypnout mozek, do ruky kýbl popcornu a nechat se bavit.

Skvělý napínák nervů u kterého se nebudete lekat, ale strachovat o sympatickou rodinu, která každým nesprávným krokem může změnit svůj osud, ale nikdy tím lepším způsobem. Zajímavým způsobem se tu pracuje s tichem na které jsem si musel zvyknout. Fungovalo to ale na jedničku. V druhé části filmu jsem pokaždé znervózněl, když se ozvalo něco hlučnějšího. To mi přetrvalo i nějakou dobu po konci filmu, takže i tak jednoduchý příběh dokáže být překvapivě funkční. V tomto případě mi ani nevadila absence vysvětlivek proč a jak se dostalo lidstvo do takovéto situace. Kazem a zároveň bodem dolů z absolutoria jsou nelogické zkratky, které neměly racionální vysvětlení (elektřina, pohyb monster bez očí nebo ultrazvuku, očividné slabiny, které nikdo nevyužije nebo odhalení zranitelnosti v jeskynních podmínkách).

Dobré, ale ne tak jako předchozí díl. I když, zde bylo více různorodých motivů, kulturistika zde už nebyla to jediné a hlavní. Každý z účastněných měl za sebou zajímavý příběh a motiv pokračovat v tom co dělá, jejich cesty byly ale hodně odlišné. Co mi vadilo byla přílišná zaujatost sociálními sítěmi a jeden společný prvek, kterého by chtěli všichni dosáhnout. V prvním díle to byl Mr. Olympia, tady se to tříštilo na několik cílů. Jo a komentář Mickeyho Rourka a mnohem tajemnější a výraznější hudební podkres jedničky mi tu chyběly.

Steroidová jízda kde ti špatní a dobří nemají tak jednoznačné pozice a kde i přes pouhé, ale parádní dvě akce se jedná o povedený atmosférický film obsazený správnými chlapáky.

V tomto případě budu kvůli tomu jak jsem se na film těšil a možnosti srovnání kritičtější, promarněný potenciál totiž sráží Zánik říše o úroveň níž než jeho předchůdce. Bohužel za mě tam kromě fyziky a vzhledu dinoušů nefungovalo téměř nic. Předimenzováno málo uvěřitelnými akcemi a zároveň nudnými dialogy, napětí se změnilo spíš v několik lekaček a všichni lidé (kromě ústřední trojice až pětice) jsou jen hrabivý grázlové, kteří jsou vždy v obědovém menu jurského tvorstva. Scenáristé vše korunují neustálými na ruku jdoucími akcemi typu: Teď se někdo/něco musí objevit, aby klaďák neumřel / záporák byl rozžvýkán. Bohužel ani sympatie k hlavním postavám se nedostavila, kdy mě pobavila jen jedna scéna s omámeným Prattem a lávou. Jediné z čeho jsem byl opravdu nadšený byl úplný začátek a konec. Prvních pět minut bylo až hororových a tady fungovalo napětí správným způsobem, až jsem si říkal, jestli se produkce nesekla s cílovkou. Určitě by to byla zajímavá alternativní cesta příštího dílu. Konec zase otevřel mnohem zajímavější dveře dalšímu dílu, tak držím palce ať dopadne jinak.

Za mě byl Panter od Marvelu ten slabší kousek. Určitě to nebylo výtečným technickým zpracováním nebo dokonalým spojením afro s high-tech světem. Ba naopak, musím vyzvednout spoustu originálních maličkostí, které efektně dokořeňují celek. Já myslím, že problém bude ve mě. Pantera jsem viděl prvně v Civil War, kde mě tato postava doslova iritovala. To jsem, ale neznal celý koncept vývoje této postavy. Následně byla chyba asi to, že jsem Infinity War viděl před tímto samostatným úvodem WakaWorldu, kde se můj pohled na ni vůbec nezměnil. I když je to zásadově správná postava (asi něco jako Superman nebo Kapitán America) nezískal jsem k Panterovi vztah jako ke většině postav Marvelu. To se může časem změnit. Nechám tomu volný průběh.

Hromada antihrdinů se kterými je nemožné soucítit. Vtipné situace ze kterých přebíhá mráz po zádech. Silné životní příběhy nedotažené do konce. Prostě spousta kontroverze, která mi první půlku lezla na nervy, ale po nějaké době jsem asimiloval tuto neobvyklou dějovou linku a začal se výborně bavit.

Překvapivě i přes viditelně nízký rozpočet se jednalo o zdařilou totalitní sci-fi. Když pominu očividné nedostatky v nastolení takhle brutálně represivního režimu a scénaristických zkratek pro nutnost plynulého děje, zábava to byla výborná. Možná pro většinu byl příběh předvídatelný, ale já až na pár výjimek se bavil překvapeními a dějovými zvraty. Je dobře, že dramatický spád to má už od začátku a když si tak uvědomím, nenašel jsem hluché nebo nudící místo. Velké plus bych přiřadil několika nečekaným scénám nebo odbočkám, které jsem nečekal, ale byly velmi příjemným doplňkem (amputace prstu/ů, postelová scéna, matrix jump, akční honička). Ještě bych dodal, že i když závěr byl předvídatelný (myslím tím hlavní linii), tak nepříjemná pachuť vítězství byla příjemně mrazivá.