RomaS

Druhý John je prostě klasická dvojka. Vše je mnohem intenzivnější a hnané ještě do větších extrémů. I když tu už chybí prvek překvapení nebo spíše objevování tohoto světa, v tomto případě to bohatě vynahradí překotná akce, kde opět nechybí hromada headshotů. Na Youtube jsem viděl přípravy Reevse na tento film se skutečnými zbraněmi a musím uznat, že mu to šlo jako profikovi. Takže až ho uvidíte velmi šikovně a stylově měnit zásobníky, věřte, že je to vydřené. Nicméně pro to, aby film bavil je k němu nutné přistupovat s velkou nadsázkou. Hlavní hrdina prostě nemůže zemřít i když je proti němu celá armáda a má holé ruce. Nepřátelé přichází tak, aby to stíhal. Střílejí jen když má John zbraň a zásadně se nekryjí nebo nikde za stěnou nevyčkávají. V tomto světě taky neexistuje policie a všichni lidé města jsou skrytí nájemní zabijáci ochotní hned zemřít. Zkratkovitě bych to přirovnal k sofistikovanějšímu Arnoldovi v Komandu. To co mimo akce dělá film jedinečný je vzájemná úcta vrahů, dodržování pravidel a úžasná stylovost v chování a dialogu postav.

Nolan dokázal natočit válečný film, který se od všech ostatních pocitově úplně liší. Nedokážu přesně definovat v čem je jiný. Je to možná tou surovou realitou, že si po shlédnutí řeknete "Tak nějak se to stalo". Možná tou přesnou kamerou, která umí ukázat přesně co potřebujete vidět. Ale kdyby ne, tak určitě je to tím podmanivým a nepřetržitým hudebním doprovodem na kterém je hned od začátku slyšet hudební podpis známého velikána. Je to vlastně jedna dlouhá válečná akce ze které je cítit totální beznaděj, ale na konci máte dobrý pocit. Prozatím nejlepší film tohoto roku. PS: Všimli jste si, že za celý film nebyl vidět ani jeden Němec?

Zajímavé téma, které ubíjí předvídatelnost a zbytečné moralizování.

Výborná letní jednohubka, která rozhodně pobaví a určitě nenudí. Nový Monsterworld je krásný pro oko a nabízí spoustu dalších nevyužitých možností jak rozměrově šokovat. I když Kong tu hrál první housle excelentně a jeho bitky se saury byly bezchybné, chybělo mi tu lepší vtáhnutí do děje s lidskými hrdiny. Prostě, když je mi u zadku, jestli to z nich někdo přežije, není něco správně.

Tento film není o životním příběhu Raye Kroca. Začíná v časovém období kdy mu je přes padesát a živí se podomním prodejem mixérů. Je to ten druh člověka co je vám ochotný vnutit cokoli zabalené ve spoustě superlativů. Prostě týpek, kterého u svého prahu nechcete potkat. Ať je jeho příběh pro někoho sebevíc zajímavý a vidí v něm hrdinu své doby, mě tento film přijde jako příliš oslavující člověka, co založil své podnikání na nápadu někoho jiného, někoho koho pak ještě podvedl a úplně odrbal. Je to ten typ sobeckého člověka co si bere co se mu zlíbí a přes své vysoké ambice nebere ohledy na životy jiných lidí.

Jako dítě jsem měl Star Wars rád. Nestaly se sice nikdy mou srdcovkou, ale když byly v TV, nevynechal jsem. Tehdy jsem obdivoval ty úžasné efekty a vesmírné dobrodružství boje dobra se zlem. Širší odkaz a úžasné nápady dokáži ocenit až nyní. Po mnoha letech jsem dal všech současných osm dílů v jednom sledu a nejvíce z celé série se mi zamlouvá myšlenka provázanosti síly z celým vesmírem. Je to hlubší filosofie se kterou se dá ztotožnit a přemýšlet o ní i mimo filmové plátno. Toto jsem jako dítě samozřejmě neviděl, ale na druhou stranu jsem taky nemohl poznat jak je tento film infantilní. Nejde jen o to, že je vše předvídatelné a černobílé, ale o kopec nelogických přehmatů jako např.: řvoucí stíhačky ve vakuu (pro neznalé zvuk se ve vzduchprázdnu nešíří), celý život cvičené klony k válce nikoho netrefí a sestřelují je všichni jako hrušky ze stromu (včetně princezny, která drží paprskomet jak prase kost), jejich bílou zbroj prostřelí úplně každá zbraň (proč ji vůbec nosí?), robot na malých kolečkách jezdí po písečné poušti (zkusily jste si to někdy?), souboje mistrů síly vypadají jako hra na vojáky dětí s dřevěnými meči (zajímavější choreografie by prospěla), vojenská zbraň velikosti měsíce se v podstatě nedokáže ubránit několika jednomístným stíháčkám a má v sobě sebezničující díru (ale no tak ...), lety rychlostí světla trvají velmi krátkou dobu (nebližší hvězdný systém od naší sluneční soustavy je přes 4 světelné roky, takže ve SW musí být všechny planety pěkně na hromádce) a pod. Nechci touhle kritikou nikoho urážet. Vizuální zpracování je úžasné, odkaz nesmazatelný, ale z mého pohledu jsou hlavně epizody 4-6 nádhernými pohádkami pro děti.

Zábavné to určitě bylo. Moc okatě byl ale přiznaný původ. Mat tu měl v podstatě jen úlohu přilákat obecenstvo neasijského původu. V podstatě všichni šikmoocí tu byli uvědomělí, odhodlaní a stateční obránci, kteří neváhali okamžitě položit život za obranu zdi. Evropané tu byli pouze tři a všichni měli křivé povahy nebo schované kostlivce ve skříni. O tom kdo to platil tedy nebylo pochyb. Je ale dobře, že se zase penězi nešetřilo. Hezkou vizuální podívanou předčily snad jen parádní, barevně sladěné kostýmy.

Abych byl upřímný stále ještě váhám nad tím, zda nový směr, který nastínil Prometheus a po kterém se už naplno vydal Covenant je ta správná volba. Prosté a jednoduché "přežij kdo můžeš" se transformovalo do filosofického hledání původu člověka a duše stroje. Jistěže na velmi výživné momenty kdy xenomorf postupně redukuje počty přeživších samozřejmě dojde. Jde o to, že už to není dominantou filmu, ale jen akční přídavek k duchaplným rozpravám o nesmrtelnosti brouka. No, uvidím. Dám tomu další šanci při dalším shlédnutí a doufám, že názor přehodnotím, protože se chci těšit na ty slíbené další dva díly.

Velmi příjemné překvapení. Probudit se sám na takové lodi by byl zážitek. Zcela vymazlené user-friendly prostředí mě připomínalo takovou zdařilou kombinaci future technologií od Tesly a Googlu v obalu od Applu. Prostě hi-tech paráda aniž by to působilo bombasticky. Každopádně i taková paráda se musí zajíst když je v ní člověk sám. Takže Jimovi důvody proč už nechtěl žít v této zlaté kleci sám a probudil takovou krásku jako je Aurora jsou pochopitelné. Určitě se mnou bude souhlasit většina, když napíšu: Jsme rádi, že Jim nebyl gay. Nevěděl jsem, že jde tak šikovně zkombinovat scifárna s romantikou.

Resident je mrtev. Konečně. Nerad to říkám, ale jak jsem byl nadšený z prvního dílu, tak očekávání každého dalšího mě postupně dostalo až do bodu, kdy jsem nadšený, že tento díl byl (snad) dílem posledním. Ani nevím kde začít co bylo všechno špatné. Za mě tu nefungovalo až na překotnou akci vůbec nic. Nejvíc ze všeho mě iritovaly scénaristické zkratky na úkor logiky. Těch tu bylo tolik až to bylo neodpustitelné. No nic. O mrtvých jen dobře. Nikdy nezapomeneme. Stejně mi pořád nezapomenutelně burácí v uších úderný soundrack od Mansona z jedničky.