Nuala

Úžasná věc! Můžu říct, že jsem se výborně pobavila a zasmála. Některé scénky jsou úžasně parodické, jiné by zase mohly zombiefilmy klidně závidět. :) Prostě paráda. Navíc perfektní herecké obsazení (nejspíše jsem se zamilovala do Simona Pegga :))a dokonalý konec.

Hodně šikovný nápad a navíc docela slušně zrealizovaný... Přestože je místy děj trochu nejasný, podařilo se oba příběhy šikovně provázat a oba udělat zajímavými...Velkou zásluhu na tom zajisté mají velmi výrazné hlavní postavy-obě "verze" Gwyneth Paltrow jsou originální, zajímavé, sympatické a zvláště ta blonďatá jistě i velmi atraktivní pro pánské publikum :) John Hannah je velice příjemným nápadníkem a navíc jeho hlášky jsou opravdu milé a vtipné. A konečně se dostáváme k záporňačce tohoto filmu, dá-li se to tak říci, Jeanne Tripplehorn. Její přesvědčivý výkon mi snad dovoluje nazvat ji opravdu hnusnou mrchou (což je mimochodem myšleno jako kompliment, vážně :D)...

Opravdu labužnický film. Výborný předkrm, lahodný hlavní chod a vynikající dezert.... Přeloženo do jazyka filmu-nádherná animace, krásný a chytlavý příběh a roztomilé postavičky, ať už se jedná o chytroučkou a šikovnou krysu Remyho nebo o trošku nešikovného a zmateného Linguiniho... A navíc jedna z nejkrásnějších pixarovských scén-kritik, který se díky lahodné chuti pokrmu zvaného ratatouille vrací ve vzpomínkách zpět do dětství a ke své mamince, díky čemuž roztaje jeho drsná skořápka a vylíhne se docela sympatický chlapík... Takže nezbývá než popřát-Bon appétit!

Mno, tak tohle bylo hodně... divné... nápad sice docela dobrý, obsazení Tyry Banks, která přímo hýří nádhernými barbínkovskými gesty a úsměvy, velice trefné a navíc roztomilá Lindsay Lohan, jejíž postava jako jediná prožívá něco, co by mohly být s trochou představivosti emoce. Jinak další americká pohádka, což je terminus technicus samo o sobě. :)

Šikovná komedie, která dokáže zaujmout, pobavit i rozplakat... Dokonalost sama to sice není, ale přesto, nebo možná právě proto, si mě tenhle film docela získal. Velkou zásluhu má na tom samozřejmě úžasná Paz Vega, kterou mám ráda už od filmu Sex a Lucia. Na zbytek osazenstva se taky docela dobře dívá, takže nezbývá než doporučit...

Podle mého skromného názoru docela příjemný seriál na vážná témata, který poučuje nepříliš vtíravým způsobem, zároveň však problémy "mladých" bere smrtelně vážně, což je jen dobře. Seriál se dotýká všech závažnějších problémů, které mohou člověka nejen během dospívání potkat... ať už se jedná o zneužívání, drogy, problémy s příjmem potravy nebo sebepoškozování... Nenásilnou formou je zde ukázáno, že ten, kdo si dokáže o svém problému otevřeně promluvit a snaží se bojovat, dopadne většinou lépe než ten, co se nechá problémem pohltit a rozcupovat. Velkým přínosem je parta mladých kanadských herců, kteří se do svých postav pěkně vžili, a proto není problém jim jejich emoce věřit. Chovají se přiměřeně svému věku, svým povahám a prostředí, v jakém žijí... Což je snad největším plusem... Našlo by se sice pár much jako například některá klišé a samoúčelné poučné situace, ale to se při tomto žánru musí čekat a respektovat. P.S. Mé první setkání s Haydenem, když tento seriál běžel poprvé na ČT1, a hned osudové :D :D

Tento film mě opravdu dostal. A to doslova. Velký podíl má na tom jistě hudební doprovod, který je velice emoční už sám o sobě, a u mé osoby ještě navíc tím, že s ním mám spojenu řadu smutných vzpomínek. Jenže jsem Amélii prostě chtěla vidět stůj, co stůj. A můžu říct, že za těch pár slz to stálo. Krásný, jednoduchý, originální a lidský příběh, který zaujme nejen úžasným hudebním doprovodem a zajímavým zpracováním, ale také čistotou, mírnou naivitou a vnitřní krásou hlavní hrdinky. Hlavně pro snílky, kteří stále věří a doufají, žijí ve snech a realitu vidí skrz různobarevné kouzelné brýle, snaží se najít naději, že svět není jen šedobílý, ale stejně magický jako ten jejich svět vysněný, snad díky tomuto filmu svitne trocha naděje...

Docela příjemná pohádka se zvláštím výtvarným zpracováním. Původně jsem jen chtěla zabít čas do doby, než mi poběží jiný program, ale ten prazvláštní styl mě tak zaujal, že jsem prostě neodolala a dodívala se do konce. Co se příběhu týče, není nijak složitý ani objevný, i přesto se na něj však příjemně dívá a ničím neurazí.

Asi po třech letech, co jsem se marně snažila tento film shlédnout, se mi to nedávno poštěstilo. A musím říct, že všechna očekávání se splnila. Příběh a hlavně jeho zpracování mě tak dokonale dostaly, že jsem se nebyla schopná odtrhnout od obrazovky ani na minutu (což se moc nelíbilo mému močovému měchýři :D ) Takto úžasné výtvarné zpracování jsem již dlouho neviděla. Přestože film nevyužívá až tak moc efektů, jak jsme dnes možná zvyklí, vše působí přirozeně a opravdově. Hlavní díl zásluhy na skvělém zážitku a atmosféře má okouzlující Brandon Lee, který si vás jediným pohledem získá. Je velká škoda, že nemohl svůj obrovský talent prokázat i v dalších filmech. Dokonalost sama je také soundtrack, perfektně spjatý a provázaný s příběhem. (Obzváště píseň Burn od The Cure). Pro mě velmi působivý a emočně bohatý film.

Martina McDonagha, respektive jeho divadelní hry, znám moc dobře z Ostravy. Měla jsem možnost vidět dvě z jeho nejznámějších inscenací-Pána Polštářů a Poručíka z Inishmoru. A musím říct, že pokaždé to byl opravdu nevšední zážitek. Proto mě velmi zajímalo, jak si McDonagh poradí s celovečerním filmem. Přece jen filmové zpracování pracuje s úplně jinými prostředky než divadlo. Klade se zde důraz na jiné věci, pro divadlo významné detaily se zase odsouvají do pozadí. Ale McDonagh si s tímto poradil velmi úspěšně... Máme tak možnost shlédnout film plný propracovaných dialogů, perfektně vykreslených postav a pohybů a intonace dotažených do posledního detailu. Zárověň se ocitneme v pohádkové atmosféře vánočních Brugg, gotických památek a bizarním světě zabijáků, prostitutek a trpaslíků. A to vše umocněno velice emotivním a citlivým hudebním doprovodem. *** Nevšední režijní zpracování by však samo o sobě nestačilo. A tady na scénu nastupuje plejáda kvalitních, léty prověřených herců s obrovským charismatem, které dokáží dokonale vtisknout do postav, vdechnout jim duši a perfektně proniknout do jejich nitra. Colin Farrell, jenž si zde uvnitř sebe nese vinu, touhu se vším skončit a vyhnout se výčitkám svého svědomí, již několikrát dokázal, že svou postavu umí doslova vyždímat do posledního pocitu, do poslední emoce. Brendan Gleeson jakožto starostlivý společník, který i přes svou profesi neztratil smysl pro krásu a snění a dokonalý Ralph Fiennes, jehož postava do filmu vnese vysmívající se krutost, posedlost a pozorovat veškeré kroky této postavy je opravdu hodně zajímavý zážitek. *** Na závěr mi nezbývá než smeknout před bravurním počinem McDonagha, který je mému srdci zase o kousek blíž, a doporučit jak návštěvu kina, tak divadla. Bude to opravdu nevšední zážitek..