bearmeedek

Pokračování filmu Zlato v Black Hills. Tentokrát už bez spoluúčasti Sovětského svazu. Znatelně lepší, než minulý film, i když nejvýchodnější dobré westerny byly ty západoněmecké. Ale závěr filmu slušný.

V deštivém odpoledni mě nalákal historický film. Ale ouha! Byl německý, snad to měla být crazy komedie a ještě k tomu pro teenagery. Vydržel jsem pouze do středověkého koncertu, kde princezna trsala při vystoupení skupiny New Kids on the Block a před vypnutím jsem ještě stačil zahlédnout, jak ožralý rytíř poblil princezně šaty. Němci mají opravdu zvláštní smysl pro veselou historii i pro masové přemísťování národů.

Z této žluté smršti jsem měl dobrý pocit. Zajímavé je, že každá výprava je natočena (sestříhána) v absolutně jiném stylu. Tentokrát "auta" držela nějak víc pohromadě a účastníci zájezdu na sebe práskají alkoholové orgie a žvýkání místní zeleniny. Zdolání And bakeliťáky je opravdu úžasné. Přesto je celkový dojem z dokumentu pozitivní a radostný, kde tento dojem podporuje i hudba. Někdy kouknu i na celý seriál Trabantem Jižní Amerikou.

Tak, jak se Garethovi nepodařilo pořádně oživit Godzillu, tak i toto vesmírné story u mě moc nezabralo. Sice to není špatný běžný film o válčení ve vesmíru, ale přídomek Star Wars tu bude už jen z obchodního hlediska. Působilo to na mě trochu sterilně.

Kapitán Amerika si moc lásky neužil, tak se rozhodnul, že si o lásce natočí svůj film a bude v něm i hrát. Pro jistotu si tam vybral i hezkou holku. Ale opět dopadl jako převálcovaný dobrák. Naštěstí film není z kategorie přiblblých romantických hříček. Divadlo dvou herců. Směs několika drobných příhod jedné noci. Konverzace na slušné úrovni, milé, drobné vtípky. Navíc to působí tak nějak přirozeně ze života – pokud vnímáte, že se to děje v Americe. Telefonáty do minulosti – fakt dobrý nápad, nejlepší ten poslední. Spoustě diváků vrtá hlavou, co bylo napsáno na tom papírku v závěru filmu. Taky mě to zajímalo, tak jsem zavolal Nickovi. Ten mi řekl, že toto: „Moje náhodná kamarádko Brooke! Až přijedeš domu a zjistíš, že ten koho neustále miluješ je opravdu debil, nebreč a zavolej mi. Ne tím sluchátkem do minulosti, ale na můj vybitý mobil, který si hned, slibuji, dobiju. Budu čekat, protože jsem zvyklý čekat, to ty víš, i několik let. Ale ne zas moc, protože pak už budu slavnej trumpeťák a budu hrozně nafoukanej a tak. Nick.“ Ale zapomněl jsem se ho zeptat, jestli taky zavolala. Takže zase otazník. Ale za film 68%.

Upozornění: Logan už není komiks a není ani filmem pro děti. Po všech předchozích X-dobrodružstvích přišla tvrdá realita. Začátek v „soukromém útulku pro důchodce“ působí bezútěšně a trochu nudně (jako v životě). A pak to přijde. Syrový a brutálně podaný příběh o přežití a dožití. Velké překvapení – holčička vrahoun! A nejhorší je, že té holčičce fandíme a líbí se nám, jak surově a naturálně poráží své nepřátele (rozuměj poráží – jako porážka dobytka). Nevím, jestli byl úspěšnější Logan nebo ona. Jako celek je Logan temné a depkové drama, jemně proložené pohledy na mizerné stáří kdysi obdivovaných hrdinů, vliv současné doby a blízké budoucnosti. Až si budu někdy chtít přivodit příjemnou depresi, podívám se na to znovu.

Kombinace: Western - Východní Německo - Sovětský svaz. No, nedívejte se na to! Při dnešním pohledu na tuto konkurenční indiánku západoněmeckých mayovek jsou nepřehlédnutelné tyto momenty: Hudba vykrádá jiné westerny, hlavně ústřední motiv je silně poznamenaný legendou Sedm statečných. Tenkrát ale zákony platily jinak před a za Berlínskou zdí. Dále kamera. Snaha skoro celý film snímat hodně zblízka, žádné celkové záběry, ať už venku nebo uvnitř. Velký průser - přepadení vlaku! To se nedá okecat, to musí v každém takovém filmu fungovat stejně. Zde ale žádné záběry na jedoucí vlak a zároveň okolo jedoucí a útočící indiány. Vždy jen výběr. Buď vlak nebo indiáni. To je jako sex přes zamčené skleněné lítačky nebo svatební noc po telefonu a ještě v japonštině. A ještě krajina. Absence jugoslávských lovišť.

Bezúčelná jízda. Nevadí mi filmy z období hippies, ale tady, ačkoliv je to tak prezentováno, to moc hipícké není. Kdybych film viděl v době jeho aktuálnosti, určitě bych hodnotil na vyšších příčkách. Ale to by bylo dáno dobou, kdy u nás byl hlad po amerických filmech, zobrazení "svobody", exotika a zakázané ovoce. Konkrétní podání svobody a hipíků v tomto filmu je dost ubíjející nudou. A to si nemyslím, že jsem blbec, který nepochopil hlavní myšlenku filmu, kde "slušní" občané nesnáší svévolnou "svobodu" a dlouhovlasáče a nejlepším způsobem je preventivní likvidace - v rámci slušného života. Ale chyběl tomu jakýkoliv náboj. Takže co jsem si mohl z filmu odnést?: Hudba - klasické šedesátky ke dvěma kolům a nádherné americké krajině. Opravdu mladý Jack Nicholson a jeho nezaměnitelná mimika. Mile úsměvné. A ten náboj (vlastně byly dva) v poslední minutě filmu.

V pořadí druhá trabatí cesta po exotickém kontinentu. Teď už vyrovnané vyprávění v poměru cestopis a osobní zážitky cestujících, které ovšem z větší části pohltily nesčetné opravy bakelitových vozítek. Nejnovější poznatek: Vozidlo z dílny soudruhů z NDR bylo konstruováno v plné zátěži pro čtyři vietnamce a 30 kg zavazadel ...

Hele, právě jsem se zasloužil, že naskočilo procentuelní hodnocení. Dvouhodinová podívaná, která nenudí. Alter Bridge dělají rockovou muziku svým zvlášním stylem. Na první pohled melodický rock, pro zasvěcené je to trochu víc. Kapela odehrála koncert s neuvěřitelnou energií a zároveň bylo cítit, že hrají se strašnou chutí. Myles neměl celou dobu problém s hlasem. Letos jsem viděl v Praze, takže toto jsem dal jako vzpomínku.