Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (208)

plakát

22 Jump Street (2014) 

Pár trapných momentů, jasné. Ale těch povedených je strašně moc a některé jsou geniální. Takže silné 4 hvězdy, skoro skoro 5.

plakát

Keith (2008) 

Velmi silné tři hvězdičky, nebýt rychle utnutého klišé konce, klidně bych dal téhle tak trošku jiné romantice 4.

plakát

Godzilla (2014) 

Tak trošku jiný popcorn, po kterém se dlouho volalo a který teď logicky nemá moc dobré hodnocení. Technicky dokonalost, atmosféra jako kráva, ale já prostě Gojiru jako kladnou postavu nezvládám (a kila navíc jí nesluší). Cloverfield zůstává s přehledem nejlepším monster filmem.

plakát

Nádherné bytosti (2013) 

Už tradiční příběh YA fantasy. Pár dobrých nápadů a scén utopených v brakové omáčce sladké romantiky a naivní epiky.

plakát

Všechny cesty vedou do hrobu (2014) 

Otřesná blbost, to si musíme přiznat. Ale místy vtipná, camea jsou úžasná,Charlize je klasicky nádherná a jako oddechová komedie film funguje docela obstojně.

plakát

Rozvedený se závazky (2010) (seriál) 

Jako stand-up komik ano, ale tenhle seriál mi prostě nesedl. Za celou první sérii na mě opravdu zapůsobila až závěrečná scéna posledního dílu. A to je málo.

plakát

Souboj s Antikristem (2013) 

Založit přes polovinu filmu na idiotovi, který si komediální "kariéru" založil na tom, že říká oplzlé sexuální hlášky prostě není dobré řešení. Přitom námět super, vedlejší postavy jsou super a i ten povedený vtípek zavítá na párky, ale pak vždycky přijde Robinson a znovu mi film absolutně znechutí. Jedna hvězda za vulgární vrány.

plakát

Mortal Instruments: Město z kostí (2013) 

Kočička s pejskem psali předlohu. Inspirační zdroje snad ze všeho, co jsem kdy v životě četl nebo viděl, přenesené do filmu, ve kterém je několik skoro až silenthillovských momentů (chlapík se zašitou pusou, démoni zastavení v čase) nebo celkem příjemný humor, naprosto sražen dementním scénářem, který přibližně od půlky prostě nemá čas (nebo snahu) vysvětlovat jak co funguje a tahá postavy od jedné nelogičnosti k druhé. Celkem škoda, protože právě zmíněné inspirace mohli vytvořit mix, který mohl být zajímavý. No, aspoň to nenudilo.

plakát

John Carter: Mezi dvěma světy (2012) 

Docela škoda konečného výsledku, kde všechny propriety bohužel vůbec nezapadnou do sebe a nevytvoří wow efekt, který se musel dostavit, aby bylo tohle kolosálně drahé dílo výdělečné. Vizuál je sice teoreticky naprosto uchvacující, ale z nějakého důvodu nefunguje. Animace je sice skvělá, pozadí epická, ale uchvácenost, kterou jsem zažil třeba s Oblivionem se nekonala. Scénář je hrůza hrůzoucí, jednotlivé situace jsou za sebe naházené bez ladu a skladu, bez nějakých vysvětlení nebo propojení, takže příběh nemá dynamiku - Carter prostě pořád někam putuje a mě je to úplně šumák. Beru, že od předlohy se asi úplně odejít nedalo (nečetl, nevím), ale problémem není samotný příběh, který je pro velkofilm dostačující, ale jeho zpracování ve scénáři. No a pak zbývají herci (hudba byla nudná a režie tuctová, tak proč se rozepisovat). Kitsch může mluvit jako Batmanův bráška, ale narozdíl od Dark Knighta působí naprosto trapně a směšně (no tak ne narozdíl, ale ještě víc než, no), Mark Strong dostal (opět, znova a zase) moc málo prostoru, dabéři těch zelenejch potvor (jako jména po mě nechtějte, kdo si má ty zvuky co připomínají kašel pamatovat) v pořádku, Lynn Collins opět krásná a navíc to nebyla křehká květinka. Ale celkově nikdo nepodal herecký výkon, nebylo jak. Největším problémem tohohle spektáklu totiž je především a primárně naprostá absence humoru a spádu, takže jde o 135 minut nudy a patosu. Bohužel, je to tak. No, rozepsal jsem se víc, než jsem čekal, zas je tu písmenek jak v soudním spisu, takže kdo to dočetl až sem - běžte dělat něco produktivního a nečtěte recenze na filmy, které si recenze nezaslouží od lidí, co to neumím. Vemte si knížku třeba. Třeba předlohu. Nebo třeba něco hodnotnějšího. To je fuk.

plakát

Bling Ring: Jako VIPky (2013) 

Naprosto prázdné omalovánky, které nedokáží vykouzlit ani tolik emocí, co nedávné Spring Breakers. Opravdu zajímavý je až dopad na postavy na konci filmu, jenže těm se pohříchu věnuje Sofia Coppola jen minimálně. A na konci se mi ani nechce uvažovat nad tím, že film (zřejmě, co chtěla Coppola tímhle filmem říct si nejsem úplně jistej) kritizuje to, čeho je sám součástí a co svým vizuálem/obsazením mocně podporuje.