Ondatra

Pokračování Aquamana bylo oznámeno už v době, kdy se točila jednička. A po pěti letech to tu máme a názory jsou velmi rozporuplné. Režisérem opět zůstává James Wan, který druhý díl udělal chytře v tom, že celý příběh krásně navazuje na předešlý díl. Wan je velice schopný režisér, protože ho můžeme znát zejména z jeho hororových snímků, jako je Insidious nebo V zajetí démonů, které hodnotím velmi kladně. Avšak tohle nemůžu říct o pokračování Aquamana. Prvních pět minut krásně shrne celou postavu Aquamana, co má rád, jak žije a jak vypadá jeho rodina, která se rozrostla o syna. Pro diváka, který si předešlý film moc nepamatuje, tak toto je velice dobrý krok. Celá zápletka ale jinak není nijak speciální. V celém filmu figuruje tajemný artefakt, který má absolutní moc a může zničit celé lidstvo. A toho se právě zmocní Black Manta, kterému v minulém díle Aquaman zabil otce a ten se mu snaží pomstít. Proto Aquaman vyhledá svého bratra a pouští se do záchrany světa. Z herců je ve filmu samozřejmě nejkontroverznější Amber Heard, o které se minulý a předešlý rok pořád mluvilo, jestli se ve filmu vůbec objeví díky soudu s Johnnym Deppem. Za mě mohla mít víc prostoru a mohla se ve filmu víc ukázat. Chyběl mi tam nějaký ten wow moment. Jason Momoa je pořád ten stejný sympaťák, který se občas snaží až moc vtipkovat, akorát ne vždy mu to vyjde. Spolu s jeho bratrem Patrickem Stewartem jde vidět, že jim to ale sedí. Zde platí pravidlo, za bráchu klidně umřu. A dostáváme se k té asi nejkontroverznější části celého filmu a to jsou vizuální efekty a prostředí. A těch tu je opravdu mnoho. Ve filmu můžeme vidět spoustu lokací, ať už to jsou pouště, oceány nebo i tropické pralesy. Samozřejmě muselo to dát hromadu práce, to vůbec nezpochybňuju, ale kolikrát se stávalo, že těch efektů je až moc a ve výsledku to působí moc uměle. Některé scény jsou moc tmavé, některé naopak moc nasvícené až z toho bolí oči. Další problém, který s tím souvisí je plynulost jednotlivých snímků. Chápu, je to náročné, ale někdy se stává, že věci, které jsou vytvořeny digitálně (postavy, doladění, předměty), tak se potom při rychlém pohybu kamerou nebo střihu jednoduše rozmáznou, což je škoda a ubírá tomu na výsledku. To jsou ale zanedbatelné chyby. Celkově je prostředí velmi barevné a většinou působí hezky na oko. Spolu se zábavou, kterou na plátno přináší zejména Jason Momoa se jedná o průměrný DC film, který zaujme především svými efekty a pravděpodobně se jedná o jeden z posledních filmů této DC éry. Jsem zvědavý, co přinese restart DC Universa, ale doufám, že se bude ubírat lepším směrem, než v posledních letech. 6,5/10

Hned na úvod musím říct, že až se budete chystat na tento film podívat, tak rozhodně nečekejte závodní film jako je například Le Mans '66 nebo Rivalové. Film Ferrari si totiž zakládá hlavně na jeho hlavní postavě a to právě na Enzu Ferrarim a jeho vývoji a vzestupu v kariéře. Závodní scény sice ve filmu taky najdete, ale jsou tu až na druhém místě a není to to nejpodstatnější. Zároveň se tento film nemůže vyrovnat předešlým jmenovaným z toho důvodu, že není tak opulentní a pestrobarevný. Působí víc surově a dbá hlavně na dvě dějové linie. Na tu pracovní, kde můžeme sledovat zákulisí podnikání a peněžní trable Ferrariho, a na tu soukromou, kde naopak můžeme vidět trable v manželství. Z herců musím rozhodně pochválit Adama Drivera, který ztvárnil hlavní postavu. Driver má za sebou už spoustu filmů, ale až tento se mi vryl do paměti. Dokázal Ferrariho osobnost vystihnout úplně skvěle. Jeho osobnost je chladná až ledová, na povrchu je nezranitelný a nejeví moc známky emocí. Jeho manželku Lauru hraje Penélope Cruz, která občas celému filmu dost kraluje. Působí zde jako zahořklá žena, která je ale pořád sex idol, a proto se mi na tu roli hodně hodila. A třetí důležitou postavou je zde milenka Ferrariho Lina. Tu hraje Shailene Woodley a na ní je určitě taky radost pohledět. Velmi dobrá je i atmosféra celého filmu a napětí mezi jednotlivými postavami. Je vidět, že tohle má Michael Mann zmáknuté a jde mu to. Pokud se teda budete chystat na film Ferrari do kina, tak se připravte na silné drama podle skutečné události a ne na auta, závodění a spoustu akce. Proto může tento film pro některé představovat jenom hromada nudy, ale když se do příběhu ponoříte, tak zjistíte, že to zas taková nuda není a stojí to za vidění. 7,5/10

Postavu Willyho Wonky jsme měli možnost zahlédnout už ve filmu Karlík a továrna na čokoládu v podání Johnnyho Deppa. A je skutečně toto zpracování lepší než v roli Johnnyho Deppa? Moje odpověď je, že záleží v čem, protože oba filmy jsou pojaté trochu jinak. Ve vydání z roku 2005 jsme totiž spíš vzhlíželi k postavě Willyho Wonky jako vedlejší a o něm samotném jsme se moc nedozvěděli. A právě proto přišel tento film, který to celé má ukázat a uvést do světa původ a začátky kariéry jeho čokoládovny. Samotný příběh se teda dost liší od vydání z roku 2005, ale nemohu říct, že je špatný. Líčí nám příběh od příjezdu Willyho do města, kde se rozhodne vybudovat svou továrnu, až po jeho vrchol kariéry. Samozřejmě celý výstup na vrchol se neobejde bez spoustu zádrhelů a překážek. V zásadě se jedná o příjemnou rodinnou komedii/fantasy film, kde hlavními tématy je síla přátelství, láska a touha po snu. Filmu se uchopil tentokrát režisér Paul King, který stojí za filmy jako je například Paddington. A je vidět, že mu tyto žánry prostě sedí. Do role slavného výrobce čokolády se tentokrát pustil Timothée Chalamet, který tuto roli zvládl obzvlášť dobře. Máme totiž možnost sledovat tu stejnou postavu jako tomu bylo v minulých vydáních, ale naprosto s jinou identitou. Proto se kolikrát zdá, že se jedná o naprosto unikátní postavu, kterou vidíme poprvé v životě. Mezi další herce rozhodně musím zmínit Hugha Granta, který ztvárnil postavu Umpa-lumpy. Sice můj favorit bude navždycky ve vydání s Johnny Deppem, ale ani toto ztvárnění rozhodně nezklame. Kdo je fanouškem Hugha Granta a jeho humoru, ten si zde najde své. Postava nepůsobí otravně a ve výsledku hraje ve filmu docela dost důležitou roli. Co mě ale na filmu trochu štvalo je jeho zapojení do muzikálu. Chápu, i ve starších vydáních byly písničky, ale ty mě aspoň nějak zaujaly a nepůsobily otravně. Tady mi přišlo, že jich je až moc a příště bych jich trochu ubral. A to stejné jsem měl občas i s humorem. Vždy, když měl přijít nějaký ten vtip, tak jsem už předem věděl, co bude následovat a výsledek většinou dopadl vesměs trapně. Celkově když ale připočtu výpravu a celkovou atmosféru filmu, tak se jedná o nadprůměrný film, na který můžete jít do kina naprosto s kýmkoliv, ať už na rande, s kamarádama nebo s dětmi. Kdybych mohl, tak dám tři a půl hvězdičky, ale bohužel to nejde, tak aspoň nechám 6,5/10

Hned na úvod musím říct, že Eastwood se prostě pozná. Vždycky dokáže diváka připoutat před plátno a jeho pozornost udržet přes celý film. A tento není výjimkou. Z počátku se zdá, že se bude jednat o klasický thriller, akorát zasazený do doby 20. let USA. Ale v polovině se film přesune spíše do žánru krimi a začne to být opravdu zajímavé. Myslím, že hlavní myšlenkou Eastwooda bylo hlavně ukázat sílu hlavní postavy a to matky v podání Angeliny Jolie. Je vidět, že je to velice odvážná matka, která by pro svého syna udělala cokoliv. A proto, když se jí ztratí syn, tak se nevzdává a vrhá se do spoustu soudů, vyšetřování s policií a mnoha utrpení s tím společného. Na konci se samozřejmě ukáže pravda. Spolu s celým pátráním syna nemohu opomenout pár silných scén, které mě opravdu dostaly, zejména scény v psychiatrii a scéna popravy. 8/10

Je fajn vidět po všech těch gangsterkách De Nira v nějaké více odlehčené roli. A tahle mu opravdu sedla. Ve filmu působí sympaticky, pohodově, vtipně, prostě takovej ideální děda. Jedná se o velmi odlehčený film, na který se člověk může podívat kdykoliv, zvlášť když divák nechce moc nad ničím přemýšlet. Někdo může namítat, že se jedná o film spíš pro ženské publikum, ale myslím si že tomu tak není. Je jak pro chlapy, tak pro ženy nebo pro celou rodinu. Režisérka Nancy Meyers se na filmu opět ale podepsala. Všechny její filmy jsou většinou komedie nebo oddechovky s trocha romantiky navrch. Jako v minulosti byly Prázdniny nebo třeba Po čem ženy touží, tak tento je velmi podobný. Film neurazí, ale ani nenadchne. 6/10

Už prvních 15 minut stopáže předznamenává, že se jedná o příběh ze života, jaký se skutečně stal. Starosti a útrapy svobodné matky se třemi dětmi, které znají i české samoživitelky, už nemohla být reálnější. Julia Roberts ztvárnila roli s takovým respektem, jakoby to sama přímo zažila. Taková ženská musí být tvrdá, neústupná a sebevěřící. Pak už se dějství zvrhne v neústupný boj proti firmě produkující jed do okolí, po kterém těžce onemocní okolní obyvatelé. A hrdinka příběhu využívá veškerý svůj um a zarputilost. Příznačné na snímku je, že se netlačí na pilu, aby vzniklo větší napětí. Všechno probíhá tak, jak má a nevznikají sebemenší pochybnosti o uvěřitelnosti příběhu. A tak je atmosféra volnější. Pochopitelně je diskutabilní, jak moc se tvůrci drželi skutečným událostem, ale to je úděl všech takových snímků. Každopádně se mi jeví jako velice zdařilý. Julia Roberts tu projevila úctyhodný výkon. 8,5/10

J. Edgar není příběh o vzniku instituce, ale sondou do psychiky muže, který u toho stál. Dokonce i osobní roviny, jako Edgarův vztah k matce (Judi Dench), ke své pravé ruce (Armie Hammer) či za hrob věrné sekretářce (Naomi Watts), jsou zobrazeny jen v náznacích. Vzniká tak dojem, že Eastwood měl k dispozici příliš mnoho témat, a namísto toho, aby si vybral jedno výraznější (buď politiku, nebo Hooverův pochybný osobní život), každé z nich jen zlehka načrtl a nakonec stvořil film, který nevypovídá vlastně o ničem a je dokonale prázdný. DiCaprio jako vždycky samozřejmě odvádí parádní výkon, ale bohužel to celé nezachrání. 6/10

Klasická romantická komedie, která pro mě nepřinesla nic moc zvláštního. Příběh mi připomíná Lásku nebeskou a podobné britské romanťárny, kde je suchý humor a vždycky to zachraňuje nějaká herečka. V tomto případě je to pro mě Cameron Diaz. Naprosto krásná herečka, kde její úsměv mě nikdy neomrzí. Celkově ale takovej průměr. 6/10

Sice Denzel Washington a Julia Roberts je dobrá kombinace a spolu jim to funguje, ale zbytek filmu mě nějak extra moc nezaujal. Celý děj a nápad mi přišel jako dobrý, ale to výsledné provedení mě prostě nenadchlo. Očekával bych více napínavosti a více akce, aby se divák tolik nenudil. Sice v celém filmu je pár momentů, které jsou zajímavé a zaujaly mě, ale jinak celá akce vyvrcholí až v posledních dvaceti minutách, což je za mě ohromná škoda. 6,5/10

Tenhle film mě nalákal hned třemi věcmi. Zaprvé jsem milovník tenisu, takže to bylo dobré zpestření, zadruhé kvůli Scarlett Johansson, které to tady obzvlášť slušelo, a zatřetí kvůli tomu, že se v uvozovkách jedná o adaptaci knihy Americká tragédie od Theodora Dreisera. Ano je pravda, že konec je úplně jiný, ale jinak všechno kolem je hodně podobné jako právě v knize. Zároveň se jedná úplně o první film od Woodyho Allena, který jsem viděl. Jeho filmy mě nikdy moc netáhly, ale tohle je ovšem výjimka. Díky tomuto filmu jsem taky objevil herce Jonathana Rhyse Meyerse, kterého jsem do této doby moc ve filmech neviděl a hned v tomto ukázal svoje schopnosti. Příběh se točí hlavně kolem tří postav, které tvoří milostný trojúhelník a postupem času se psychologicky rozpadají. Líbí se mi také ta rozmanitost, která chvílemi víří láskou a potom se strhne v jedno velké vyšetřování. Nádherný kontrast a spolu s atmosférou thrilleru tvoří zajímavý krimi romantický film. 8/10