MrKrahujec

Film je to dobrý, dokonce velmi dobrý, ale (jak jsem si téměř po celou dobu dívání v duchu říkal): Schormův "Farářův konec" je přece jenom lepší. Má totiž aspoň v náznaku ten nezbytný nadhled, takový film nemůže být samozřejmě žádná "řachanda", ale alespoň ždibec mírného úsměšku tím prosakovat musí. No a to tady tedy totálně absentovalo. Ale přesto, jak jsem už řekl, pomineme-li srovnávání se Schormem, je tento film opravdu dobrý, velmi dobrý.

Dost oceňuji, že ten film sice zezačátku notně připomíná Sběratele od Johna Fowlesse, vzápětí se z toho ale vymaní, ale zase tak průhledně, že to začne připomínat Válku světů od H.G. Wellse, takže v tom divák začíná silně (a poměrně oprávněně) čout téměř až rafinovaný úmysl, ale konec bohužel všechno zhroutí a jediným ospravedlněním pro tvůrce je, že s tím asi opravdu nic jiného udělat nešlo. Už geniální Stephen Leacock kdysi dávno (před sto lety) napsal, že tvůrci by zcela logicky nejraději ze všeho zůstali stát před záhadou plni whisky se sodou a ohlásili, že pro dnešek padla. To ale nejde, takže se tam nakonec nějaký ten konec připlácnout prostě musí (v tomto případě spíš odstřelit).

No, komedie to tedy opravdu není, ani trošku, ale zato jsem si při ní hned několikrát vzpomněl na "Život a dílo skladatele Foltýna" od Karla Čapka a možná i na větu z filmu Zelig Woodyho Allena: "V touze být oblíbený znetvořil se k nepoznání".

Je skutečně pozoruhodné, jak se Amerika (potažmo celý "západní svět") přesně po čtyřiceti letech zvolna propracovává tam, kde byli naši tvůrci (Oldřich Lipský a Miloš Macourek) už v roce 1970... Mám na mysli konkrétně jejich geniální parodii na comicsy "Čtyři vraždy stačí, drahoušku", ke které se tento film téměř přibližuje, byť za cenu, že si k parodovaným předlohám ještě musel přibrat počítačové video-hry a akční krváky. A i tak se zatím pouze přibližuje, ovšem stačí to.

Páni! Tohle je nejen skoro úplný Vláčil a Jakubisko (ve svých lepších filmech), ale i Juraj Herz a možná dokonce i sám Ingmar Bergmann, konkrétně jeho nedostižná Sedmá pečeť! Možná by se našlo něco i z Jana Švankmajera a to prosím vůbec nejde o plagiáty! Možná s tím nebude souhlasit úplně každý, ale podle mě jasných pět!

Tak tohle je konečně pravdivá verze "Nemocnice na kraji města". Takhle totiž opravdu vypadala socialistická zdravotní péče...

To je docela zajímavý.... Snad vůbec poprvé jsem a priori nechtěl dát plný počet (ani nevím proč - teď vlastně) a nakonec to nemohlo dopadnout jinak. Ovšem jméno Marguerite Durasové mi není neznámé...

Seznam filmů, které tenhle připomíná, by byl opravdu sáhodlouhý, takže jen velmi letmo: Určitě Melodie podzemí (s Jeanem Gabinem a Alainem Delonem), Velký šéf (s Belmondem, Bourvilem a Davidem Nivenem), Nenapravitelný (rovněž s Belmondem), tak trochu i Svatý rok (opět s Gabinem a s Briallym) a vlastně i Dvanáct křesel od Ilfa a Petrova (zfilmováno vícekrát), zkrátka všechny ty zlodějský komedie s nesmírně sympatickými zločinci, kterým se sice podaří "lup století", ale nakonec o něj stejně přijdou, protože krást se přece nemá!! Bohužel zrovna tenhle film mezi nimi stojí tak spíš uprostřed, balancující k té horší polovině (jak tohle nenapsat!!)

No, na plný počet to možná opravdu není, ale když mě tyhle klasický parodie tak ohromně sednou! Chvílemi mi totiž silně připomínají nedostižnou Pytlákovu schovanku a občas přímo dosáhnou její úrovně.

Je pozoruhodné sledovat, jak se záporáci z gangsterských filmů zcela spontánně proměnili z Italů (obávané Cosa Nostry) v 60. a 70. letech na arabské muslimské teroristy v 80. a 90. letech až dnes zcela spontánně zaujali jejich místo Rusáci (což je citace z filmu). Jak taky jinak...