viax

Těšila jsem se na francouzský film, na všechnu tu lehkost, kterou představuje, a dostala jsem romantickou, zamilovanou vtipnou popletenost, ve které jsem mohla uvěřit jen Maddy, že je opravdu taková, za jakou se vydává. Jean měl evidentně problémy a ať si představuju, jak chci, tak žádný z mně známých mužů by takovou roli nepřijal. Hmmm, no i když... A milá Emily? To jako mám věřit, že byla úplně pitomá a jiskra přeskočila a zapálila stoh?

Musíš začít nadpisy. Krátký, jasný, dramatický. Tak co vidíš třeba tam? Řekni mi nadpis. "Celý horizont se zaplnil temnými mraky." "Nadcházející bouře děsí vesnici!" Ale co když žádná nepřijde? "Uchráněni od smrtící bouře." Herci v hlavních i vedlejších rolích pasovali skvěle, ti, co dělali křoví, byli neviditelní, takže nezacláněli. Můžete se soustředit na příběh, který lehce připomíná román od mé oblíbené Daphne Du Maurier Hospoda Jamaica.

Maggie byla dobrá, James... no... byl míň dobrý. Čekala jsem skoro, že se z něj vyklube taky submisiv, toho dominanta jsem mu nedokázala uvěřit. Úžasné bylo pochopení a respekt okolí, ovšem v té medializované situaci pochybuji, že by ji neodvezla rychlá, zvlášť, když v anamnéze již sebepoškozování měla.

Tak tohle je totál překvápko. Četla jsem spoustu negativních hodnocení, byla jsem hodně zvědavá, co všechny tolik pobouřilo. Netuším doteď. Film je velmi slušně zpracovaný, projevy, emoce, hudba, vizuál — prostě to ladí, hlavní dvojice na sebe výborně reaguje. Líbí se mi.

Jak říkám — harlekýnky jsou zpravidla lepší jako kniha, do filmu se málokdy přenese to vnitřní emoční napětí. No, ono by se přeneslo, ale musel by být lepší scénář, mnohem lepší režie... a hlavně ty dialogy! ty po změně volají! Nicméně tohle se dá shlédnout i tak.

Musím se na to podívat znovu, nechtěla jsem si při prvním sledování brát do ruky tužku, ale chci si pár pamětihodných vět poznamenat.

Vždy znovu mě překvapí, jak se na to dobře kouká. Kladní jsou hezcí a zábavní, záporáky je snadné zabít, padají tam jako mouchy celkem bez křiku a krve, vtipy se neoposlouchají a Katherine je pořád hezky namalovaná. No a Ashtonovy svaly jsou fakt dobře udržované, můžeme si je prohlédnout ze všech stran :).

Moc krásný není, když člověk musí obětovat své žití ve prospěch ostatních, takže zatímco jiní, kteří původně žádné sny neměli, resp. o nich nemluvili nebo jejich sny byly malé a jednoduché, si plní mé sny a tak nějak berou za samozřejmé, že se tím taky budu těšit. Netěším. Jsou to mé vlastní sny, k jejichž splnění jsem neměla dost odvahy vykašlat se na ostatní, dost sobectví jít za svými sny a naplnit svůj vlastní pohár až po okraj. A tak teď přihlížím a říkám si — jo, fajn, tak nebyl to úplně marný život, kolika lidem jsem alespoň trochu pomohla... hmm, už je čas pomoci taky mně, haló, tady jsem! ——— A ták, ten film? Jo, tak ten je dobrý. A nebojte, je typicky vánoční. Tak ať vám nezaskočí kostička :)

V dnešní době tenhle film ztratil jakoukoliv šťávu, pokud ji někdy vůbec měl. Takže by bylo zdvořilé se na něj podívat skrze rok vzniku. Nejhloupější moment snad byl ten s umírající Weebee — střídavý proud tě uzdraví, zítra pojedeme do servisu, bla bla bla... jé, ona je mrtvá — to jako vážně? Patos a zmatečnost. Uff, to bych si do života nikdy nepustila. Proč mu univerzita nepřidělila pár pomvědů (pomocných vědeckých sil), aby ho hlídali, když byl tak profláknutý? Naprostá nelogičnost. Jenže to by pak tahle blbůstka nevznikla.

Nebýt těch rádoby filozofických keců, dám za čtyři. Bylo to hezké, spíše lehce úsměvné, nic k popukání, dějová linka značně jednoduchá, herci přijatelní. Možná tomu trochu ublížil dabing, to nemohu přesně říct. Bylo to prostě malinko nudné.