zdenny

Jako vždy charismatický Denzel Washington v roli pilota, který se potýká s nadměrným pitím alkoholu. Záměrně nepíši to, co je napsáno v oficiálním textu, protože si myslím, že zde nejde o samotný nosný příběh – tedy o havárii dopravního letadla a následném vyšetřování. Zde jde především o to, jak člověku alkohol dokáže zničit život. Jak ale sám Denzel říká: „Já s alkoholem problém nemám, já mám alkohol rád…“. Někdy ale člověk zajde až příliš daleko. Myslím si, že člověk by neměl dopustit, aby si tahal alkohol i do zaměstnání. To je potom opravdu nezvratný konec. Co se týče závěru filmu, myslím si, že zde to mohl Denzel pojmout trochu politicky. SPOILER: Na otázku vyšetřovatele, zda zesnulá letuška během letu pila, mohl klidně říct, že neví, že do nitra nikomu nevidí, ale že je to možné. Že to prostě nemůže potvrdit ani vyvrátit. KONEC SPOILERU. Jenže závěr prostě musel být takový, aby přišlo (zřejmě nezvratné) morální ponaučení. Film obsahoval i jednu pasáž, o které se nebojím říct, že se vylíhla v hlavě některého z tvůrců krimikomedií. Tou byla pasáž, kterak dávali kluci dokupy namol zdecimovaného Denzela, aby ho mohli přivést k vyšetřování ve stavu, aby nikdo nepoznal, že v noci totálně vybrakoval bar v hotelovém pokoji.

Mám rád tyto horrory, které svou atmosférou připomínají klasické „osmdesátky“. Opravdu jsem chtěl dát čtyři hvězdy. Ale film, i přes svou přitažlivost, disponoval určitými nedodělky, za což mu takto vysoké hodnocení bohužel dát nemohu. Jde totiž o to, že parta lidí se vydá strávit víkend na odlehlou chatu v horách. Zde jsou napadeni virem, který způsobuje rozsáhlá kožní poranění. Něco podobného se odehrává i ve filmu „Pavučina snů“. Když mám tyto dva filmy porovnat, nejde dát tomuto stejné hodnocení.

Ó, dlouho očekávaný Django. Nedokázal jsi mě upoutat ke čtyřem hvězdám. A to byla první polovina více než dobrá. A vrcholem této lepší poloviny byla scéna s pytli na hlavách. No, klasická tarantinovka. Bohužel v momentě, kdy se film přenese na panství Leo Capria, je pro mě film jaksi umělý. Prostě nevím proč. Některé tyto aspekty byli některými kritizovány v „Hanebných panchartech“. Tam mi ale nevadilo nic. Zde v Djangovi ano. Možná jsem se nechal unést atmosférou divokého západu 19. století a prostě jsem až tak nedokázal strávit Quentinovy implementace. Samozřejmě toto Quentinovi nemohu vyčítat. Nebyl by to jeho film, kdyby do děje a do prostředí nevrazil své typické prvky. K mé škodě jsem se přes to já prostě přenést nedokázal. Jenže když mě dokázala dorazit taková zdánlivá blbost jako zacpání si uší osvobozenou otrokyní… Když si před výbuchem zacpávám uši, prostě k nim jen přiložím konečky prstů. Ne, ona to musí udělat teatrálně a opsat rukama velký oblouk. A to jsou takové detaily, které mi dokážou rozhodit filmově-divácký biorytmus. Co se týče výběru herců, u některých klasika a osvědčenost – S. Lee Jackson, někteří byli noví – Jamie Foxx, a některé si vzal znovu – Chris Waltz. A především u něj bych chtěl poznamenat, že jemu konkrétně spolupráce s Tarantinem velice svědčí. Svým herectvím se do Tarantinových filmů skvěle hodí – je prostě k sežrání.

Takový podprůměrný horůrek na motivy „Excorcisty“. Co k tomu dodat – nic moc.

Tak tento film byl velice příjemným překvapením. A určen především těm, jenž si myslí, že jejich manželství za ta léta již vyhaslo. Když navíc víme, že se o zábavu postarají M. Streep a T. Lee Jones, je to správná volba, jak strávit pěkný večer. Především T. Lee Jones byl v některých scénách přímo roztomilý.

Film podle skutečného příběhu ženy, která nám chce dokázat, že člověk je schopen dosáhnout velkých věcí i přes své mentální postižení. Chce to ale opravdu hodně práce, někdy i sebezapření a především lidi ve svém okolí, kteří vám věří a dokážou vám pomoci.

Co napsat k prázdninovému filmu s Tomem Cruisem, který jsem poprvé viděl jako adolescent, kdy se pro mě a pro mou romantickou duši otevíraly dveře milostného života. Vždy jsem si přál prožít románek podobný tomu, který zažil Tom Cruise s Elisabeth Sue na Jamaice. A právě díky tomuto filmu jsem si Elisabeth velice oblíbil. Byla zde totiž úžasná. A poučení pro některé? Můžete žít se starším partnerem, který je velice bohatý, když vám nevadí, že vás má jen na okrasu stejně jako pejska na vodítku. Mně by toto vadilo bytostně.

Celkem jalová romantická komedie s Reese Witherspoon, na kterou jsem se podíval jen kvůli Reese Witherspoon a které uděluji tři hvězdy právě kvůli účasti Reese Witherspoon.

Co mně se týče, tento horror bych slabším a především lekavějším povahám jen stěží doporučoval. Hned úvodní scéna se hromadným oběšením čtyřčlenné rodiny nevěstí nic dobrého. Když se potom novinář bažící po úspěchu nastěhuje se svou čtyřčlennou rodinou do domu zavražděné rodiny, začnou se dít opravdu nepěkné věci. On totiž na půdě objeví pásky, které několikeré řádění vraha dokumentují. S každým puštěním nové pásky jsem měl opravdu nepříjemný pocit. Ten byl gradován nepříjemnými zvuky a šikovnou horrorovou kamerou. Konec filmu pro mě byl trošičku rychlý a možná i zbytečně. Co se ale týče pocitů, které měl tento nenápadný horror v divákovi navodit, tak tam se tvůrci opravdu trefili do černého. Podruhé už to možná vidět nemusím.

Věřím v to, že když člověk udělá dobrý skutek, vrátí se mu to. Věřím i v to, že to tak funguje, i když člověk udělá něco zlého. Nevím ale, proč z toho na konci udělali takovou skandální citovou vydíračku. A proto nechápu, že se na tom podílel Kevin Spacey.