Fíma

Občas se mi nezdály dějové skoky. Mělo uplynout pár let, ale občas mi přišlo, že to bylo jako včera. Jinak to bylo velmi působivé. U německého filmu se tak nějak očekává, že Němci nebudou za úplné zfanatizované bestie, takže to beru. Určitě nějací takoví Němci byli a je logické, že za hlavní hrdiny si nevyberete fanatického esesáka. Jinak Armia Krajowa byla antisemismem pověstná, tam Židy vůbec nebrali. Ti, pokud chtěli bojovat, museli do Armii Ludowej.

Nebudu moc šťourat v tom, proč spolu uprchlíci jakože mluví anglicky. Smysl to nedává ani za mák, ale to je jen bezbřehý detail. Ostatně anglicky hovoří celá galaxie, snad kromě Klingonské říše apod. Od filmu samotného jsem nic nečekal, tudíž jsem byl mile překvapen. Pasáže o útěcích byly mou nejoblíbenější částí Souostroví gulag a vůbec mám útěkové záležitosti rád. Utéct z gulagu není jak utéct z Alcatrazu. Žádné složité překonávání bezpečnostních opatření, ale přežití v divočině. Matně si vzpomínám, že Solženicyn psal i o táborech, kde byl kolem jen drát, aby bylo jasno, kde tábor končí, protože utéct stejně nebylo kam. A tento film je právě o velké dobrodružné a strastiplné cestě divočinou. A přestože nic nebrání v rozletu v zemi sovětů, to nejhorší na uprchlíky paradoxně čekalo až za hranicemi. Jen malá poznámka, zděšení uprchlíků, že v Mongolsku mají také komunismus, mě skoro až pobavilo, protože se mi nechce věřit, že by to nikdo z nich nevěděl. Ale to je jen další detail.

Skvělá atmosféra, ale děj nic moc.

Gangsterka v takřka westernových kulisách s vnitřními promluvami jako od Phila Marlowa. Tak trochu tam bylo všechno, ale přesto tomu něco chybělo. NĚCO! Sám nevím co.

Na můj vkus možná trochu přetažená stopáž, i když každá minuta měla svou cenu (ne, jak to tu někdo srovnával s čučením do zdi). Co bylo před a co bylo po. Jak člověka změní válečné zkušenosti? Vynikající herecké výkony a nezapomenutelná ruská ruleta.

Hrubé zklamání. Úplně jsem si vzpomněl na dokument Tatínek, kde se otec se synem dohadovali o natáčení Vratných lahví. Jan tvrdil, že otec neumí udělat drama a že jeho postavy jsou vždy milé a zlé neumí. Zdeněk pak povídal, že spolu natočili krásné filmy a že je přirozené, když ta spolupráce končí. Neskončila. Jestli dobře nebo špatně, těžko říct, ale konkrétně tahle spolupráce mě těžce zklamala. Ta pohádka prostě nefungovala. Ano byly tam hezké momenty, ale převážně nuda, nuda, šeď, šeď. Dokonce mě zklamal i písničkový doprovod. Jak povídal Vorlíček, že uspěšná pohádka musí mít i chytlavoou písničku, tak s tím nezbývá než souhlasit. Ale tady mi chybí nějaké to "seď formánku na houni, přepadli tě vrahouni" nebo "bez legrace bez legrace, jde k vám cizí delegace" apod. No zkrátka mě to nějak neoslovilo a jsem z toho zklamán a proto možná to trochu přísné hodnocení. Od premiantů člověk asi podvědomě čeká vždycky víc.

A co že to mělo být? Revoluční francie, občanská válka a dva muži na dvou znepřátelených stranách toužící po jedné ženě. No těch námětů je tam prostě plno, ale bohužel mě to vůbec neoslovilo. Při tom námět má sílu, ale kde je děsivost šuanského povstání, brutalita republikánů a mrazivá hrůza gilotiny? To vše tam mohlo být, ale není.

Zobali atleti, zobali... Asi jsem od toho čekal, ale víc, ale rozhodně to nebylo špatné, i když o té samotné problematice dopingu tam toho nakonec zas až tak moc nebylo. Spíš jen takový další střípek k dokreslení doby.

Film s dobře budovanou atmosférou i možná trochu odhadnutelnou zápletkou, což mu ale jistě odpustíme.

Ze začátku mi to přišlo, že je to seriál o vodě, o pohodě. A takový seriál by se mi i docela zamlouval, žádné terno, ale ani žádná tragédie. Ovšem pak seriálu došel dech a ke konci už se dá mluvit přímo o utonutí. Hezká písnička, hezká krajina a nádherné vodačky, ale jinak volej.