PowPow

Dokument nabízí zajímavý pohled, ve kterém poznáte účastníky, kteří nadšeně vycházejí vstříc smrti, tehdejší mediální rozruch a názory obyčejných Američanů, takže celou věc vidíte bližší, mnohem osobnější perspektivou. Pak uvidíte podobným pohledem reakce po havárii. Bohužel to netvoří žádný komplexnější vhled a celé je to odbyté v příliš krátké stopáži. Z technické stránky se o konstrukci raketoplánu a tom, co se vlastně stalo, nedozvíte vůbec nic. Stejně tak nic nezjistíte ani o nějaké dohře, viníkovi... místo toho dostanete kýčovitý konec o tom, že další mise se už podařila.

Komplexní cestopisná exkurze do Číny, která obsáhla všechno, od nejstarší historie, přes přeživší tradice po její moderní tvář. Půvabná průvodkyně váš pohled připoutá k obrazovce a pak už stačí jen vypnout mozek a nechat se unášet barvami, hudbou a sympatickými Číňánky. Dozvíte se spoustu zajímavostí, ale ničím hlubším se dokument nezabývá - komunismem, lidskými právy, zdevastovaným životním prostředím. Denise vám neukáže naprosto žádnou stinnou stránku nebo sebemenší problém, takže Čína tady vypadá jako úplně nejvíc nejlepšejší země světa.

Zpočátku se kuře snažilo tvářit jako cool seriál, který bude úplně jiný, než to, co se na českých obrazovkách v současnosti objevuje. Bohužel je to naopak úplně to stejné - stejné xichty, stejně tupé zápletky, milion dílů. Pokud se někdy budu chtít podívat na seriál z kuchařského prostředí, pustím si už radši Rozpaky kuchaře Svatopluka.

Tragikomedie o jednom životním tragédovi. Natvrdlý čtyřicetiletý vesnický panic žijící u maminky jako hlavní hrdina filmu není příliš obvyklý, ale ta role jako by byla psána Jakubu Kohákovi na tělo, a on se s ní vypořádal se ctí - žádné přehrávání ani rádobyvtipné opičky, ale opravdový herecký výkon. Vlastně jsem mu fandil jako málokterému hrdinovi nějakého filmu. Celkově je ten náhled na vesnický život věrný, takových děr byste u nás našli spoustu v každém koutu země, stejně jako podobně přízemních lidiček, jako byla ústřední parta. Instalatér z Tuchlovic je tak dílem, které nenapodobuje zahraniční vzory, ale je zasazený do specificky českých reálií. Je zároveň další českou hořkosladkou komedií, ale na rozdíl od prakticky všech těch ostatních je tento film opravdu povedený, protože pokud vás to vtáhne, budete nejspíš pociťovat soucit. Čekal jsem nějaký naprostý odpad, ale opravdu se mi to líbilo a myslím, že to zcela jistě patří do červených čísel.

Tohle bylo moje první setkání s Atkinsonem v roli Maigreta a vlastně i první setkání se samotnou Maigretovou postavou. Technicky to bylo dobré, výprava a dobové prostředí skvělé, hudba správně doplňovala děj, kamera tvořila atmosféru. Zápletka byla solidní, přestože Maigret se celou dobu nechal v podstatě vodit za nos a celý případ mu odhalil sám záporák. Problémem byla samotná postava Maigreta i jeho pobočníka. Hercule Poirot je rozmarný tlouštík, který se snadno nechal vytočit, Sherlock Holmes zase excentrický samotářský génius - ale jaký je Maigret? Víme jen to, že je kliďas. Ale ve filmu není ani náznak jakékoli špatné vlastnosti. Jakékoli vlastnosti. Je úplně černobílý. Rowan Atkinson neměl absolutně co hrát. Ale i tak se se svou rolí popasoval skvěle.

Důkaz důležitosti veřejnoprávních, nestátních médií. Witowská byla nestranná a nenechala se, na rozdíl od servilního Korantenga (nemám mu to za zlé, na tohle prostě není zvyklý) a naprosto bezradného Voříška, obměkčit vyhýbavými odpověďmi. Na rozdíl od nesmyslů jako protikuřácký zákon se konečně řešila důležitá témata - sestavování vlády, domácí i zahraniční politika, transparentnost kandidátů a bolavé kauzy obou kandidátů.

Jasně, zábavnost a historická věrnost se často neslučují, výpravné to taky dvakrát nebylo, ale přesto jsem rád, že se ČT snaží o hodnotnější filmy, než ty odpadní rádobykomedie, které v poslední době zasypávají česká kina. Není to historicky úplně přesné, ale přesto se člověk dozví informace, které neznal (pro mě např. otrávené jídlo v Itálii).

Voříšek to nechal moderovat Zemana. Publikum bylo jako zvířecí stádo. Pardon, vlastně ještě hůř - jako publikum "pořadů" pana Soukupa. Diskutovalo se o zcela bezpředmětných věcech, na které nemá z velké části prezident žádný vliv. Těžko říct, kdo podal slabší výkon - jestli hovadský Zeman, který je sice velmi dobrý rétor, nicméně jako obvykle sbíral body buď na tom, s čím by souhlasil každý, nebo uboze nízkých urážkách; anebo nevýrazný Drahoš, který se s Milošovými výpady zejména zpočátku nedokázal vypořádat.

Ano, je tam klasické troškovské pitvoření, které mi dost lezlo na nervy. Ale přesto je dobré si uvědomit, že tohle tvůrci stvořili s několika herci, jedním domem a zřejmě skoro zadarmo. Na stejné šabloně v České televizi vzniklo v devadesátých i jiných letech spousta pohádek, které nedokázaly utáhnout ani hodinu. A navíc jsem to jako dítě měl opravdu rád.

Přestože Bob Hoskins vzhledově vypadal spíš jako úředník, jehož největším zločinem bylo nezaplacení parkovního lístku, toho gangstera zahrál neskutečně. Vlastně to byl nejlepší herecký debut, jaký jsem kdy viděl. Nevíte, jestli toho parchanta litovat, nebo mu to přát - nic jako "kladného hrdinu" tady nenajdete. Plus úplný filmový debut budoucího Jamese Bonda, který údajně při natáčení Hoskinse ani nepotkal a netušil, že jeho scéna v autě bude klíčovým momentem celého filmu. Jinak to bylo old school, a to i na 80. léta. Gangsterka ve stylu mnoha od dekádu starších amerických či francouzských, které se dnes už moc netočí. Chápu, že to někomu může připadat nudné - ale pokud jste milovníky gangsterek a krimi, přijdete si na své. Za Hoskinsův výkon a scénu v mrazáku to bude za pět.