Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (1 407)

plakát

Vyvolený (2000) 

Druhé snad bezchybné dílo M. Night Shyamalana! Přesto pro mě Šestý smysl zůstává nepřekonán (těsně). Čím to? Možná mi je jeho téma bližší, nebo byl ten závěr přece jen víc... Jenže, ono se to stejné dá říci i o Vyvoleném, závěr je taktéž výborný a alespoň pro mě nečekaný. Navíc nejsem fanoušek komiksů, přesto mě tohle téma ve filmu nadchlo. On je to totiž svým způsobem takový komiksový film, o skoro normálních chlapech... tedy, takový komorní komiks. Režijně a scenáristicky je Shyamalan zase na vysoké úrovni, film je propracovaný jak jen to jde. Pro mě nejzásadnější scénou možná překvapivě není ta finální, ale ta "poznávací" na nádraží... Dokonalost, vůbec ve spojení s opět úchvatným Jamesem Newtonem Howardem! Jak mě ta známá hudba potěšila nedávno jinde... ale to už by byl jiný film. Že bude výjimečná i kamera je znát už při chytrých záběrech téměř úvodní vlakové scény. A herecky? Velice dobrý byl Samuel L. Jackson, ale ještě větší sympatie si zasloužil Bruce Willis, ten je vlastně v úloze neakčního akčního hrdiny výborný. Vyvolenému zvyšuji hodnocení po druhé projekci, stejně jako několik jiných od Shyamalana, ani on není filmem, který stačí vidět jednou, což je samo o sobě zárukou kvality. 85%

plakát

Rozpolcený (2016) 

M. Night Shyamalan je téměř zpět! Rozpolcený je dílo silně nadprůměrné, přesto kvalit jeho dřívějších klenotů ještě nedosahující, ale skoro to tam je. Dění ve sklepě je samozřejmě zajímavější, vládne mu silná atmosféra a v každé osobě fantastický James McAvoy! Ten mě velice překvapil, původně jsem si totiž říkal, že Joaquin Phoenix by byl pravděpodobně vhodnější. Teď už je vše jedno, McAvoy září a na konci filmu snad víc než to. Výborná, i když postavou tak trochu nesympatická byla i Anya Taylor-Joy... ta mě zaujala již v Čarodějnici, tady své kvality potvrzuje. Shyamalan tyhle příběhy umí a měl by se jich držet. Celý film jsem se těšil na finále, ne že by zbytek nebavil, ale z předchozích lepších filmů pana režiséra vím, že to hlavní, to ještě tvrdší přijde nakonec a není tomu jinak ani u Rozpolceného. Poslední snad půlhodina (těžko říct, uteklo to) je bezchybná a dostavil se i ten mrazivý pocit. Film k zamyšlení, alespoň já to tak vnímám, to tu od Shyamalana dlouho nebylo. A ten konec? "Propojení" potěšilo, zároveň jsem se i zasmál. Tedy, v příštím filmu........? 75%

plakát

Jeremiah Johnson (1972) 

Tak trochu překvapivě je to hodně o postupném porozumění člověka přírodě, nebo takové občas až meditační putování v ní. Filmy podobného tipu mám rád a není tomu jinak ani u Jeremiaha Johnsona, ale tady mi občasná akce trochu chyběla. Záběry kamery na okolní krajinu jsou fantastické, stejně tak zarostlý Robert Redford... jenže, vše se okouká. Proto mi přijde podivné, že "akční" linka s Indiány je vměstnána do poslední půl hodiny filmu, to je škoda. Zbytek dění rozhodně není nudný, přesto bych tuhle část více natáhl. Výborná a zároveň vtipná je i část sbližování se "synem a ženou"... tedy Yes! 80%

plakát

Zbrusu Nový zákon (2015) 

Originální, vtipné, ale dlouhé! Pravdou je, že za většinu humoru je tu zodpovědný Bůh.... vůbec jeho přikázání, nebo nenáviď bližního svého... výborné, co dodat. Když není Bůh, je film trošku slabší, i když hledání apoštolů a například dabování porna je též výborné. Jenže, je to všechno zbytečně nataženo a jednou také zbytečně přehnáno (gorila). Herecky září především Bůh, tedy Benoît Poelvoorde, ale výborná je i totálně podřízená domácí puťka Bohyně, Yolande Moreau. Nad poselstvím filmu přemýšlím, věřím že je... Ono více "bohů" by si tu fabriku v Uzbekistánu zasloužilo. 70%

plakát

Pod rouškou noci (2016) 

Tolik dění je spíše na seriál a říkal jsem to snad už po patnácti minutách filmu. Je to škoda, celkově to totiž nebyl špatný nápad, navíc pořádných gangsterek není nikdy dost. Jenže, to věčné skákání z místa na místo a "představování" nových postav, které jsou stejně po pár minutách zase pryč, nebo kdesi v pozadí, to je problém. Takto je to takový mišmaš, ve kterém mi byl stejně každý lhostejný, protože jsem o něm nic nevěděl, natož abych si k němu vytvořil nějaké sympatie, či nesympatie. Technicky je film dokonalý, nádherná kamera, vhodná hudba a parádní kostýmy, kulisy! A herecky? Taktéž v pořádku, až na... samozřejmě, Ben Affleck prostě není dobrý herec, režisér ano a u toho by měl zůstat. Protože se obsadil do hlavní role, byla jeho postava snad jediná, o které byla možnost něco vědět. Přesto mi byl zase lhostejný a to právě díky tomu jednomu stejnému a navíc nesympatickému výrazu (viz. plakát). Co už, alespoň režisérsky to není špatné, i když jeho nejhorší film to vlastně je. 60%

plakát

Amores perros - Láska je kurva (2000) 

Filmově téměř dokonalé... zobrazení opravdového Mexika ovšem dokonalé je! Filmově by mohlo být též, už úvodní propojení příběhů, po němž přichází stejně povedená první část Octavio a Susana tomu napovídá. V té je k vidění snad vše, co chce pravděpodobně film říct... Máme tu několik hlavních postav, z nichž žádná není čistě kladná, máme tu také "psího hrdinu", který si pro sebe získá ještě další příběh. Jenže po tomto silném úvodu přichází Daniel a Valerie, to už je úplně jiné Mexiko, i když také Mexiko. Iñárritu i zde dokazuje, že láska je kurva, ale není to ono... možná hraje velkou roli to, že mi tu nebyl sympatický nikdo, ani ten pes, tedy, v tomto případě spíše "pes". V úvodním příběhu sice nebyly kladné postavy, ale mé sympatie si přeci jen někdo získal. Naštěstí přichází Chivo a Maru a zase jsme zpět ve zdánlivé beznaději, možná opravdu jen zdánlivé... ono je tu totiž i trocha toho humoru, samozřejmě v rámci možností filmu. Tedy, nebýt druhého příběhu je to na plný počet, takto musím snížit. Přesto se jedná o jeden z nejlepších povídkových filmů, se silným scénářem a jistou režií... ano, už tady předvádí Alejandro Iñárritu co v něm je a ještě bude. Za dokonalou považuji i kameru, i když může být pro některé občas trochu zběsilá, mně k dění filmu dokonale sedla. 80%

plakát

Triumf vůle (1935) 

Svým způsobem úchvatné! Leni Riefenstahl musela být pro Hitlera poklad, takto má vypadat propagandistický film. Přesto mě překvapila četnost různých pochodů... pravdou je, že demonstrace síly je ve filmu tohoto tipu důležitá, ale já bych uvítal více projevů. Ty jsou z dnešního pohledu samozřejmě zajímavější a když už nic, občas se i tak trochu zasmějete... třeba když slyšíme o "velkolepých plánech". Nečekané pro mě bylo i upozadění "ostatních důležitých". Hitlera si užijeme až až, ale z dalších známých jmen tu má více prostoru snad jen Hess. Ale tohle všechno byl pravděpodobně záměr podstatný pro dobu vzniku a především poselství filmu. Technická stránka filmu je, jak bývá u Leni Riefenstahl zvykem, samozřejmě bezchybná. Výborná je především kamera, záběry na davy lidí jsou neskutečné, vůbec když se vhodně propojí s hudbou! Triumf vůle je třeba brát jako film... na poselství, které nám přináší, samozřejmě mnoho ke chválení není. Ale přesto... 80%

plakát

Život je krásný (1997) 

Život může být krásný a to v každé době... Alespoň tak se nám to snaží ukázat Roberto Benigni a vlastně mu to i jde. Nadsázky, je tedy občas trochu příliš, ale je to celé tak trochu pohádka, tak vlastně proč ne. Jenom ten číšník Guido byl tak ukecaný, že mě závěr vlastně ani příliš nedojal. Pravdou je, že je Roberto Benigni opravdu podstatně lepší jako režisér. A tak nám především za kamerou předvádí své jedinečné filmové dílo, s pravděpodobně jedinečným pohledem na válku a život vůbec. 80%

plakát

Na samotě u lesa (1976) 

Ze strany jedné vesnická idylka, tak jak ji mám i já velmi rád. Ze strany druhé však ne zrovna pozitivně vykreslení chalupáři, či zájemci o bydlení, stačí vzpomenout na postavu Lavičkové, nebo ještě hůře Kokeše. Přistěhovalci z města vůbec jsou občas dost přihlouplí, což má dle očekávání za následek nejednu vtipnou scénu. Je to samozřejmě výborně napsaná komedie, jenom s lehkou dávkou vážnosti, když jí člověk chce vidět. Josef Kemr a Zdeněk Svěrák výborní. Dále spousta trefně napsaných postaviček, krásně idylická kamera, stejně tak hudba. Srdeční záležitost. 90%

plakát

Jen láska nestačí (2016) 

Kamerou, ale především příběhem jsem si ze začátku zavzpomínal na Larse von Triera. Počátek vztahu Varyi a Nikolaje vypadá velice zajímavě, stejně tak jeho postupný destruktivní vývoj. Jenže, věčné opakování problémů filmu neprospívá, i když to vlastně o ničem jiném není. Přesto jsem čekal na nějaký posun, nebo něco co mě překvapí a nic takového nepřišlo. A nepřišlo to ani ve finále, před nímž jsem přeci jen hodně přemýšlel o tom, jak to všechno může dopadnout... žádné překvapení. To je po slibném rozjezdu a pro mě zajímavém tématu tak trošku zklamání. 60%