Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (1 407)

plakát

Spotlight (2015) 

Výborně, snad až dokumentárně natočená novinářská práce. Pohled do "zákulisí" novinařiny a postupného vyšetřování filmu dodává na jedinečnosti. Zároveň je to alespoň z mého pohledu i jeho jediné mínus, protože i přes vážnost případu jsem si k žádné postavě nenašel cestu. Samozřejmě chápu, že o to tvůrcům nešlo, šlo o to ukázat jiný film, říct jiným způsobem něco naléhavého a to se podařilo. Navíc "jen" ten seznam měst v závěrečných titulcích je dech beroucí, vůbec když se v něm nachází i město velmi blízké. Herecky je Spotlight jedním velkým koncertem, za mě nejlepší výkon podává Mark Ruffalo, ten také hraje jedinou postavu, na kterou jsem se přeci jen soustředil více. Nevím, kolik lidí si při téměř všudypřítomných dialozích všimne hudby, ale i ta stojí za to, jak se ostatně dalo očekávat, když je jejím autorem Howard Shore. 80%

plakát

Mlčení (2016) 

Meditační cesta za poznáním, nebo ještě větší tvrdohlavostí. Pro a proti film předkládá vcelku nestranně, aby v závěru dal o něco jasnější odpověď, alespoň částečně. Té předchází řada dialogových výměn právě na téma víry, jenž jsou tím nejlepším z druhé, méně na přírodu zaměřené poloviny. V mnoha scénách té první si krajina bere hlavní roli, Rodrigo Prieto ji fantasticky využívá, kapitolou samou o sobě je především mlha, jenž příběhu dodává ještě mystičtější rozměr... Například odpočinek na slunci a zpozorování. V jejím využití jsem si nejednou vzpomněl na Apocalypse Now, až tak silné pocity to byly. Doprovodem ke krajině není hudba, ale zvuku přírody, tam příjemné, tam zneklidňující, ale vždy zase trefně zvolené. Druhá polovina je řekněme více o lidech, působí delším dojmem a má místa, která by tu vlastně ani nechyběla. Rozhodně však mezi ně nepatří již zmíněné dialogové výměny o víře a zdaleka nejde jen o ten závěrečný s Ferreirou, nejvíce dá už dřívější sezení jehož se s Rodriguesem účastní Inoue. Jenom ten mystický rozměr tomu překvapivě chybí. 80%

plakát

LEGO® Batman film (2017) 

LEGO příběhu neznalí jsem se vydal na LEGO Batmana a bavil jsem se výborně. Především pak v první polovině filmu, kde ještě není tolik odkazů na veselou rodinku... ano, je to pro děti (?), někde se to vykompenzovat musí. Kdyby nebylo právě toho, je to vlastně Batman a jeho pravděpodobný život. Těch odkazů na vše možné je tu spousta, dospělí se samozřejmě baví více než dítě, což mě zase těší. Už jen ona úvodní loga... také jsem vždycky přemýšlel, proč ne Warner Brothers! Děj je občas trochu zběsilí, ale to je zase jen ku prospěchu filmu, utíká to. Akční scény jsou výborné, stejně tak animace a hudba, ve většině případů opravdu jako z Batmana. Jako velice dobrý nápad vidím i záporáky z jiných filmů, jenže více (a stále málo) jich bylo využito jen několik, což je velká škoda, protože třeba takový agenti Smithové... to by mohlo být zajímavé. Závěr je jak už jsem psal na mě příliš rodinný, přesto potěší alespoň prozatímní vyřešení značně komplikovaného vztahu s Jokerem! Tak a teď si dám nějaký pěkný vztahový film. 75%

plakát

Kdo se bojí Virginie Woolfové? (1966) 

Manželství, v tomto případě s příměsí her a samozřejmě alkoholu. Během jedné ne-povedené noci je tu k vidění snad úplně vše a to nejen u staršího manželského páru, ukáže se i ten mladší. Hlavní pointa je samozřejmě, ale trochu jinde... a mě mrzí, že jsem na ni přišel zbytečně brzy. Přesto to není až takový problém, ve filmu jde i o jiné věci, díky kterým je třeba přemýšlet. To, že se původně jedná o divadelní hru je znát, také proto film výrazně stojí na hereckých výkonech. Ty jsou bez výjimky dokonalé, ale tím nejzajímavějším byl pro mě George v podání Richarda Burtona. K dokonalosti chybí snad jen několik minut navíc, přesto se jedná o neskutečně silný film, vůbec, když ho Mike Nichols natočil jako svůj debut. 80%

plakát

Koralína a svět za tajnými dveřmi (2009) 

To jsem si zase jednou zavzpomínal na dětství. Na doby, kdy ještě nebyl každý týden nový a v naprosté většině případů značně hloupý animák. Na doby, kdy i filmy pro děti byly občas tak trochu hororové... což vždy potěšilo. Koralína má sice do hororovosti Faunova labyrintu daleko (i když), přesto jsem si na něj občas vzpomněl. Nejen svět za dveřmi je nádherný, alespoň z počátku... Tedy, nádherný je stále, jenom trochu jinak, když nám atmosféra začíná houstnout a vše už se nezdá být tak ideální, prostě život. Krom úchvatného vizuálu má Koralína i úchvatnou hudbu a já oceňuji, že je tu poměrně dost té instrumentální. Zpívaná je sice taktéž pěkná, ale všeho moc občas škodí a právě tady by škodilo. 80%

plakát

Requiem za sen (2000) 

Kdo by to byl čekal, že bude úvodní krádež televize pro Saru tou v tu dobu nejlepší možnou pomocí. Zkrátka závislosti jsou různé, drogy jsou různé a ze tří příběhů pádu do nich mě nejvíce dostal právě ten Sary. Těžko říct proč, hnus a deprese jsou všude, takže snad osobní důvody a samozřejmě výborný výkon Ellen Burstyn, která doslova strhne. Ze zbylé trojice nemohu nejmenovat Marlona Wayanse, jenž byl pro mě velkým překvapením. Ale velmi dobře hrají samozřejmě všichni, nakonec Darren Aronofsky to s herci umí, nejen s nimi. Filmové podání tohoto vlastně "prostého" příběhu je opravdu jedinečné, neuvěřitelně silné, v závěru doslova drásající. Kamera těžko hledá klid, útočí, je velmi detailní a pro vtažení do oněch stavů trefně využívá světlo, zpomalení, či naopak zrychlení obrazu. Do toho hudba, která nabízí mnohem více než hlavní motiv, s obrazem a (může se zdát) zběsilým střihem dokonale ladí. To vše se blíže k závěru stále zintenzivňuje, diváka vtahuje... potom může přijít vrcholná příběhová koláž party/operace/šoky, po které ještě dlouho není klid. 90%

plakát

Osm hrozných (2015) 

Výborná skoro divadelní konverzačka a pro mě nejlepší Tarantino vůbec! Komornější prostředí a vlastně návrat ke Gauneřím kořenům filmu prospěl. Ano, většina filmu je opravdu založena na konverzacích, ovšem určitě ne na konverzacích nudných. Naopak dost jich je podstatných i pro další vývoj děje a ty zbylé jsou jednoduše zajímavé, nebo vtipné. Čím více hrozných se do děje dostává, tím zajímavější to je. Tedy, pozorovat postavy a jejich chování při dění v Miniině galanterii, je snad ta nejlepší část filmu... ano, ještě lepší než závěr, ke kterému vše spěje. Ten je opravdu gore úchvatný, tak jak to má pan Hnědý rád a jak to mám vlastně rád i já. Skvostně natočené krátké a přesně přestřelky, dobře použité zpomalené záběry a hlavně ta práce s hloubkou ostrosti, to vlastně v průběhu celého filmu! Ale to už jsem u kamery, což je samozřejmě kapitola sama o sobě... Ultra Panavision 70 byl výborný nápad, filmu se dostává neskutečného prostoru, nejen široké záběry na krajinu a jedoucí dostavník jsou úchvatné, ale i v části "Miniina galanterie", mám pocit, že vidím vše, i když to je vlastně pocit jen zdánlivý... Herecké obsazení je samozřejmě hvězdné a bezchybné. Tedy snad jen několik jmen, která více zaujala. Samozřejmě Samuel L. Jackson a Kurt Russell, výborně odporná byla Jennifer Jason Leigh, ta navíc předvedla i povedené hudební číslo a takové "uklidnění před bouří". Ale i po třetí projekci je můj nejoblíbenější Oswaldo Mobray, v podání výborného Tima Rotha! Když jsem byl u hudebního čísla, je třeba zmínit jeden z nejlepších soundtracků mistra Ennia Morriconeho! Úchvatná hudba, někdy epická, jindy zase velice znepokojivá... prostě nádherně pasující k tomuto filmovému dílu. Jednoduše, ještě že se Quentin Tarantino k tomuto výbornému scénáři vrátil! 90%

plakát

Umučení Krista (2004) 

Trošku mi vadí to zpracování "pro většinu". Aby to bylo co nejvíc šokující a krvavé... i když, to je Mel Gibson. Název filmu plně souhlasí s jeho obsahem, nic jiného tu vlastně k vidění není, a nic jiného se ani nedozvíme. Tedy, až na několik vzpomínek, třeba takový stůl... (vtip). Scény mučení jsou detailní, povedené a asi nikoho nenechají úplně chladným. Přesto je v nich těch zpomalených záběrů už příliš, jenže zase, je to Gibson. Čekal jsem, že film něco řekne i o zásadních vedlejších postavách, nestalo se tak a je to trochu škoda. Pravdou je, že příběh je "prostý a jasný", přesto mi délka filmu nepřišla zbytečná, do příběhu jsem se rychle dostal a držel mě až do závěrečných titulků. 70%

plakát

Až na dno zrady - Emanuel Moravec (1997) (TV film) 

Zajímavý dokument o člověku, který prošel až neskutečným vývojem a zrazením všeho, za co dříve bojoval. Oceňuji spoustu dobových fotografií, nebo záznamů projevů, ty jsou vůbec důležité. Celkově informací je tu spousta, přesto bych jich uvítal ještě více, jenže to by to celé bylo pro televizi až příliš dlouhé. Tedy zbytek hledat jinde a to včetně otázek kolem jeho synů, o nichž bych se též rád dozvěděl více. 80%

plakát

Návrat do Cold Mountain (2003) 

Pěkně se kouká, na tento Návrat... Natočené je to nádherně, to je fakt, hudba výborná, záběry (nejen) na krajinu taktéž. Přesto to není úplně ono a problém nevidím ve velkém množství vedlejších postav. Když putujete, dost lidí potkáte a dost jich také více poznáte, takže to bych naopak viděl jako přínos. Navíc ty postavy jsou často velice zajímavé, nebo i vtipné... třeba takový kněz. Jenže, ve filmu je vcelku dost minut navíc, dění na farmě občas nudilo, právě tady bych ubral. Válečné scény byly naopak fantastické, tady je Anthony Minghella hodně silný. Ono vůbec zobrazování násilí bylo na takový film až překvapivě realistické a že ho zde nebylo málo. Třeba činy pánů z domobrany... mimochodem výborně vybraní herci, už od pohledu slizcí a nebezpeční. Herecky je film vůbec hvězdně a kvalitně obsazen. Ale zrovna taková Renée Zellweger mi sem nesedla vůbec, navíc se mi často zdálo, že přehrává. 75%