Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (702)

plakát

Město šílenců (1997) 

Negativní hodnocení mě celkem překvapilo, ale pak jsem se podíval na zdejší jedno a dvouhvězdičkové komentáře a pochopil jsem :)) Tak tedy - pro přemýšlivé a vnímavé diváky rozhodně výborná podívaná, jejíž největší chybou je to, že mohla být ještě o fous lepší. Travolta je v netradiční roli překvapivě dobrý a Costa-Gavras potvrdil režisérskou erudici. Dobrý filmek.

plakát

Protivný sprostý holky (2004) 

Standardní americká středoškolská pohádka. Jednu hvězdu navíc dávám za svižné tempo a vtip a samozřejmě za Lindsay Lohan, která je stejně krásná, jako je skvělá herečka, v čemž se s ní může rovnat snad jen Nicole Kidman.

plakát

Hotýlek (1975) (seriál) 

Další z rodiny geniálních britcomů, kde patří naříklad Jistě, pane ministře/premiére, Monty Python, Červený trpaslík, nebo Černá zmije. Hlavními trumfy je především báječně cholerický a uťápnutý John Cleese a jeho (neméně skvělá) manželka-saň. Sice se člověk mnohdy spíše chytá za hlavu, než aby se smál, ale legrace si i tak užije víc než dost. Jako každý britcom i tady jde spíše o konverzační humor a hlavně Cleesovy drmolivé slovní eskapády jsou bez titulků často nerozluštitelné. Jó, tohle už se dneska netočí.

plakát

Zloději času (1981) 

Z Time Bandits je zřejmé, že je natočil velmi talentovaný, ale ještě ne příliš zkušený režisér. Bohatý obsah převažuje nad poněkud chaotickou a nevyzrálou formou. Film by možná působil jako velice povedená pohádka pro chlapce do 12 let, něco na způsob Nekonečného příběhu, nebýt jedovatých sarkastických šlehů proti společenským nešvarům maloměsta, až příliš sebeshazovačné komiky hlavního Zlouna a dalších čistě "dospěláckých" záležitostí. Terry Gilliam nikdy nebyl a zřejmě ani nikdy nebude skvělý filmařský řemeslník, ale bohatě to nahrazuje fantazií, kreativitou a nadšením.

plakát

Poslední loupež (2001) 

"Loupežnické" filmy mám moc rád a velmi se mi líbil i první film Davida Mameta, který jsem měl možnost vidět, tedy Spartan. Ale tohleto je zklamání. Naprosto všechno v tomhle filmu se dá charakterizovat slovy - neurazí, ale nenadchne. Celý štáb od režiséra, po herce (kromě skvělého DeVita) jako by filmem jen tak proplouval, bez většího zájmu či nadšení. Kvalitní, vcelku zábavná, ale jinak hrozně neoriginální a nenápaditá rutina.

plakát

Vítězové a poražení (1999) 

S PŘEHLEDEM nejlepší sportovní film všech dob. Pro fandy amerického fotbalu jasných a zářivých 5*, já, kterému je tahle karikatura na sport ukradená, jednu hvězdu ubírám. Bože, proč jen my, fandové opravdového fotbalu, nemáme mezi sebou stejně skvělého a talentovaného režiséra, který by natočil něco podobného i pro nás.

plakát

U-Turn (1997) 

Teda od Olivera Stona jsem čekal daleko víc než skvěle řemeslně zpracované, ale jinak až zoufale průměrné drámo, jakých hollywood chrlí tuny. Zklamání.

plakát

Alexander Veliký (2004) 

Oliver Stone je velký režisér. Teď už o tom nemůže být pochyb. A Alexander je velký epos. Chce-li si člověk udělat správný úsudek, potřebuje vždy nějaké měřítko, něco srovnatelného a ejhle - jak slunečně jasný je teď fakt, že takový Gladiator nebo Troja jsou sice filmy pěkné a hezky barevné, ale ve srovnání s Alexanderem jen docela pitomoučké pohádky pro bašťouny popkornu. Někde jsem četl, že Alexander postrádá velikost, dojemnost a zábavnost. Inu, velikost v něm neuvidí ten, kdo unaven životem už nedokáže dostatečně zaklonit hlavu a ocenit úžasnou Alexanderovu vizi. Dojatí nebudou snad jen ti, kdo už viděli příliš mnoho filmů, což je ovšem jejich problém. No a bavit se pak určitě budou všichni, kdo pochopili velikost a nechali se dojmout. Já byl napnutý jako struna i při těch nejrozvleklejších dialozích a párkrát jsem měl slzy na krajíčku. A co hudba - Vangelis pořád umí, o tom žádná. Není to sice tak dějinně průlomové jako u Blade Runnera, ani se mu nepodařilo vypotit až tolik chytlavou melodii jako u 1492, ale povedlo se mu, jako zatím u každého filmu, který zhudebňoval, pozvednout divácký zážitek a zesílit emocionální dopad většiny záběrů. Intimní a tajemně exotické scény zvládá možná ještě lépe, než obligátní hrdinské motivy, a možná je to jeden z letošních kandidátů na Oscara. Našly by se samozřejmě i chyby, hlavně ta zdlouhavost. Někteří si stěžují na málo bitev, ale já myslím, že dvě bohatě stačí. Rozhodně by ale neškodilo vyměnit některé nejvleklejší scény za více akce - vlastně maličkost, film by to nijak nepoškodilo a Stone by měl určitě daleko kladnější divácký ohlas. Co dodat - Alexandra můžu s klidem doporučit všem, kdo jsou pořád schopni a ochotni nechat se unést fascinujícím příběhem. Alexander se nepokouší o historickou rekonstrukci. Kdo by šťoural opravdu vytrvale, snad by vyšťoural údajná poselství či paralely s dneškem, ale já radím - nešťourejte. Není to reálný film, je to pohádka - ale ne ta plytká a pestrobarevná, jako většina ostatních hollywodských odlitků, ale velkolepý a úžasný mýtus o pětadvacetiletém králi světa, který bavil a uchvacoval lidi dlouho před námi a který tak bude činit ještě dlouho po nás.

plakát

Comandante (2003) odpad!

Naprosto zbytečný film. Už od začátku bylo přece jasné, že buď Stone natočí Fidelovu oslavu nijak zásadně odlišnou od takové, kterou by natočila sama kubánská televize (jen řemeslně milionkrát lepší samozřejmě), a nebo ho k sobě Fidel vůbec nepustí. Takže vidíme, jak Fidel povídá o své matce, strastech revoluce, ideálech světlých zítřků a tak dále a tak podobně. Neřekne pochopitelně nic podstatného a Stone ho k tomu svými otázkami ani nenutí. Nechal se holt okouzlit nesporným kolosálním charismatem Comandanteho, což jako Američan měl o to snazší, že nikdy na vlastní kůži nezažil zrůdnost komunistické diktatury. Možná bych jen nad tímhle filmem mávl rukou, jenže pomalu nám vyrůstá nová generace narozená nepříliš dlouho před sametovou revolucí, která by mohla ke komunismu zaujmout stejně nenulový tolerantní postoj jako Stone. A v tom jsou podobné agitky velice nebezpečné.

plakát

Sloní muž (1980) 

Působivé, skutečně působivé. Variace na věčné téma "kdo z nás je vlastně ta zrůda/hlupák/zloduch" v té nejdoslovnější a nejexpresivnější podobě. Lynch protentokrát vynechal veškerý surrealismus a stejně jako třeba u Alvina Straighta se jal vyprávět prostý a čistý příběh bez jakýchkoliv jinotajů. Zvláštní magická atmosféra jeho filmů však zůstala a to je dobře. Mimořádně kvalitní čtyři hvězdy.