Recenze (130)
The Echo (2008)
Atmosféra sice hutná, ale duchařina spíše nudná.
Líbáš jako Bůh (2009)
Přehlídka herecké, režijní i scenáristické trapnosti a to v její nejvyšší, fyzicky bolestivé kategorii.
Duch jezera (2004)
Trochu za atmosféru, trochu za neokoukané severské herce - ale autor scénáře byl podle všeho hned první brutální obětí tohoto filmu, přičemž zbytek po něm evidentně dopsal ten magor, co v něm jinak vraždil.
Smrt přichází v bílém (2003)
Jeden z nejlepších atmosférických hororů vůbec.
Kvintet (1979)
Jednoznačně tu vítězí atmosféra nad dějem. Ale ta mrazivá apokalypsa za to stojí.
Nutné k přežití (2006) (pořad)
Vtipně a sugestivně natočený seriál, kde se tvůrcům dokonale daří vás od televize poslat bojovat do těch nejextrémnějších situací a vyzkoušet ty nejpodivnější způsoby, jak to všechno přežít. A způsoby to jsou skutečně někdy drsné - pojídání zvířecích výkalů je jen jedním z mnoha.
Terminátor 3: Vzpoura strojů (2003)
Nepříliš nápadité, kopíruje nanejvýš všechny ty osvědčené a kultovní prvky z minulých dílů.
Imaginárium Dr. Parnasse (2009)
Jediné, co je na filmu kromě tradiční Gilliamovy obraznosti silné, je fakt, jak se geniálně vypořádal se smrtí Heatha Ledgera a organicky do filmu zapojil jeho "dvojníky". Bohužel režisérově typické vizualizaci naprosto nesvědčí počítačová animace a místy tak působí vysloveně trapně a místy už i dokonce kýčovitě - což je u tohoto výtvarného režiséra prostě tragédie.
Polární bouře (2009) (TV film)
Okopírované a poslepované z asi pěti starších filmů, invence žádná, napětí nijaké, dialogy směšné a realizace trapná. Ztráta času, pokud máte rádi (a tudíž znáte i dobré) apokalyptické filmy.
Rodinná oslava (1998)
Geniální hra s inscenační formou, totální psychologické drama. Král manifestu Dogma, ale především žánru "rodinné setkání po 20 letech se nám trochu zvrtlo".