KASUGI

RE animáky jsou díl od dílu lepší, nicméně pořád je těch pět hvězd tak nějak zase z lítosti. Tvůrci prostě asi nikdy nepochopí, že to největší kouzlo RE hry a hlavně atmosféru nejlíp vykouzlí to strašidelné panství. Policejní stanice ze dvojky hry a jiné lokace jsou cool, ale mansion je top a vždycky byl. Tady je tomu věnován pouze krátký úvod, u kterého jsem maximálně chrochtal blahem. Uvidíme, jak si povede připravovaný restart, každopádně k tomuto datu je zatím Vendeta nejlepším filmem z RE universa.

Hodnotíme tady stejný pořad?!!! Malí smradi na facku, místo aby hráli na hřišti kopanou, nebo v lese na Aragorna a Thora, soutěží o sto táců a ještě je do toho buzeruje kuchařský buzerant a řve na ně jak na vězně? WTF?!!! Americká mentalita toho nejhrubšího zrna.

Kamera perfektní, záběry přírody nádherné, ale tady ta kombinace jakože příběhu a přírodopisného dokumentu mi přišla hrozně bizarní, až nekoukatelná. Jean Reno úplně zbytečný. Asi se chtěl podívat do Alp. =D

Prázdný sranec děsně se tvářící jako válečné drámo, ve skutečnosti je však pouhým panoptikem všemožných úchylů a deviantů, zasazeným alibisticky do období druhé světové války, aby to jako bylo hrozně art. Moc dobře si pamatuju rozhovor z Marhoulem v době začínající migrační krize, jak mlel ty svoje sluníčkářské kidy o tom, jak jsou češi xenofóbní a že teď momentálně dotáčí svůj film, který právě o takových lidech je a čehože jsou všeho schopni ve své nenávisti a že by si z toho filmu měli vzít ponaučení, blá blá blá. Tak co tu máme k ponaučení? Upálenou fretku, nymfomanku, žárlivého manžela, nymfomanku 2 - level prasnice, sebevraha, pedofila, pedofilku/zoofilku, no úplná estráda ponaučení. Vesměs se jedná o scény, které s válkou nemají absolutně co do činění. Kosinsky si byl toho dobře vědom a tak k tomu svému románu Markýz De Sade přidal omáčku v podobě židovského chlapce, nějaké ty Kozáčky a pod., aby nikdo nepoznal, že se jedná o jeho vlhké sadistické sny. Poznat to samozřejmě je a brilantní příklad je třeba scéna s žárlivým manželem: místo bezdůvodné podezíravosti, která je tolik typická pro chorobné žárlivce, tu máme nadrženou manželku, která, ač sedí vedle svého muže, se při večeři nestoudně dívá na cizího chlapa a šahá si při tom na prsa. Co se týče filmařiny, není tu žádný Marhoulův rukopis. Všechno už jsme někde viděli, scény a záběry posbírané z X válečných a ártovních snímků. Akce je tragická, při scéně nájezdu Kozáků na vesnici, jsem se rázem ocitl v devadesátkách u filmů jako Nahota na Prodej. O nějakém naturalismu, kterým disponují Schindleři, Ryani, Pianisti a spol. si tenhle film může nechat jenom zdát. Navíc má přestřelenou stopáž díky zbytečně dlouhým záběrům. Klasicky čím delší záběr, tím víc art. Nejde si nevzpomenout na tématicky podobný ruský film Jdi a dívej se. Také je tam malý chlapec, ale ten cestou vidí skutečné hrůzy války, ne nadržené holčiny, co chtějí prcat s kozlem. Prej nadčasové podobenství... LOL.

Kdysi jsem ten sitcom hrozně nenáviděl, za což mohla především Prima, která věčně dávala nesmyslné upoutávky, díky kterým seriál působil jako sračka typu Jak jsem poznal vači matku. Navíc jsem tehdy zkusil přepnout na pár dílů a zrovna se vždycky na potvoru trefil na nevtipné dialogy. Po letech jsem skrze čekání na jiný seriál byl nucen dokoukávat zbylé minuty každěho dílu a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že hlavní hrdinové holdují filmům, seriálům, videohrám, stolním deskovým hrám, komiksům, cosplayům, zkrátka všemu, co tolik miluju. Samozřejmě i ty vztahové dialogy a vědecké balení holek je vtipné, nicméně ten plný počet dávám hlavně kvůli výše zmíněnému. Nejoblíbenější postava Leonard.

Z Ameriky pochází velká kupa dementností a debilit a mezi ně bezesporu patří roztleskávačky. Cvičení a tréning ve stylu armádního výcviku a křičení trenérky ve stylu uřvaného zeleného mozku (mimochodem taky debilita pocházející z USA) bylo opravdu utrpení. Ano, vím, že se jedná o komedii, bohužel nebylo to dost crazy a spousta trapných scén bylo myšleno vážně. Třeba vypískání nového roztleskávacího týmu, aby vzápětí po pár vteřinách hlasitě aplaudovali... Bylo utrpení sledovat tu typickou americkou mentalitu téměř v každé scéně.

Seriál, ke kterému jsem se dostal přes film Houba na suchu, ke kterému jsem se opětovně dostal přes seriál. Pokud mám zrovna odpolední, nebo noční šichtu, dopolední kávičku si už prostě bez Spongebooba nedokážu představit. Dabing perfektní, je vidět, že si to herci užívají, zvlášť Bedřich Šetena a jeho prašule jsou best =D .

Hrozně nesympatický seriál se vším všudy. Od výběru herců počínaje a vtipama konče.

Vyhořelý Tarantino, ale jako fest! V jádru obyčejná tv povídka roztažená na tři hodiny?!!! Tarantina vždycky obdivuji, že je to jediný filmař, který dokáže natočit 10ti minutový dialog, aniž by nudil. Tady už to bohužel neplatí. Utahané prázdné dialogy o ničem. Ta urputná snaha být tu za každou cenu tím typickým Tarantinem úplně bije do očí. Až to vypadá, jako by to točili jeho fanoušci, kteří se ho snaží napodobit a hrozně jim to nejde. Jako člověk, skládající hudbu, vím, že jsou dny, kdy vám melodie lezou do hlavy jen tak mimoděk, stejně tak ale někdy sedíte před tím klavírem, či kytarou a prostě nejste schopni složit ani pár tónů. A takhle přesně seděl Quentin před prázdným papírem a zoufale tam něco naflákal. Takže čistě pro příklad, postava má třeba sdělit ostatním větu: "Nerozhoduj se a udělej to hned, ať toho pak nelituješ !", což typově vypadá asi takto: "Hele chlapi, když tu tak sedím a koukám na tohle ovoce, tak jsem si vzpoměl, jak jsem kdysi dostal krásné červené jablko. Fakt bylo krásně červené. Nebylo ani zelené, ani žluté, ale zkrátka nádherně červené jako sukně tety Rózy. A já nevěděl, jestli se mám zakousnout, nebo si ho nechat na druhý den. Věřili by jste tomu?" "Já jo." "A ty?" "Já taky." "A ty mi povíš co?" "Jo, když to takhle říkáš, tak já bych tomu taky věřil." "No to je super chlapi, že tomu věříte, protože já sám sem tomu skoro nevěřil. A když tak koukám na to jablko, co je nádherně červené jako sukně tety Rózy, tak jsem ho leštil, jako svoje dlouhý negerský péro a jak bylo kluzký, tak mi vyklouzlo z ruky, spadlo na zem a potlouklo se. Najednou jsem na něj přestal mít chuť.... " A takhle se to vleče celý film. A to je prej ještě extended version. Tak to tam asi rozebírá i původ jablka? Dalším průserem byl herec, co hrál šerifa. Nevšiml jsem si, že by v jiných filmech hrál špatně, ale tady to byla vysloveně katastrofa. Jako kdyby ho vedl Stanley Kubrick. Přesněji řečeno, tak jak mluví postavy v Olověné vestě, nebo Jack Nicholson v Osvícení. To není ani civilní, ani filmové hraní, ale divadelní přehrávání. Úplně mě to iritovalo. Tady bude český dabing asi lepší volba. A to Tarantinovo neustálé negr sem, negr tam... už to fakt nebaví. Ani ty kapitoly se nesnažil nějak vypointovat. Bezbřehé courání se odnikud nikam. Pár geniálních věcí by se tam našlo, ale to máte jako když nějakou luxusní omáčku, které máte všehovšudy dvě polévkové lžíce, zředíte třemi litry vody... Když si odmyslím, tu hezkou kameru a hudbu, tak je to jeden z jeho nejslabších filmů. Přitom jsem se na to tak těšil, dokonce jsem rok čekal, než napadne hromada sněhu, aby to mělo tu správnou atmosféru. Fakt. Za okny hromada sněhu a vánice, ale nepomohlo. Jak říkám. Totální vyhoření.

Trestuhodně nevyužitý potenciál. Fantasy komedií a parodií je pomálu, takže těch nápadů a vtipů je tak obrovské množství, které lze použít. Tvůrci se ale snížili na pouhé vulgarní a sexistické vtipy. Neříkám, že spousta z nich není vtipná, ale je toho moc a pořád, až se toho divák přejí. A co je nejhorší - ty bezpointové scény. Příklad: Franco stojí za čarodějem, rozmáchne se na něj s mečem, čaroděj se otočí a říká: "Hlupáku, žádná zbraň smrtelníka mě nemůže zabít." Franco: "To je meč z jednorožce." Čaroděj: "To není možné"! Franco ho probodne a čaroděj se efektně rozpadne. A?!!! V komedii, kde se každých deset vteřin mluví o kozách a ptácích? A takových scén je tam bohužel hromada (útěk z arény, bojový motivační proslov). Čekám kdy se tohoto typu filmu chytí někdo schopný. Pořád je to díra na filmovém trhu.