KASUGI

Amatérština, ale proti předchozímu a následujícímu filmu znatelně vyzrálejší.

Nedokážu odhadnout, jaké ambice režisér do budoucna má. Jestli chce točit žánrově jinak zaměřené filmy a horor je pro něj čistě odrazovým můstkem pro zviditelnění (jako v případě Raimiho, nebo Jacksona), je to ok. Pokud je ale žánr horor jeho všeobecný cíl, je to krapet průser. Jeho filmy totiž selhávájí právě na tom, co dělá horor hororem. Atmosférou mi to připadá spíš jako drama z feťáckého prostředí, než slasher, na který to má navíc přestřelenou stopáž. Scény vražd jsou natočené neskutečně amatérsky ,nebo nepřehledně. Nevadí mi tu klasické slasherovské kiksy, jako: úplná absence policiejního vyšetřování v poměru tolika vražd, či: vrah je vždycky tam, kde chce být, i když se postavy na místě ocitnou nevyzpytatelně (viz scéna dvoustovka v lese). Přehlídnout se ale nedá právě to příšerné zpracovaní. Spousta lidí to obhajuje nízkým rozpočtem, ale ono se stačí mrknout na youtube, jak tam amatérští filmaři kouzlí s nulovým rozpočtem.

Úvodní vraždu v kapli jsem si pustil dvakrát, abych se přesvědčil, jestli to tvůrci myslí vážně... bohužel mysleli. A vůbec, vyvraždovačkám s maskovaným vrahem, který své oběti bodá nožem a bodá a bodá a pak pro změnu zase bodá a jestli ho nezabili, tak bodá dodnes už dávno odzvonilo. Dokud někdo nepříjde s oživením (jako to udělal Vřískot 1), budu tomuhle typu hororu solit odpad ostošest.

Platí to samé. (viz Kmotr 1)

Se7en je bible žánru thiller.

Kvalitní film to bezesporu je, ale já se prostě neumím vžít do postav mafiánských prasat (a vůbec všeho, třeba i mafiánských her), když jsou mi jejich osudy totálně u prdele a k smíchu jsou mi ty jejich dětinské tahanice typu: "Ty jsi mi rozšlápnul bábovičku, tak já ti rozbiju autíčko." "to máš za to" "Ale to autíčko jsem dostal na ježíška." "Bác, to máš za to." "Ale ty sis začal." "Ne, ty sis začal." "Jo." "Ne-e." "Jo-o." "Stokrát NE! "Jo, jo a dvěstěkrát JO!" ____ Akorát píseček vyměnili za město, rozšlápnuté bábovičky za střelné zbraně a infantilní hádanice za moudré rodinné kidy.

Originální, napínavé, zábavné. Co se z toho stalo s přibývajícími díly už všichni známe. =)

Britský humor jde (kromě Černé zmije, Mr.Beana a Hale & Pace) úplně mimo mě a když je to navíc humor postavený na pubertálních vulgaritách, tak je to poctivý odpádek.

Tom Hardy to řekl za mě. Nemám co dodat.

Anderson si opět míchá a překopává naprosto podstatné herní prvky jak a kdy se mu zachce. Tentokrát už se ale nejedná o žádnou vlastní vizi RE příběhu, tentokrát už je to jen a jen dětinské trucování ve stylu: "Ten obr se sekyrou tam prostě bude. Byl ve hře a já ho chci i ve filmu a basta." A je mu úplně fuk jak a proč. Což Andersona scéraristicky "posunuje" na úroveň Uwe Bolla. Jenže zatímco první film i přes mimoňský odklon od RE her se dal obhájit jako slušný béčkový sci-fi horor se zombíkama, Afterlife se nedá obhájit nijak, protože i sám o sobě je to film o ničem. Anderson vykrádá jeden film za druhým, nechává tam jeden kiks za druhým a neumí používat zpomalovačky (kdo proboha potřebuje vidět zpomalené mrknutí Claire, nebo Millinu tvářičku, když se zhoupne na laně ???). Finále je na přesdržku, soundtrack jako obvykle sračka a okatou podřízenost formátu 3D už ani nebudu rozepisovat. Jeden z největších blockbusterových sranců.