angel74

Tři sourozenci se na prahu čtyřicítky ocitnou v nezáviděníhodných situacích, kdy musí chtě nechtě bilancovat svůj dosavadní život. A jak už to tak bývá, neprožívají přitom nic extra veselého. Nevím, jestli je to věkem, ale tenhle film mi prostě padl do noty. Byla jsem velmi zaujatá jak námětem a způsobem jeho zpracování, tak hereckými výkony. Absolutně mi vyhovovalo i pomalé tempo vyprávění. (80%)

Před zhlédnutím jsem neměla ani tušení, o čem vlastně snímek Zlo s lidskou tváří vypráví. Možná proto mi to celé připadalo poměrně dost napínavé. Zac Efron nepatří mezi mé oblíbence, takže je až s podivem, že dokázal udržet mou pozornost po celou dobu trvání filmu. A nejenom to! Ženami milovaného sériového vraha Teda Bundyho zahrál tak dobře, že jsem do poslední chvíle věřila v jeho nevinu. (70%)

Nebýt skutečnosti, že je obraz chvílemi barevně až příliš přesaturovaný, tak bych hodnotila pěti hvězdičkami, protože jinak jde o krásně ucelený dokumentární cyklus mapující typy české a moravské krajiny. Akorát mě po jeho zhlédnutí ještě víc mrzí, jak bezohledně si tu naši nádhernou přírodu ničíme. (85%)

Ani standardně kvalitní herecký výkon Daniela Auteuila nestačí k tomu, abych se nad touto francouzskou komedií rozplývala blahem. Prvotní nápad s hlasem někoho cizího v hlavě sice není úplně k zahození, ale bohužel trochu pokulhává scénář. Nicméně některé vtípky mě docela pobavily, a to včetně závěrečné pointy. (55%)

Velmi realisticky podaný příběh, jenž dozajista rozjitří myšlenky každé ženě, která je milující matkou nebo marně touží po dítěti. Julia Jentsch a Bjarne Mädel coby ústřední manželský pár zprostředkovávají divákům nebývale autentický zážitek svým civilním a přesto velmi silným hereckým projevem. (75%)

V podstatě jde o příběh nenaplněné lásky s tragickým koncem odehrávající se v podivném společenství lidí, kde pro ni není prostor. Svébytnou obrazovou poetiku částečně dotváří i tíživě znepokojivá atmosféra, která je spojnicí k bizarním výjevům s místy až morbidním charakterem. Přiznávám zcela bez mučení, že jsem se doslova rochnila v této audiovizuální libůstce opředené spoustou jinotajů. (90%)

Smutné rozhodnutí, ale určitě ne odsouzeníhodné. Citlivě zpracovaný dokument, jehož poslední minuty jsou velmi dojemné. Rakovina slinivky patří k těm vůbec nejsilnějším důvodům, proč bychom měli mít právo se rozhodnout zemřít. Zřejmě to nepochopí lidé, kteří nikdy neviděli milovaného člověka vyhublého na kost trpět nesnesitelnými bolestmi a neslyšeli ho zoufale prosit, ať už proboha něco udělají a pomůžou mu se odsud dostat...

Je mi vážně záhadou, co Keanu Reevese vedlo k účinkování v tomhle Ruskem nasáklém braku, kde namísto hlubokých myšlenek melou všichni hovna. Kdyby na něj aspoň byl pěkný pohled, ale ani to jaksi nefunguje, když se každou chvíli kvůli něčemu příšerně potí. (40%)

V mnohých úsecích vyprávění všech tří obětí znásilnění mi bylo dost úzko. I když si nedělám žádné iluze o našem právním systému ani o mezilidských vztazích ve společnosti, přesto jsou pro mě některé v dokumentu poodhalené skutečnosti naprosto šokující. (70%)

Jsem hodně rozčarovaná z toho, že už i ve Francii se točí nevkusné sexistické komedie. A taky se fakt nedokážu popadat za břicho při pokusu o vtip, kdy jeden z divnotýpků chce zahřát prochladlého křečka v mikrovlnce, aniž by mu došlo, že to nepřežije a pak se strašně diví, když dojde k jeho vznícení. Pokud humor takto zoufalým způsobem pokulhává, mohli si tvůrci dát alespoň trochu záležet na vystavění kloudného příběhu, který bohužel absentuje. Ba dokonce ani hudební doprovod mě ničím neoslovil. (35%)