MaxipesFik

U dobrých filmů není důležité CO, ale JAK. U Truffauta mě vyvádí z míry, jak si beze všech okolků stvoří podmanivé ono CO a přitom dokáže vykroužit JAK ještě rafinovaněji. Tohle je ten typ filmů, které můžete vidět několikrát a pořád jsou zajímavé.

Úplně jiný Buñuel než ho (ne)znám. Formálně, vypravěčsky, obrazově a herecky poměrně konvenční film, který přesto nezapře bezchybné vedení mistra a jako celek působí přesvědčivě. Brilantně vystavěná studie o zhroucení ideálů, které když jednou klesnou, se stále víc zaplétají do sítí intrik a zla. Politický režim fiktivního ostrova nápadně připomíná Frankovu diktaturu.

Nemám slov. Magické, uchvacující, poetické, omračující.

Z filmů Monty Pythonů je tento asi nejméně srozumitelný našinci. Protože neznám příliš dopodrobna legendu o Grálu, musel jsem si spoustu vtipů domýšlet.

Nejklasičtější katastrofický film (i se všemi jeho klišé).

Animace a hudba je bezesporu geniální. Bohužel se na díle odráží doba jeho vzniku, v patosu nebo častuškových a rolnických motivech. Překvapila mne třeba krotkost dívčí války nebo naopak děsivost válka Lucká (evidentní náznak mnichova a nacismu).

Jako celek je Trafic ve srovnání se staršími Tatiho snímky trochu slabší. Ale je v něm tolik geniálních momentů (třeba stěračová baletní scéna na konci).

Tati byl génius.

Čím to, že ten Allen umí z docela obyčejného nápadu vyždímat moc príma film?

Trocha sentimentu nikdy neuškodí.