MiaMahoney

Džast enadr dej in dý ofis... Standardizované chování, dreskoud, kjůbikly v oupnspejsu, uniformní jednání, mítingy o mítinzích, koučování, performens plány, šérování wíkly ryportů, korektnost za každou cenu atd. atd. atd. a nedivím se, že z toho pár lidem totálně jebne a vymyslí plán, jak nadobro eliminovat veškeré korposračky. Kdysi jsem v podobném neosobním korporátu také pracovala, pod dohledem androgynního robota jménem Viky a nervy jsme v jejím týmu zažívali všichni - srovnatelné s účastníky Belko experimentu. Stačilo, aby se to objevilo mezi dveřmi a už nám hromadně explodovaly palice. No, raději ani nevzpomínat... A teď mě omluvte, plánuju u nás v práci letní párty a dostala jsem takový nápad na její oživení. Teď jen zjistit, kde je přístup k firemnímu rozhlasu...

Milé děti, dnes vás čeká cesta do pravěku. Nikoli však s Karlem Zemanem a jeho loutkovými monstry, ale pěkně akčně na plný kule a s maximem toho, co dovolí dnešní sídžíáj. Pokud tedy máte podepsaný souhlas rodičů a potvrzení o bezinfekčnosti, můžeme zabalit svačiny, připnout k báglům ešusy a šlapem! ... Před námi se rozkládá travnatá planina s několika mrtvými, obřími vážkami rodu helicopteris americanus, z nichž některé ještě hoří. Nejspíše je ze vzduchu sundalo něco velkého a patřičně nasraného, tak si, milí výletníci, dávejte majzla a mějte oči na šťopkách, zrovna jako támhleten šnek lezoucí po tom padlém, suchém kmeni. Vidíte všichni? Dobře! Jo pozor, on to není kmen, ona je to nějaká zmutovaná strašilka! Pepíčku, ty hovado nenechavé, nehaž po tom těmi šutry a ne, Janičko, to zcela určitě není Groot! Nikdo se ani nehne, dokud ta mrcha nebude pryč, slyšeli jste?!... Dobrá, tak jdeme dál. Bacha na mokřinu před námi, pěkně všichni udělejte velký skok na ten ostrůvek támhle a přidržte se těch... parohů???!!! A kua, zpátky, zpátky, to je tatanka černobylská, hezky pomalu couvejte a moc jí nekoukejte do očí! Taaak, to je ono! Zatím máme docela štěstí, tak jdeme támhle hlouběji do džungle a držte se pěkně ve dvojicích... Cože? Co tím myslíš, Honzíku, že se ten bambus hýbe? Ty, nevymýšlej si kraviny a švihej dopředu! Tak slyšels?! Stojíš tam jak přišpendlený... A kurva! On se ten bambus fakt hýbe a to tvé přišpendlení je tak nějak doslovné... Zdrhejte, všichni hned pryč, je to chůdoarachnid mrakodrapiho a nevidí, kam šlape! Aničko, neječ a... pozdě, kuafix! No, to je teda skautský výlet jak noha x8!!! ...Fuj, to bylo o fous! Nebrečte, děcka, Honzík s Aničkou dostanou bobříka odvahy in memoriam a vy se pak můžete na sociálnínch sítích ustatusovat a usdílet xmrti: #mrtvykamaradi, #wtfvylet, #nabordoskautu2volnamista nebo tak nějak... Co to? Na co to ukazuješ, Natálko? No to se mi snad zdá, dyť to je Ludvík! Ludvo, nazdaaaaaar, kde ty se tady bereš?! Děcka, pěkně pozdravte Ludvu, to je bývalej skautskej vedoucí, který před lety záhadně zmizel. My si všichni mysleli, že tě sebrali za pedofilii a ty si tady zatím žiješ na pravěkým ostrově, no to mě poser! - Joaha, tys jim utek! No vždycky jsi v tom uměl chodit, brachu, vo tem žádná! Tak mi moc mlsně nekoukej po oddílu a radši poraď, kudy se vydat dál... Koukám, že sis tu našel jinej oddíl, vzrůstem dost připomínající děti a praktikuješ na nich bodypainting, ty šibale stará! A cože to tu máte? Obří opici, jo? No neke! Tak to chceme vidět, žejo, děcka? Tak půjdeme ještě o kousek dál i se strejdou Ludvou, on nám ukáže zajímavá žvížátka... A helemese, já už tu vopici vidím! Támhle, mezi stromy, děcka. Vidíte? A dokonce ji i slyším, něco řekla a znělo to jako "motofoko"! Podívám se dalekohledem a pak vám ho všem půjčím, nemusíte se strkat! No tyyykráááso, civím mu přímo na rozpláclej frňák, to je ale vošklivej vopičák jak hrom!... Joaha, on je to Samuel L. Jackson, sorry, děcka! No, tak asi jdeme dál, šlapem, šlapem, žádný loudání! Prokličkujeme tady mezi těmi starými kostmi a dostaneme se snad někam, kde to bude míň smrdět. Vy jste si snad všichni zaráz prdli, parchanti nevychovaný! - Cože? Ajo, tak pardón, Ludva říká, že to jsou podzemní plyny. Tak ne, aby někoho napadlo si... z a p á l i t!!! Pepíčku, NEEE!!! TY DEBILE!!! Višchni k zemi!!! Ležte klidně a nehýbejte se, ten výbuch trochu otřásl zemí, ale nic víc se neděje, není důvod k panice a ta... obří... zmutovaná... ještěrka... lezoucí... z díry... před námi... určitě nebude... nebezpečná... a strejdu Ludvu.... ožužlává... protože ho... ráda... vidí...! Jee, ale pozor, vypadá to, že nás jde něco zachránit, dívejte támhle napravo, to už není Samuel, to už je opravdový Kong a pěkně uvědoměle jde po té ještěří tlamě na nohách! Taxe pěkně dívejte, ať máte hezké vzpomínky, nakonec si opičku všichni pohladíme a půjdeme urychleně do prdele. Škoda jen, že jsme neviděli žlababu. ... Navzdory všem absurditám od samého začátku až do emerického hepyendu se jedná o příjemný akční film. Dostala jsem zdařilý vizuál, dobře vybraný soundtrack a vcelku neotravné a koukatelné herce. Na sobotní večer lehce nadprůměrná podívaná za 3,5 hvězdy.

V domění, že stahuju vysoce hovnocený korejský originál, nakoupila jsem na internetech tohoto Oldboje a pak se nechala nepříjemně překvapit zjištěním, že jsem stáhla nedopatřením emerický rymejk. Po prověření databáze jsem váhala, jestli má vůbec cenu zmáčknout play. A světe div se, mělo! Velice slušný thriller o milujícím otci a jeho hledání pravdy, kterou naštěstí objevil dřív, než stačila vypučet do zdegenerovaných rozměrů a o poněkud jeblém protivníkovi s nepříliš přesvědčivou, ale ve finále fungující motivací. Co na tom, že v bojových scénách opět útočí jeden, maximálně dva hajzlíci a ostatní kokotsky pózují, než na ně dojde řada..., já se bavila po celou dobu slušným akčním napínáčem a původní záměr zkouknout ťamanský origoš je ten tam.

Tak takhle se tedy vyznává láska u protinožců...! Vcelku slušný film, kdy přimhouřím oko i nad těmi děsivě unylými, zpomalenými záběry a několika okecávacími scénkami. Chválím tentokrát i casting, kdy mé uši byly víceméně ušetřeny otřesné aussie angličtiny, které se obvykle vyhýbám jako farář ministrantovi staršímu 15 let. Exploit nemusí být doveden do extrémů a přece dokáže být poměrně intenzivní - stačí pár šikovných záběrů, dobře zvolená hudba, solidní herci a ve zbytku zafunguje živá představivost. A nebo prostě jen stárnu a snesu tak nějak méně.

Kdo říkal, že z Jižní Emeriky musí vzejít jen sračkoidní teledebility? Tohle argentinské Pulp Fiction o tom, jakým způsobem někdy zafunguje karma; o tom, jak jsme častokrát tlačeni být otupělými oběťmi zdegenerovaného systému; o tom, jaké jsou lidi kurvy prodejné a že temperamentní jihoameričané si pod pojmem "jiskra ve vztahu" představují asi trochu něco jiného, ve mně zanechal naději, že to s tou argentinskou produkcí asi tak zlé ve finále nebude. Jasných 5.

Evropa, 2040, libovolné město: Přišli před 20 lety na pozvání kancléřky 4. říše, frau Makrelové. Vypadali jako chudáci poznamenaní válkou, a tak jsme jim poskytli pomocnou pařátu. Dostali kapesné větší, než dostává průměrný důchodce po celoživotních dvanáctkách u pásu; zdarma střechu nad hlavou lepší, než sociálně slabé rodiny a jejich práva na kulturní odlišnosti a z toho plynoucí (ne)povinnosti jsme ochotně zakotvili i v zákonech... Jenže ono se to někde celé posralo a my se divíme, kde jsme udělali chybu. Vždyť jsme si tolik let tak pěkně koexistovali! Co na tom, že jsme museli pozměnit naše tradice, kulturu a tolerovat občas nějaký ten útok, když už jsme náhodou měli sklony být až příliš netolerantní - nakonec jsme přece vždycky vše vyřešili ku spokojenosti našich nových, byť sem tam výbušných přátel. Teď se je ale snažíme přestěhovat na vhodnější místo, protože jejich ghetta se rozrůstají neúnosným tempem, vepřové neseženete už dobrých pět let a naše ženy a dívky by opět chtěly začít nosit něco jiného, než jen pytle na odpadky. Bohužel nevíme, co s tím a rozhodně nechceme nucenou relokací nějak ublížit našim přátelům, kteří si tu prostě jen trochu víc zvykli... KURVAFIX, i ty posrané krevety v Districtu 9 se lépe asimilovaly, než výše popsané etnikum!!! Naučily se s lidmi komunikovat, stačil jim jeden vyčleněný plac, kočičí žrádlo, dokonce uměly i na práci sáhnout a rozhodně méně vybuchovaly! Tímto chci oficiálně apelovat na všechny sluníčkáře, pravdoláskaře a uprchlické vítače, aby přepsali ty své podělané bannery z Refugees welcome na Aliens welcome, když už si mermomocí chtějí hrát na samaritány, protože je zde větší šance, že takto aspoň Evropa nepůjde uplně do prdele... District 9 je parádně natočené sci-fi s originálním scénářem (zatímco se v 99% filmů o střetu s mimozemšťany bojuje o nadvládu a přežití, zde dochází k alespoň počáteční pomoci a toleranci, což je nezvyklé a rozhodně příjemné zpestření sci-fi scény). Dokumentární styl filmu taky sedne jak prdel na hrnec, obsazení perfektní (slizký Holanďan byl naprosto dokonale vybrán), celkově téměř nemám, co bych vytkla a jsem ochotna všechny větší či menší prohřešky proti logice odsunout jako marginální. Tedy pardon, chci říct vytěsnit do vlastního distriktu.

Příjemné přesedlání od komerčních emerických kriminálek k vcelku naturalistické a tak nějak "jinak", natočené detektivce. Snad pomalejší, snad reálnější, snad tíživější...? Je tu něco, co neumím popsat a vlastně ani nevím, jestli chci. Španělé to umí po svém, to jsme se ostatně přesvědčili už u Mientras Duermes, REC a Contratiempo a rozhodně se teď na jejich tvorbu zkusím trochu víc zaměřit. Que Dios Nos Perdones v čele s nesourodou detektivní dvojicí Pan Ukecaný Plešoun a Španělský Klon Dustina Hoffmana dostává za 4. Nic víc k tomu dodávat není třeba.

Láska nebeská zaujímá v mém žebříčku oblíbených filmů bezkonkurenčně první místo, a to hned z několika důvodů. Domrtě vycizelované dialogy, skvostný britský humor, dokonale zkomponovaný či vybraný soundtrack, selekce britských hereckých klenotů, perfektně zvládnuté propojení jednotlivých příběhů a pro mne jako anglofilku tento film znamená navíc ještě vizuální toulky po oblíbených a často navštěvovańch lokacích a nasátí vánoční atmosféry v mém milovaném městě. Zamícháno a podáváno pravidelně před Vánoci a Mia si chrochtá blahem. Původní film je zkrátka neopakovatelný tím vším výše vyjmenovaným a právě proto jsem se téměř aspergerovsky obávala tohoto krátkého, charitativního pokračování. Jestli něco nemám ráda, pak nucené navazování na filmový či literární počin, který skončil dokonale. Pak jsem ale sebrala odvahu, vzala si papírový sáček na dýchání a stiskla Play... Kupodivu sáček zůstal nedotčen po celou dobu přehrávání a až ve finále byl málem použit na natrávený obsah žaludku při té příšerně sluníčkářské, multikulti propagandě Unicefu a jemu podobných darmožroutských neziskovek, ve kterých mizí horentní sumy rozdělené tak maximálně mezi několik hrabivých zakladatelů a tým, co má za úkol najít a natočit ta nejkukadlovitější kukadla nouplísáka afrického. Ano, bavila jsem se, zvlášť zpočátku, kdy se Britové opět projevili jako kulantní humoristé. Záhy ale křivka začala prudce klesat v přímé úměře k recyklovanosti úspěšného humoru z původního filmu. Ono se není čemu divit - vymyšlení zcela nových gagů by znamenalo brblání skalních fanoušků, že "už to není ono" a přílišná recyklovanost zase, že "tvůrci nevymysleli nic nového a pouze těží již vytěžené". V první polovině se tak podařilo mezi těmito dvěma protipóly pěkně balancovat, v té druhé už bohužel převážil nuceně návazný, šroubovaný humor. A konec to zabil úplně. 3,5 hvězdy, víceméně z nostalgie.

No tak tedy dobrá, holt budeme koukat na Čárlího Babita-Hobita, jak ve vojenském ohozu sekunduje rádobydrsné archeoagentce a hádá se s ní, jak dlouhý pobyt v Řecku jí dopřál, když spolu naposled stavěli obelisk a objevovali tajná zákoutí její hrobky. Navštívíme i pár zajímavých a vcelku rychle se střídajících lokací a dokonce zažijeme pád v letadle, které záhadně odolává gravitaci a visí tak nějak pár minut v jedné výšce, aby dopřálo hrdinům pobrat v tom chaosu padák a ujistit se pěkně po emericku, že to dobře dopadne (no pun intended, aneb pro případné rýpavé neanglofily "bez zamýšlené slovní hříčky"). Tím ale veskrze končí zajímavý počátek a dále už sledujeme žonglování s chaotickými záběry ve tmě (kameraman a střihač by zasloužili pohřbít zaživa), s nijak zvlášť zajímavým dějem, s exhumovanou hajzlpapírovou omotávkou, která své oběti mění na lacině vypadající zombíky, jež by dokázal vmžiku vyrenderovat student prvního semestru na grafárně a dokonce dojde i na nejslavnějšího schízaře, pana Jerk-it-and-Hide. Chyběl už jen canis Baskervillus, baron Práshil, Kvasimodo a (J)Erkyl Poaró. Tento výsledný splácanec je sice sem tam i koukatelný pro svoji akčnost a již zmíněné lokace, to mu nelze upřít, ale jako celek má spíš tendence nudit a rázem sklouzává mezi mnohé podobné do společného sarkofágu, který zavřete, zakopete a za pár dní ani nebudete vědět, kde se nachází.

Takže co se dozvím od vás, "seriózních kritiků", tentokrát? Že sledujeme slabou kopii Vetřelce a Gravitace? Trapnou vesmírnou vyvražďovačku neoriginálním CGI monstrem? Další průměrné sci-fi drama s plytkými charaktery, logickými dírami, tuctovou hudbou a předvídatelným koncem? Tak víte co, s tím jděte zvesela do prdele, protože já, narozdíl od vás, nejsem artový ufoun hledající za každou cenu sofistikované, seriózní a průlomové dílo a s chutí jsem si Život užila. Napínavé, solidní, odsýpající, zbytečně neužvaněné (čum, Ridley, že to jde!) a s povedeným závěrem. Rozhodně jeden z lepších kousků.