blackJag

Snaha Roba Zombie o psychologizaci legendární filmové látky vyznívá dost nejapně a to hned z několika důvodů. Tak předně si většina herců v tomto počinu plete hysterii s na nervy jdoucím afektem a potom vize, které se Zombie snaží do filmu procpat, tak žalostně ukazují na prostoduchost režijních schopností svého stvořitele, že to ani jinak dopadnout nemohlo. Je smutné, že i matador McDowell nebo Dourif podlehli této auře nemohoucnosti a klesají na dno společně s celým filmem. Brutalita snímku je stejně zastřená a marná jako u předešlého dílu, povedenější scény (závěr opravdu celkem ujde) působí neodbytným dojmem, že vznikly mimoděk nebo minimálně za vydatné asistenci pomocného režiséra. Stejné zklamání jako samotný restart série. 40%

Frankie Muniz patří do elitní skupiny nejméně příjemných herců na této planetě a jeho filmy toto zařazení respektují ve vzácné shodě. Agent Cody Banks není žádnou vyjímkou. Nudné, trapné, dokonale zbytečné. Jediná věc, co mne trošku pobavila, byla příruční raketomet, jinak opravdu utrpení. Hudba: Mark Thomas. 20%

Na motivy stejnomenného filmu z roku 1951 vznikla tato rodinně neškodná podivaná s dobrým koncem a úspornou kadencí patetických proslovů (opravdu jen jeden na tiskové konferenci - z logiky věci ale úplně zbytečný). V týmu baseballových lůzrů vedených Danny Gloverem se objeví i později hvězdná jména (McConaughey, Brody) a anděla, co to všechno dostal na povel, si střihl Christopher Lloyd. Hlavní dětský part obstojně sehrál Joseph Gordon - Levitt, kterému se v současné době docela daří, takže by se dalo říct, že ten mnohdy problematický přechod od dětských rolí k dospělým zvládl s dostatečným přehledem. Hudba: Randy Edelman. 60%

Filmově uvolněné, herecky přesně obsazené a bezelstně zábavné. Bohémská nálada s filmu přímo sálá a někdy to i nadšenecky přehání, ale herecké party Hoffmana nebo Branagha jsou natolik láhůtkové, že člověk filmu odpustí i několik méně smysluplných scén (třeba když je při záchrané akci na místě před motorovými čluny i čtyřveslice). Ale jak říkám, to nadšení a mírumilovná nekonvenčnost je téměř nakažlivou záležitostí. 80%

Dokolečka dokola, jako kolovrátek na tripu. Tentokrát s přidanou hodnotou v podobě otevřené kritiky zdravotní politiky USA. Ale jinak bych už se vůbec nezlobil, kdyby další osudy dalších nešťastníků putovali rovnou na dvd (o tom, že už teď se připravuje další díl, vůbec nepochybuji), protože byť je film natočen ve snesitelném tempu a přívětivé stopáži, zjišťuji, že snímané osudy nechytají můj zájem tak, jak by si tvůrci asi představovali (záplava béčkových tváří v přítmí kinosálů a pomalé vzdalování se původním idejím opravdu nejsou tou správnou vějičkou). 50%

"SKONČI S RODINOU A ZAČNI S HRDINOU" S odstupem času strašná blbost, ale když jsem byl děcko, hrozně jsem si přál být takový frajer, jako Vanilla Ice :-)) Film jsem si dokonce přehrál z videopůjčovny a dodnes tu černou kopii někde mám. Viděl jsem to nesčetněkrát. Nostalgických 60%

Mohl bych říct, že mne skandinávská kinematografie láká víc než jiné evropské a nebyl bych daleko od pravdy, ale na tomto snímku mne zaujal obal, přiznávám bez mučení. Evokoval eroticky dusné drama, plné štiplavě vzrušujících scén... A erotické to bylo, jen jaksi v patologickém smyslu. A psychotické, s očekávatelnou pointou, dobře ovšem zahrané hlavním představitelem (Kristoffer Joner) a v rámci žánru a provenience vzniku i filmařsky mírně nadprůměrné. 65%

Komorní westernová záležitost, která si vystačí s nevelkým městečkem s výhledem na oceán a několika kopečky v okolí. A úplně to stačí, přičemž si živě dokáži představit, že film někdo zadaptuje jako divadelní hru a bude s tím slavit úspěch :-) Na svou dobu jde i o poměrně hrubý kus, ve kterém hlavní hrdina nebere ne za odpověď a svou cestou nevyzpytatelnou jde si s tváří netečnou až k nadpřirozenému konci... Druhý režijní pokus Clinta Eastwooda, určitě ne drahý, ale svébytný v každém případě. Hudba: Dee Barton. 70%

Čitelné, přesto působivé a na celovečerní debut dospělé a nepodlézavé. Exotické prostředí a vzdálená krása vysílá kontrasty do bližšího pohledu, plného špíny a zmaru. Zasahuje estetické cítění na obou frontách a dává za pravdu soucitnému gestu diváka, který je rád, že žije uprostřed Evropy, kde se s problémy podobného typu setkává velmi okrajově. 80%

Měl jsem nachystaný úvod o tom, že se podařilo natočit druhý díl stejně "dobrý" jako ten první, ale tvůrci to zjevně chtěli trošku okořenit a natočili pokračování ještě o třídu horší, protože tak stupidně napsaný paskvil jsem v kině dlouho neviděl a to jsem měl prosím na výběr mezi tímhle a nákupem v předvánočně přelidněném Tescu (normálně bezdebatní volba upřednostňující film, v tomto případě víc než bláhově mylná). Zajímavá taktika (z průměrné předlohy udělat opravdu špatný film), která se bohatě zúročila a hlavním představitelům (o Stewartové přitom nepochybuji jako o nadějné herečce a Pattinsonovi přiznávám minimálně charizma) přinesla obrovskou popularitu, i když nic hodnotného nevytvořili. Co ale taky vytvořit hodnotného z látky, která je postavená na neustále se opakujících achych-ovej scénách, zdatně doplněných nechtěně směšnými momenty (indián si sundá triko, aby si Bella mohla utřít škrábaneček na čele - to se Weitz úplně pomátl, že takovou imbecilitu pustil do střižny?), postrádajících logiku i směr? Neustále se tu někdo tváří zkroušeně, vylívá si srdíčko a nebo se svléká do půl pasu (kuck)... Má drahá polovička měla k tomu trefnou poznámku: "A ŠUKAJÍ V TOM FILMU NĚKDY?". A měla asi pravdu, protože kdyby si ti mladí ve filmu občas zašukali, nemuseli by řešit pořád nějaká kokotiny a na jejich plytké potulky by se dalo alespoň trochu dívat. 20%