Pejpr

Hm... Tak za Tomáše Hněvsu, aspoň *

Takový potenciál, spoustu nadčasovosti, podobenství a to vše nazmar. Kvantum nudy občas vykryje světlejší moment, ale dočkéte se hlavně velké dávky spánkovosti.

Iron Man vyzdvihl přesně to, co mám na komikosvých filmech rád a čeho Hellboy nikdy nedosáhne, totiž naprosté impulzivní akce a zábavy.

Abbu mám moc rád a od tohohle filmu jsem moc nečekal. Příběh je malinko stupidní (co malinko je obrovsky stupidní), ale světe div se tentokrát mi to vůbec nevadilo. Čekal jsem kravinu a taky jsem se dočkal, jenže tahle kravina je úplně skvělá. Nové pojetí abbáckých písniček bylo prostě skvělé, stejně tak, jako překvapivě dobrý zpěv Pierce a (už méně překvapivě) Meryl. Akorát u písničky Winner takes it all, na kterou sem se tolik těšil, trošku uklouzla, chápu že hrála citově rozhozenou, ale vypadalo to a hlavně to znělo, že to prostě neutáhne. Písničky výborně pasují do filmu a bujaré veselí se střídá s melancholickou, někdy až vyloženě pesimistickou a posmutnělou atmosférou. Největší zážitek mám z Dancing Queen, kdy konec vypadá jako pochod feministek, u toho jsem se královsky bavil :) A my na maturáku máme téma Mamma Mia!, závidíte, že?! :P

Už by to mohlo skončit...

Jak rozeznat iluzi od reality, když jediný poznávací prostředek - vaše smysly, vás tahají za nos? Pro mě je John Nash jediný existující člověk na téhle planetě, který byl schopný doublethinku.

Ach, kdyby jenom ti roboti byli němí, pak už by k dokonalosti nic nechybělo... Nemyslete si, udělat pohádku, aby se u ní bavili děti a zároveň dospělí (a pak také ti mezi těmato dvěma stádii) není vůbec jednoduché.

Nejvíc se bojíme toho, co nemůžeme vidět, co nemůžeme slyšet, co nemůžeme cítit - toho, co neexistuje a o tom (těch) se nemá mluvit.

Je to jak 88 puzzles, které do sebe postupně během filmu logicky zapadají a nakonec vidíme složený velmi pěkný obrázek.

Proč? Proč jste mi to udělali? Na Maxu Paynovi jsem začínal svoji pařanskou kariéru.. Několikrát jsem ho dohrál, včetně druhého dílu. Ale to, co jsem zhlédl v kinosále přecpaného 6 lidmi nebyl Max Payne, to byl Max Hnus. Nemít vedle sebe blonďaté potěšení, tak odcházim zhruba v půlce filmu, takhle jsem to vydržel až dokonce. Rozhodně to není chyba herců, je to chyba (co chyba přímo katastrofa) režie a scénáře. Takový obrovský poteciál příběhu přišel uplně nazmar. Tvůrci se snažili jít vlastní cestou a ze hry okopírovat minimum. Jenže to, co diváci chtějí vidět je Maxík a jeho kravavou cestu odplaty a ne kriminálku Las Vegas s Valkýrami! Stačilo přece tak málo udělat - vzít hru a místo animací vše vsadit do reálu a všichni by byli spokojení. Tak čeho jsem se dočkal?: Poletující vločky sněhu mají vypadat jako bouře století? B.B. se do češtiny překládá absolutně nesmyslně jako bíbí! Absolutně nudné detektivky, kterou občas doplňují pěkné několika sekundové akční scény! Polonahé Olgy. (která nemá moc prostoru vyniknout) Nehorázných nelogičností, nesmrtelného Maxe (který si v pohodě chodí s průstřelem od brokovnice) a rádobyvypadajících drsných pohledů, které u mě vyvolávali vlnu smíchu (smíchu poněkud hysterického). A za tyhle sračky já jsem dal 130 kč! Už mi neni 13, abych uslintával nad "spešl efektama" a "skoro nahejma ruskejma kráskama" A jasně je vidět, jak je snadné udělat přenádherný, fantastický trailer na naprosto bezduchý film! Pardon, ale fakt jsem se naštval!!!