Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (255)

plakát

Gappa (1967) 

Něco, jako když jste tříletý fakani a hrajete si s autíčkama, který rozbíjej dinosauři a žerou pak lidi, pak rozbijete vláček z lega a vaše oči suplují naprosto boží kameru. Tak tohle je stejný, akorát nejsou vidět ruce, co s těma tankama jezděj a lítaj a tak podobně.

plakát

Superman se vrací (2006) 

Řekl bych, že nikdo z producentů moc nechodil na plac a neviděl, jak posílá Singer do hajzlu současné trendy a zvyky popkornového publika. Jinak by mu nedal tak strašný prachy. Singer s nima natočil film, který se naprosto chirurgicky vrací k poetice sedmdesátkového idealistického naivního komiksáku se strašně dobrým superhrdinou. Vyzdvihnul bych naprosto božího Spaceyho a Ottmanovu hudbu, která je komplexní jako Singerova režie (oba vyznávaj lásku k původnímu filmu resp. k Williamsovi). Akce opravdu moc neni, ale velkolepý flow se rozhodně koná. A rozhodně se koná výborný film. Jen musíte mít srdce! :)

plakát

Mimic (1997) 

Když mi bylo 7, tak mě to děsilo. Proč jsem na to sakra koukal znova? Strašlivě napsaná nuda. (teda napsaná, fakt bych chtěl vědět, jak dlouhej scénář to mělo)

plakát

Ratatouille (2007) 

Nejlepší animák vůbec. Promakanej až na kost, se srdíčkem, inteligentní, originální a na konci vždycky umírám hlady, ať jsem najedenej nebo ne.

plakát

500 dní se Summer (2009) 

Tak mám v oblíbenejch romantiku no a co... Ale co si budem povídat, romantické duše by tady asi pohořely. Scénář je vynikající a režie plná nápadů. Dohromady v konzistenci, jaká se vídá u scénáristů a režisérů v jednom. Hodně hořkej pohled na vztah s ženskou, jakou vážně aspoň jednou musí potkat každej chlap a něco to s ním provede, ať už je naivní nebo cynický jak chce. Dost (až nechutně :D) ze života a zároveň úžasně hravé. Marc Webb by se měl vykašlat na studiovej kolos SONY a jejich spidermana a vrátit se do nezávislých vod.

plakát

Big Lebowski (1998) 

Já ten film dost možná znám zpaměti. Vždyt já si ho i převedl do mp3 a poslouchal v buse. Nepřůstřelnej po umělecký stránce (flákačská poetika dalo by se nazvat?), děj po okraj narvanej vymazlenejma postavama (vážně... na kolik filmů by normálně vydaly?) a s hrdinou, který se stal pro mnohé největším vzorem. Co se týče komedií, tak vážně nic nemám radši a nic ani nevídám tolik jako toto (nedávno při kocovině s přáteli, účinek je prověřený)

plakát

Poslední skaut (1991) 

Tady neni co dodat. Shane Black a Bruce Willis na vrcholu.

plakát

Sedm (1995) 

Filmovej milník a umělecké dílo jak kráva. Fincher se tu transformuje ve filmového boha, jehož vize natrhává prdel všem okolo a propast mezi jeho prací a prací obyčejného rutinéra se prohlubuje snad na světelné roky. Mohl bych zde vřískat nerdovsky nadšené erektivní výstř... výkřiky, ale je to asi zbytečný. Každej jednou musí vidět Se7en, než umře. PS: Vyjmenovat všechno dobré v tomto filmu (vyjmenovat všechno v tomto filmu) by asi způsobilo opotřebení klávesnice a těch nadšených komentářů je tu beztak víc.

plakát

Collateral (2004) 

Tohle je z nějakého důvodu srdcovka a film, jehož ATMOSFÉRU chci napodobit, až budu jednou slavnej režisér. Protože... kouzlo noci, ti dva a noční LA, kterou ani jeden z nich nezajímá, parádně sedící soundtrack (tady jsem poznal Audioslave a zamiloval si je), kamera, jejíž záběry "dýchají" a rýsuje se tu silná historka, kde je ve výsledném vystupování z nadzemky víc osudovosti než když se zachraňujou planety, vesmíry a budoucnosti všehomíra.

plakát

Vyvolený (2000) 

Čim začít? Režie skvostná, Shyamalan dokáže ždímat filmové možnosti i ze záběru na prázdnou místnost, scénář je výbornej na tolika úrovních, že by ho mohl člověk nerdovsky rozebírat hodiny (že bychom tu měli nejcivilnější superhrdinskej film?), nejlepší hudba JN Howarda, která je pro něj typicky velmi intimní a zároveň osudová jak řiť, herecké výkony stoprocentní (zase Shyamalanova schopnost vést herce, Bruce je samozřejmě minimalistickej, ale z plátna/monitoru leze komplexní postava) a nemůže chybět geniální pointa, která JE lepší než v Šestym smyslu, ikdyž neni tak ikonická. Jenže Šestej smysl už po vyzrazené pointě, přiznejme si, hodně drhne, co se týče uvěřitelnosti a je tam tak nějak kvůli tomu šoku. Tady skutečně parádně zapadá do schématu a... no zkrátka kloubouk dolu před Shyamalanem a snad se zas jednou vrátí do formy, jakou měl zde.