Recenze (192)
Kobra (1986)
Milovaný Sly, upnutý džíny, kožený rukavice i při jídle, sirka v puse, vylepšený Rambo-nože a jiné kinžály, klátivá chůze a klackovité postoje, Reagan na stěně.. Ideální podnebí pro průměrnej, béčkovej akčňák a VHSkovej trhák.
Výměna (2008)
"Nesmrtelný kovboj" Clint Eastwood nám přichystal další takzvaně působivou podívanou, ze které na nás úpěnlivě chrlí hodnoty jako odpovědnost, vůli bojovat a naději. Jenže to my už dávno všichni moc dobře víme, ale možná kdybychom měli tendenci na to zapomenout, je tady Výměna. Příběh podle skutečné události, který je v podstatě velmi zajímavý, ovšem jeho ztvárnění je přemotivované a zmatené. Scénář neví kam dřív, z ničeho nic vytváří několik dějových linií, které se v závěru dost zjednodušeně protnou. Působivé momenty jsou často vytržené z plynulosti a návaznosti děje, čímž se ochuzují o svou intenzitu a hloubku. Výprava je přestylizovaná, až jsem měl chvílemi pocit, že se děj odehrává v budoucnosti a herecké výkony se utápějí ve velkých gestech a postojích. Výměna na mne působí jako skrumáž dramatických zvolání a prohlášení, hrdinských činů a naděje, které však zastiňují příběh samotný, tedy příběh o ženě, která přišla o své dítě.._________ Po delší době jsem napsal obsáhlejší (a jistě velmi moudrý) komentář, ale úplně stačí co napsal kolega Brandon : „Eastwood to s destilací příběhu přehnal a místo alespoň kapky chutné filmové slivovice vyrobil litry čistého lihu.“...buch!
Adresát neznámý (2001)
Neštěstí, bída, beznaděj a brutalita korejského venkova 70. let na jednom voraništi.. Mezi tím vším pobíhající američtí vojáci na cvičení s kulomety a pronášející něco o morálce.. Přehnané, vyhrocené, vyšroubované do absurdit, jako kdyby dítě si chtělo vydupat, že s tímto světem není něco v pořádku..
Stud (1967)
„Jak prase v žitě?! Kdo o to stojí žít jak prase v žitě! Nechci žít v prasečinci!“ Politická příručka, která rozhodně nepozbyla svou platnost a aktuálnost změnou režimu. Velmi sugestivně vykreslené charaktery těch "angažovaných“. V případě předsedy Pánka prostupující osobnostní rozvrat, způsobený uvědoměním si vlastních chyb a politické bezvýchodnosti. „Proč ty lidi nic neřekli? Proč nic neřekli? Protože se styděli předsedo, obyčejně se styděli! Víš ty co je to stud ještě?!“
CoMyJenVíme!? (2004)
Kultivované, srozumitelné, přesto kontroverzní.. I kdyby to byl jenom nevkusný konstrukt, je na správné cestě.. Závěrečné tvrzení: "Neberte to jako bernou minci! Vyzkoušejte to a uvidíte, jestli je to pravda.." a "Přemýšlejte chvilku.." nezní moc dogmaticky. Byla by to ale sakra zodpovědnost, kdyby to byla pravda co? Až mě z toho šel mráz po zádech co pánové zarputilci? Jistotky by se nám pobořily trošku ne!?
Once (2007)
Hezký písničky, příjemná Irglová, sentimentální Hansard a Hollywood naměkko.. No úplně mi to nesedlo, taky proto, že tam šlo spíš o tu kytáru, než o lásku.. ani muchlování nebylo. Ale jinak dobrý..
Otec na služební cestě (1985)
Křičel tak, že ho všichni slyšeli: „Radši ruský hovno, než americký dort!“ I za to se zavíralo v Titově Jugoslávii. Takřka nevinně předkládané absurdity totalitních dob okořeněné balkánským prostředím. Život si vždycky najde cestu a nakonec doběhne i ty nejpřesvědčenější..
Pasťák (1968)
Galerka muklovskýho tattoo stajlu šedesátých let.. Některé kousky jsou obzvláště vypečené a nadčasové, např. čára na krku a pod ní slogan: "zde podříznout“. Depresivní, až psychotická atmosféra a výborně vybraní herci, dokonce i ten Krampol tady sednul. O Vyskočilovi, že v mládí občas zaválel, není třeba delšího povídání. A závěr?! Šťastné a veselé Vánoce přejí chovanci nápravného zařízení v domě U Dobrého pastýře a závěrečná pěst v ksichtě.. (Ale ta byla, tu snad dostal Vyskočil doopravdy!)
Superman (1978)
Legendu, respektive příběh o supermuži, jsem jako malý měl velmi rád. Natož film, který mě svou výpravou a úchvatnými kousky fascinoval ještě víc. Ale co z toho zbylo dnes? Snad jen ta zvolání přítomných dam: „My jak popelky v prachu ležíme..“…poté co supermuž, jako modrý pták, v dáli odlétá… I nevím, zda-li je však třeba smutnit, ty červený slipy nebyly stejně nic moc..
Osmý den (1996)
„Nechci se milovat s manažerem..“ No to já taky ne.. I když mě handicapovaný Georges občas zabrnkal na nervy, předvedl zde obdivuhodný výkon. Harry byl sympaťák a už tak trochu nevěděl kudy kam a tak se kluci doplnili.. Výsledkem je velmi lidský film..