jenjan

Magnum s velkým M.

Vždycky jsem chtěl být jako Steve..

Manuela byla poklad, ale tajně jsem miloval Isabelu..

"Proboha proč jedete do Indie? Ach, karma-nirvánový syndrom! To je bohužel čirý blábol. Indie je plná much, smradu a žebráků. A co se týče klidu, je to nejhlučnější místo na zemi.“ Konstatuje indický cestující pan Sikh hned v úvodu, jako kdyby tušil jakým směrem se budou ubírat budoucí minuty plné vášně, touhy a lásky. Hořký měsíc je totiž opravdu hořký, místy až nesnesitelně hořký a hlavně, nechutně opravdový..

HA, HA, HA, HA...

Přijde mi trochu nesmyslné komentovat a hodnotit televizní pořady ve filmové databázi. Nicméně neodolám a k jednomu takovému se vyjádřím, už taky proto, že tento počin byl promítán v rámci letošního festivalu Jeden svět a natočili ho dva mladí, dnes už však ostřílení dokumentaristé. Nuž povedená a trefná koláž s průvodcem Janem Burianem o národní blbosti veřejně se prezentující. A opravdu nejdojemnější pohled je na vlasáče s mastným copem a bradkou mávající českou vlajkou a vykřikující: "nic než národ.“ Závěrečný vlastní debakl národovců a už jenom cikánský jam a bago, jako dlouhý nos této sebrance. Tvůrcům vskutku stačilo málo, aby se vlastenecké osazenstvo znemožnilo v podstatě samo.____ Igi B, možná by jsi to mohl zkusit v České televizi sám, dokonce bych ti k tomu věnoval i svůj koncesionářský poplatek. Ale asi bys tam nebyl první, tak nevim..

Film o filmu s kriminální zápletkou a spoustou někdejších filmových hvězd. Do toho se plouží vytáhlý Tim Robbins v příšerných oblecích a se spoustou nudných dialogů o možných filmových scénářích až do samého "happy“ endu. A tak nejlepší byla policejní stanice s místním detektivem a jeho parťákem - vysmátou Whoopi Golberg. Nemám rád a ani mě vlastně nezajímá filmové zákulisí, kazí mi to akorát kouzlo hraného.

Sympatický Buddy Boy, půvabná Ms. Kubik, několik nadržených šéfů, open space v 19. patře s asi třemi sty pracovníky a jedno 2+1 v činžáku tvoří místy trpkou, ale roztomilou veselohru, od které jsem nemohl oči odtrhnout. "Držel hubu a rozdával..“

Multikulturalismus jako cesta do pekel? Já si spíš upřímně myslím, že větší a mnohem schůdnější cesta do pekel je homogenita v podobě usedlého maloměšťáctví se svou povrchní morálkou a vírou v jedinečnost "svých“ hodnot. Možná právě proto jsou Freedom writers plní emocí, které si neschovávají jen na dojemný závěr, ale prožívají je v intenzivních a silných dávkách v průběhu celého příběhu. Závažnost tématu a vkusné, ale naléhavé podání však brání jejich přebrání a naopak působí. Prostě buď se nějak domluvíme, nebo to pochopíme, stejně jako těch pár kluků a holek z Long Beach. A jestli citově "vydírají", to už záleží na vás.

"Jak různí jsou lidé. Někteří lyžují sami na Jižní pól, zatímco já musím sbírat veškerou odvahu, abych přešel místnost v restauraci.“ Velmi pozitivní film o štěstí, které může číhat třeba za tím ošuntělým rohem bloku vedle v ulici. "Je lákavé stát vpředu, ale ne. Chci zůstat sám sebou: Maminčin chlapeček. Anonymní hlas z tichých nočních ulic..“