Alex_01

Je to mega na piču. Místo toho abychom měli pohledy lidí z více stran, tak tady vidíme kompletní viewpoint Courtney Love (vůči které není film nijak kritický) a Krista Novoselica, který tu řekne úplné hovno. Morgan posadil svůj příběh před realitu a to je fucking neetické. Nicméně osobitá animace Kurtových deníků a božííí soundtrack z toho dělají brutální šleh emocí -- a proto s vědomím toho, co jsem napsal ihned zavři čsfd a běž si to pustit, protože jestli tu za něco stojí, pak je tu toto.

Kirsten Stewart dostává příležitost jednou pro vždy prokázat, že je opravdu zdatná herečka a skutečně film táhne jednak svou vizáží, ale také velkou lidskostí a dokonalým přízvukem. Film je pojat z perspektivy nespolehlivého vypdravěče - princezny Diany, které z toho organizovaného života v zlaté kleci v hlavě přeplo. Blouznící části podporuje dokonale ujetý jazzový soundtrack a vážnější momenty smyčcový orchestr. Film nepojímá velké období jejího života (jen tři dny), což je malinko škoda a působí tak trošku vyprázdněně, některé motivy mi přišly nedotažené, jinak je na to ale radost pohledět.

Jaaj, já nevím, když vidím ta hodnocení, říkám si, že jsem na tuhle atmosférovku až moc velký dřevák. Film nechal akci stranou a soustředil se na ponurou atmosféru, shnilého, zkorumpovaného, temného a hlavně deštivého Gothamu. Herecky je vše uvěřitelné, záporák má barvitý hlas a vizáž, kamera má nádherné zrno a barvy (exceluje v akčních scénách, kdy je na něco připoutaná) a hlavně "something in the way" overtones prostupující filmem - ta hodnota tam někde leží, ale já jsem k ní nemám klíč. Zoufale kloužu po povrchu a vše co se mi vrylo do paměti jen repetetivní plácání bot v kapkách deště, a dlouhé nádechy před tím než něco řeknu. Batman není pro mě, uznávám.

Ty Zelenkovy dialogy jsou fakt pastva pro uši. Opět se nacházíme v Zelenkově industriálním prostoru (také Dabing street či modelář) a také přesah mimo hranice ČR (Modelář, Knoflíkáři) - tentokrát však jen Polsko. Velmi zajímavý způb paralelního vyprávění, kde se průběžně prolíná svět divadelní hry a svět opravdový. Peníze nás někdy nutí vidět realitu jinak, což mnohdy lidém ublíží.

Takové připomenutí, že kromě Hollywoodu tu točil filmy ještě někdo jiný a jinak. Dánové, Francouzi, Němci. Dobrý výsledek motivován požadavky na kvalitní propagandu (té západní i východní).

Ne, už jsem generačně příliš daleko, nehledě na to, jak jsem divácky vstřícný. Komponované to je moc hezky, stříhané taky. Problém mi dělaly groteskní herecké výkony, žánrová klišé ve své původní podobě (to je možná ale spíše pochavala) a nečitelný font.

Ehm no, moc mi to nefungovalo. Ve filmů se setkáte s docela nesmyslnou dramaturgií, která jakoby byla taky sjetá. Totálně se tam rozpadá časoprostor: random flashbacky, které často neodděluje žádný pořádný předěl; momenty kdy někdo někoho zmlátí a o hodinu později vypadá jako o týden později; moment, kdy hlavní postava začne fetovat (přičemž jí k tomu nic pořádně nemotivuje ale beru) vypadá o den později jak feťák co už fetuje pěknou řádku let. Random momenty, kdy se otec skoro jakoby shledá se synem, přičemž k tomu nedostal jediné vidítko nebo stopu jsou fakt megavtipné a režisér je tam hodil rovnou dvakrát, aby si nás asi "podusil". Herecké výkony byly umělé a neuvěřitelné, ale cením aktéry, že do toho šli. Téma filmu je důležité a silné, ale způsob, jakým je prezentováno mi zase příjde trochu mimo - moment, kdy mezi prostitutama vidíme devítileté kluky a v kterémkoliv random baru v Praze se vás třináctiletý kluk optá, jestli ho nechceš vykouřit mi příjde docela nereál (jsem naivní?). Lokace byly super, kamera a světlo ok, ale zvuk jakoby šel přímo z kamery, což když zkombinujeme s shitózní hereckou artikulací je docela problém.

infantilní, jídlo, surrealismus, belze vychovávat děti, doteky, sobectví, bílý králík, životní síla, rozpohybovat obrazy,

Vadí mi na tom spousta věcí: mizanscéná je divná, levná, bižutérní, cirkusová, divadelní pódium (mám z ní divný pocit prostě); vztahy mezi desíti (nebo kolika) hlavními postavami nejsou dobře vystavěné (jediná vyjímka otec a syn v teplákovce); film je až moc knižní - to je nuda; vše je až moc mechanicky a zkratkovitě podané (zkratky mi přitom nevadí-jsem divák nové doby ale s mírou prosím), vše jakoby odplynulo a ve mě to nic nezanechalo, většina filmu je tak chladný matematicky propočítaný artefakt bez hloubky. Vidět film má smysl díky 1:06:40 - 1:08:20, to má šťávu! Zbytek můžete s klidem vypnout a zahodit.

Postavu Mosse si pěstovali jako prase na porážku. Způsob jakým se tady buduje napětí a zvraty je fakt cool. Je to takové nedůrazné, otevřené... a symetrické