Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (125)

plakát

Top Gun: Maverick (2022) 

Tom Cruise delivered. Kdykoliv si vzpomenu na tento film, už navždy se mi vybaví bohatá paleta úsměvu Toma Cruise, které následovaly za každou jeho pronesenou větou. Přestože jsem osmdesátá léta na vlastní kůži neprožil, jejich duch na mě v tomto filmu mohutně promluvil. Očekával jsem akorát možná větší propagandu, film ani neoznačuje konkrétního nepřítele a zda se být vcelku apolitický, z čehož jsem zklamán. Na druhou stranu mě velice potěšily, podivné B-movie moments (cool opening videoklip, dialog dvou pilotů v smrtícím pádu stíhaček střemhlav dolů, nebo samotný escape závěr). Totální goosbumb factory jsou scény, kdy jsme s piloty ve vzduchu za mohutného burácení stíhaček a The Who hrajícím na pozadí, kvůli tomu a jenom tomu na to chcete jít do kina.

plakát

Želary (2003) 

Skvělý, emotivní soundtrack filmu opravdu velmi napomáhá zadupat určitou fádnost a nesmyslnost do země. byl jsem poněkud zmaten z časoprostoru...Jedná se o období druhé světové války někde v Rakousku, kde se ale mluví českým nářečím-wtf? S historickou realitou to nemá nic společného. Byť k rudému východu nechovám sebemenší sympatie, příjde mi dost nefér inscenovat takto brutální chování sovětských vojáků, když se ve skutečnosti nic takového nestalo.

plakát

Kobry a užovky (2015) 

Domácí násilí, mezilidské vztahy, lidské archetypy, morální dilemata, white trash. Film plyne úplně hladce a celou dobu jsem ho se zaujetím sledoval. Působí opravdu syrově, jak záběrováním, tak střihem. Obsazení je vlastně skvělé s vyjímkou možná Davida Máje, který se hodí spíš na neschopného blbečka, než na úspěšného byzsnysmana. Mega jsem se zžil s hlavní postavou, akorát jsem úplně nestihnul zaznamenat tu jeho proměnu na konci filmu. Zároveň mi přišlo že film ani moc nemá konec a že přestal v moment, kdy vyvstávalo spoustu otázek.Líbí se mi , jak je to geograficky nezasazené-může se jednat o jakékoliv menší město kdekoliv v ČR.

plakát

Černí baroni (1992) 

Já nevím, tento film je asi z úplně jiného těsta než já. Ten humor ve mně nikterak nerezonoval, spíš mi to přišlo jako nudné pozorování tupých opiček, které dělají tytéž tupé blbosti pořád dokola. Ani ten kontrast mezi stranickými blbečky a okrajem socialistické společnosti nebyl tak zajímavý. Šišlající Donutil, papoušek Dvořák, sprostý Ostravák, pak ten Kraus, který tam neustále všechny posílal do prdele, ale zase víc crstev v tom nenínevím, všechno to bylo nějak moc na oko. Nevím, jestli si z toho mám co vzít. Za socíku byli nahoře ti servilní, nezodpovědní, nevzdělaní týpci, kteří opakovali dokola tytéž fráze. hmm

plakát

Moje slunce Mad (2021) 

Pro tento film jsem se rozhodl hlavně proto, že je animovaný. V tomto odvětví českého filmu jsem totiž již dávno ztratil přehled (patrně proto, že na sebe poslední dobou ničím příliš neupozorňuje, s výjimkou Dcery), takže jsem chtěl zjistit, jak na tom současná animovaná tvorba bude. Moje slunce Mad je o české dívce Heleně, která opouští svůj pohodlný, ale nešťastný, všední život v Praze, aby mohla žít společně se svým mužem snů Nazirem v Afghánistánu. Pokud něco v české kinematografii moc často nevidíme, tak jsou to témata a příběhy, která jsou schopna oslovit nejen české publikum, ale i zahraniční obecenstvo. Toto je dle mého film, který nečeského diváka zaujmout dokáže a potvrzuje to i nominace za nejlepší animovaný film na zlatých glóbech. Nese v sobě totiž taková témata, jako je střet kultur, snahu o asimilaci, utlačování žen, strach, který to s sebou přináší – to jsou věci, se kterými se budou schopni identifikovat nejen Češi, potažmo Evropané žijící v Afghánistánu, ale lidé, kteří se s kulturní asimilací setkávají na denním pořádku ve své zemi. Film poukazuje na problémy, které s sebou nepochopení kultur přináší a vybízí k vzájemnému respektu.  Příběhově nelze říct, že by byl film nezáživný, jelikož se v něm neustále něco důležitého děje, na druhou stranu nebyl v ničem opravdu přesvědčivý. Postavy ani události v něm nebyly dobře vystavěné a provázané. Sami o sobě fungovaly, ale působily nějak odděleně a v důsledku toho jsem měl pocit, že mi film před očima odplynul a nic ve mě pořádně nezanechal. Hlavní postava byla příliš indiferentní, neměla žádnou motivaci, žádný cíl. Nesnažila se své postavení v rodině příliš zlepšit (přestože tím byla frustrovaná), přijala svou roli ženy příliš snadno, na to, jak je ono prostředí Afghánistánu odlišné – to je chování které bych od hlavní hrdinky příběhu neočekával. Animace naproti tomu působí příjemně a osobitě – od uhlazeného mainstreamového stylu se odlišuje tím, že svou strohostí a přiznanými přetahy působí daleko upřímněji. Mimiky postav byly dobře čitelné a přesto, že jsem Kábul nikdy nenavštívil, řekl bych, že ho film docela věrně napodobuje. Film celkově hodnotím kladně a jsem rád, že vzniknul. Příběhově mohl být poutavější nebo emotivnější, nicméně oceňuji téma, které si vybral.

plakát

Budiž světlo (2019) 

Taková garbage verze Honu s Madsem Mikkelsenem. Obojí je situováno na izolovaném venkově, v obojím hraje roli znásilnění a náboženství. Tady mi ale chyběl onen pocit hořkosti a frustrace pramenící z tragické nespravedlnosti, kterou hlavní aktéři zažívali. Základ pro tuto emoci since položen byl: v celé věci byli nevinně, přesto byli linčováni a terorizováni ALE - 1) celou situaci řešili naprosto debilně (neohlásit na policii co se opravu stalo-nepomoct rodičům obětem), tak se jich lituje docela těžko 2) nelinčuje je celá vesnice, ale pouze pár hošíků + farář který je kryje 3) ten linč nakonec nebyl až tak crazy jako v případě honu nebo minimálně mi v ničem nenaháněl strach. Scénář byl místy strašně kalkulativní, všední, doslovný (tady vám teď ukážu moje děti na mobilu out of nowhere), herecké obsazení bylo dobré - tatík, slizký farář, zahořklý děda, nice. Štve mě taky, že film skonči v moment, kdy bychom teprve pocítili onu nespravedlnost-pokud by se k nim samotná policie otočila zády. Myslím že zkažení kluci a farář-resp. církev jsou metaforou pro mafii, od kterou je třeba zlikvidovat, jak zmiňoval ten pubertální týpek.

plakát

F1: Touha po vítězství - Série 4 (2022) (série) 

Výběr protagonistů a témat mohl být lepší. Na můj vkus jsme se až moc zabývali Mercedesem a například Aston Martin se zde neobjevil vůbec (byť je to nový tým o kterém by se dalo co říct). Zpracování jednotlivých závodů mi pak nepřišlo tak vzrušující a precizní jako v minulých sezónách. V díle, kdy Ocon dosáhl na vítězství nebyla třeba vůbec ukázána skvělá práce Alonsa proti Hamiltonovi -- byť to byl jeden z nejúžasnějších momentů sezóny. Tvůrci pořadu se pak nakonec staví na stranu Luise Hamiltona, protože střihově závěr posledního závodu působí spíše jako, že bylo vše zmanipulovánu v Luisův neprospěch. Horner se k tomu nevyjádřil (nebo jeho vyjádření nebylo použito?) takže závěr této série za sebou zanechává takovou ješitnou pachuť. Nepřítomnost Maxe Verstappena jsem téměř nepocítil. Jinak se stále jedná o velmi atraktivní reklamu na F1 podpořenou mimořádně kvalitní zvukovou stránku.

plakát

Funny Games USA (2007) 

Lidé, kteří si na filmu vybíjejí své znepokojení jeho nízkým ohodnocením by se měli zamyslet nad tím, co se tady vlastně dokázalo. K docílení psychologické trýzně totiž skoro nepotřebují žádné extrémní vizuální násilí, ale pouze arogantní scénář, který do děje zapojuje, jak své tvůrce, tak i nás diváky. Štve nás, že jsou antagonisté nedostižitelní od začátku až do konce, štve nás inkopentence protagonistů, kteří se nejsou schopni jakkoliv bránit a v neposlední řadě nám film dává jasně najovo, že nebýt nás diváků, tak by k ničemu z toho nemuselo dojít (Paulova věta: "Bavíte se"). Frustrace pramení z určité bezmoci a bezpráví, kterého jsme svědky.

plakát

Město bohů (2002) 

Wow, tolik příběhů v jednom. Je to vlastně taková skládačka flashbacků a mazaiek, kdy je nám vyprávěn jeden příběh, na který se pak napojí další, a tak se noříme hlouběji a hlouvěji do Města bohů. V tomto guláši nás skvěle orientuje úžasný střih, který nás svým vysokým tempem veze do skázy obou konkurenčních gangů. Střihač - Daniel Rezende (má skutečně autorský rukopis, chvílemi jsem myslel, že se dívám na Elitní jednotku). Herecky a režijně je film plně na úrovni. Kamera je často shaky, což střih skvěle využívá k plynulým přechodům a prostřihům v pohybu ****

plakát

E.A. Poe: Podivný experiment (2014) 

Místy nevyužitý potenciál podle mě. Na začátku, kdy došlo k odhlaení vězňů ve sklepení jsem očekával, že si film bude hrát s divákem a předkládat mu indície pro kredibilitu výpovědi vězňů a pak pro šílence (něco jako v Dokonalém triku). A za další si myslím, že by filmu pomohlo kdyby nechal zabil buď hlavní postavu nebo doktora. Ten twist na konci mi přišel trošku cheap, ale vlastně fungoval.