Warhorr

Tak to byl opravdu krvavý víkend na chatě. Manželský pár, jenž se neustále handrkuje, hádá a leze si na nervy jeden druhému, se rozhodne zajet si na víkend na chatu k jezeru. Jenže tady se o klasický romanťák u zapadajícího slunce s průzračnou vodou jezera a okolními lesy jednat vážně nebude. Manžílek si totiž umínil, že už má štěkání svý starý plnou prdel a když se do toho ještě objeví nevěra, rozhodne se jí zbavit. Bohužel, Lars je tak trochu trouba a ne vše jde podle plánu. A aby toho nebylo málo, tak tahle norská válka Roseových nebude probíhat jen mezi nimi samotnými. Do jejich spárů se přimotají tři uprchlí vězni v podobě brutálního vraha, homo fogo dlouhýho koňskýho vocasa a nakorbenýho náckovskýho pablba. A ta prvá řezničina může začít. Neskutečně mě překvapilo, že krev tady teče proudem a o uřezané a rozmrdané končetiny nebude nouze. Gore je prostě na tenhle typ filmu parádní. Až jsem měl chvíli pocit, i samotným představením a průběhem filmu, že se dívám na takový lehčí odvar Tarantina. Za mě určitě jedna z filmových událostí roku.

Rok a půl jsem se těšil, že dostanu pořádnou válečnou nálož. Navíc když se jedná o nejdražší holandský film. Nemůžu se však zbavit dojmu, že do toho Heijningen nepraštil se vším všudy. Bitva v ústí Šeldy, neboli také v angličtině Zapomenutá bitva. Zapomenutá dá se říct opravdu je. Prostý člověk, jenž se o tuto tématiku nezajímá, tak se s touto bitvou setká poprvé a samotná, v češtině dostupná, literatura vesměs snad neexistuje. Už proto jsem byl tak neskutečně natěšen, že se tuto událost rozhodl někdo zfilmovat. Antverpy, jenž byly spojenci osvobozeny, se nemohly naplno a bezpečně využívat, dokud nebyly protější, vzdálenější břehy vyčištěny od nepřítele, a které byly pod neustálou nepřátelskou palbou. Ale dost historie. Sledujeme osudy tří lidí. Holandskou příznivkyni odboje, holandského kolaboranta bojujících v řadách Německa a pilota kluzáku se svoji posádkou. No a hned tady nastává kritický okamžik. Na tu stopáž je to místy děsně, ale děsně utahaný. Pokud bychom sledovali pouze příběh z jedné strany ( kolaborant ) a druhé, například jen odbojářky, mohlo to být rozhodně daleko zajímavější. Takhle se tu přeskakují scenérie jednotlivých postav, někdy jen na pár minutek a mě to prostě nebavilo. Navíc to putování přeživších po mokřadech a zatopených pláních ze sestřeleného kluzáku, to je prostě zabitých 20 minut. Já dle traileru doufal, že budeme svědky válečné vřavy, která s námi pořádně zalomcuje. Taky jsem čekal nějaký, alespoň trošičku globálnější pohled na celou operaci, nějaký rozbor. Nic takového rozhodně nečekejte. S Bitvou o Šeldu to má společný opravdu jen název. Pokud by někdo film pojmenoval jinak, asi bych si netipl, že se o tuto bitvu vážně jedná. Akce je tady pramálo ale zase stojí zato a jsou velmi dobře natočeny. Chválím i kameru, která je obzvláště při bojových scénách skvělá, a za kterou by se nemusel stydět ani Deakins s Kaminskim. Po technické stránce snad nemám výhrady. Od techniky po uniformy, tady si tulipáni dali záležet. Ten rozpočet jde značně cítit. Za víc jak tři hvězdy ale prostě hodnotit nemůžu. Škoda, čekal jsem, že vystřelím z gauče jak u Černé knihy.

Tak si to shrňme. Máme tady jednu středoškolskou kundu, která dá každýmu druhýmu. Samozřejmě i těm největším kreténům, o kterých to každý ví. A ona chuděra má z toho takovou depku, že si podřeže žíly ? Asi bych tvůrcům doporučil zkouknout Ondskan nebo Zkaženou mládež aby věděli, co je to šikana. Opravdu nechápu takovej hype po první řadě s naprosto stupidní zápletkou. Dále zde máme v hlavní roli afektovanýcho, vytěkanýho, psychicky labilně infantilního pablba, který by nepříšel o panictví ani kdyby to dostal rozkazem a dostal za to nejvyšší cenu v milionáři, a který se nám zrovna zabouchne do téhle naší šlapky. K nepochopení všeho a všem přichází pomalejší vyvrcholení celé první řady kdy zjišťujeme, že tahle kráva si dobrovolně vleze sama do bazénu k tomu největšímu zmrdovi v celé škole a asi není třeba říkat, co se stane. Jestli se snaží rejža poukázat na lidskou demenci v té nejvyšší míře, tak v téhle scéně se mu to opravdu povedlo. Ještě však nekončíme a představíme si další gender postavy. Proč ? No přece 13x proto. Máme tady nejzbytečnější a nejdebilnější postavu asi v celé seriálové historii a to středoškolskýho poradce, kterého byste nejraději otečkovali svou pěstí pokaždé když vleze na scénu. Dále třeba černošku, jenž má bílou matku ( a ve skutečnosti somálskýho fotříka ), japonku, která ma dva teplý otce a ona sama je lesba, pár gayů, korejce, mulaty, tady je prostě úplně všechno. Krásná gender correct reklama. Přichází druhá série a velký pozor. Z nejneschopnějšího niggy se stává velice schopný nigga, který má koule a dokáže si na hajzlíku podat i ty největší sráče. Takže to bylo docela příjemným zpestřením. Také dávám velké plus za prima zábavnou bitku na chodbě školy. Asi nejlepší scéna z celého seriálu, která mě vlastně i přikovala k telce, abych se dodíval do konce. No a jak už to tak bývá, máme tady zvláštní zvraty a člověk vždy čeká, jak se bude celý děj odvíjet. Nastává tak ke konci série ten největší střípek děje, to jasné světlo na konci tunelu co se příbližuje a příbližuje, kdy nabylo na grádách když někomu strčily koště na hajzlu do prdele a konečně si říkáš, že to žačne být alespoň konečně k něčemu. NE ! Von ten infantilní psychouš to musí všechno posrat. Jaká to škoda, už jsem doufal že uvidíme Masakr na Liberty High a ono šlo všechno k hovnu. Přichází nová série a s ni i nové útrapy a noví herci. Největší hajzl v kosmu dostane konečně na frak. JENŽE oni toho přitloustlýho násilníka proměnili v panu Marii, která chuďátko za nic nemůže. A ano...přesně teď přichází na řadu další mulatka, která se do něho co jiného než zabouchne. A chudák infatilní Dylan má znovu po ptákách. Ještěže bydlí se svým adoptovaným feťáckým bráchou, který mu zprve klovnul jeho první podřezanou lásku, no co už. Jdeme dál do poslední série a zde nastává genderový festival pro všechny LGBT příznivce, pro fanoušky upír, vílů a vlkodlaků, pro transky, nomády a poustevníky protože takovou odpornou reklamu na korektnost jsem snad ještě nikdy neviděl. Z heteráků se stávají homosexuálové. Tuhle zhovadilost může vymyslet jen Netflix. Když jsem doma doma otevíral konzervu, čekal jsem, kdy tam na mě vyskočí nějaký takový ten gay mušketýr. '' Cože ? ten učitel je gay ? Cože ty už jsi taky gay ? Cože ten prodavač je gay ? No prostě neuvěřitelný humus. Zato, že jsem musel koukat a trpět u takových sraček, bych dostal rád zaplaceno, protože to se opravdu jen tak nevidí. No naštěstí to ale vše dobře dopadlo. Všichni se sešli v kavárně a 13x si pogratulovali jak všichni tvoří krásnou komunitu těch největších píčůsů v netflixovskej galaxii.

Fůůůůůůůj. Tak asi mohu prohlásit, že tohle je zřejmě ten největší hnuják co jsem kdy viděl. Brutal master gore porno žně snad pro každého vyznavače tohoto žánru. Týpek omráčí a unese mladý pár z jejich prvního rande, připoutá je na skřipec a kolotoč sadomasochistických hrátek může začít. S cenzurou se tady vážně nešetří ( kozy, bobr, péro, vše jde vidět ). Nerad bych vypisoval vše co tu člověk může vidět ale je to snad ta nejhorší varianta mučení, kterou jsem kdy zhlédnul - od uřezávání končetin přes přibitý koule hřebíkama až po vydloubnutí oka či vytažení střev. Během toho všeho i různé erotické úchylky s krásnou symfonickou hudbou v pozadí, která tomu všemu dodává ten řádný šmrnc. Upozorňuji, že toto je opravdu jen pro velmi otrlé povahy ( kamera zabírá vše jak jen se dá ). I když jsem několikrát psal u nejrůznějších recenzí, že mi z něčeho bylo špatně či odvracel zrak od obrazovky, tak tady jsem kurvaže myslel, že si při některých scénách budu muset donést lavor...nebo raději rovnou dva. Prostě blitka. Ale taková ta krásná blitka.

Korejci neotáleli a naložili řádně pálivé kimči. Celý seriál na mě působí jako psychologický survival. Rozvoj charakteristik jednotlivých postav je velmi dobře vylíčen a možná i to byl jeden z hlavních aspektů, které na mě udělaly takový dojem. Chvíli jsem i váhal jestli nehodnotit spíše 3/5. Upřímně, první díl byl takový nemastný,neslaný. Po druhém, a za mě zcela zbytečném a nataženém, díle jsem myslel, že už ani pokračovat nebudu. Poté to ale začalo nabírat slušný grády a od půlky jsem to hltal v podstatě až do konce. Scéna s mostem je absolutní vyvrcholení celé minisérie. Přesně v tu chvíli chcete nějaký lockdown abyste si onen celý díl pouštěli pořád dokola a dokola. Ještě lepší než samotné finále, které za mě bylo prostě odfláknuté. A jestli hodnotím ještě něco kladně, tak je to pocit, který jsem měl naposledy snad u LOST. Protože tady si neberou servítky opravdu s nikým. Záporna či kladná postava ? To nehraje absolutně roli, zemřít může kdokoliv a kdykoliv. Doufám, že se dočkáme druhé řady, jelikož tento projekt si pokračování určitě zaslouží. Zůstalo nám několik nezodpovězených otázek a otevřený konec.

POZOR, MASAKR !!! Tak tohle je to největší gore brutal fucking mučící krveprolití co jsem kdy viděl. Ano, přesně tady si asi člověk řekne ''zlatej středověk''. Jak nejsem fanoušek australských hororů tak tohle mě řádně vystřelilo z gauče. Otci unesou a zavraždí šestiletou dceru. Sám později nachází usvědčující důkaz, chytne vraha a začne ho mučit nejzvrácenějšími a nejděsivějšími způsoby, z kterých se Vám budou ježit všechny chlupy na těle a budete odvracet zrak od obrazovek. A než začnou lidé kritizovat ve stylu: ''Fuj, jak se na tohle někdo může vůbec dívat. Jste zvrácení. Tohle je odporný. Proč se takové filmy vůbec točí ? ''. Položte si vy sami otázku - Co byste udělali kdyby Vám někdo zavraždil zcela nevinné dítě nějakým bestiálním způsobem a vy měli s vrahem pár minut ve sklepě ?

Vynikající exploitation s geniální myšlenkou. Skupina lidí se ocitne na neznámém místě, v domě, ze kterého se nelze dostat. Existuje pouze jediný způsob jak přežít. Naše tělo produkuje při bolesti určité látky. Naši představitelé si tak musí způsobovat co největší muka aby naplnili kolonku bolesti 100%, jenž se jim znázorňuje na tabuli. Na splnění mají 22 hodin. Nechutná hra v podobě trhání nehtů, vybíjení zubů, opařování a pálení těla, zlomených kostí apod. může začít.

Výborná show. Takovej Invisible man ( 2020 ) říznutý s duchařským příběhem o strašidelném domě. Rebecca Hall exceluje a předvádí skvělý výkon. Melancholička, kterou nechceš otravovat stupidními otázkami. Ponurá atmosféra, jenž dodává na intenzitě. Stisněné a znepokojující pocity jak se hlavní představitelka potuluje po domě na člověka jen stříkají. I prostředí k hororu přímo vybízí - samotná vila u lesa, na kraji jezera, nikde nikdo. Já bych vlastně neměl ani žádnou výtku ale za mě to prostě zazdila celková/finální myšlenka celého filmu, která mě po skvělé hodině a půl vytočila. Už už se zdálo, že to směřuje přesně tam, kde jsem to tipoval ale hold nestalo se. Rád bych se vyjádřil konkrétněji ale nechci spoilerovat. Je to strašná škoda. Rozhodně se mohlo jednat o adepta na horor roku.

Druhý horor dle dílny Nevilla. I zde se příběh zaměřuje na rituály. Trošišku jsem se bál, že po Rituálu ( 2017 ) se budu i tady kousat nudou ale celkem to ušlo. Stopáž 80 minut je zcela dostačující a nebýt té příšerky s.r.o a k tomu lepší konec, možná bych hodnotil i více. Zachraňovalo to i těch pár rozmrdaných hlav s promáčklým kotníkem. I když asi nebudu úplný fanda hororů, které se podle Nevilla točí, tak tohle na jedno večerní podívání, proč ne. Letos byly daleko horší.

Dánové nezklamali a naservírovali parádní detektivku dle Sveistrupa, jehož knihu jsem sice nečetl, ale každý filmový či seriálový počin, který je s ním spojený se mi líbil a jsem moc rád, že Kaštánek není vyjímkou. Doufám, že o tomto chlápkovi ještě uslyšíme. Společně s Mare of Easttown je toto pro mě seriálová událost roku. I tady si můžeme užít parádní atmosféru, kterou si dokážou na severu vytvořit. Tentokrát se divák nebude třást mrazem, jak bývá u severských krimi zvykem, ale naladí se na podzimní klima Kodaně a jejího předměstí, kde se listy stromů zbarvují do hněda. Jenže tahle hnědá začne být brzy potřísněná rudou, když je nalezena první oběť. Na kriminálku si gore drží poklidnou ale docela slušnou úroveň ( vrah je bestiální a rozsekává své oběti po kusech ). Líbí se mi, že Kaštánek nabízí pro mě všechny klasické aspekty mysteriozních detektivek. Noví parťáci, kteří se nemusí. Oba bojují se svými démony. Postupné, svižné vyšetřování. Nějaké to křivé obvinění. Děj je protkaný od minulosti až po současnost a nevozí se pouze v jedné linii. Již zmíněná hutná atmosféra. No a nakonec to nejlepší, wow effect, u kterého jsem se modlil ať se dostaví a to se i podařilo. Příběh má uzavřený konec a člověk si nemusí nic domýšlet, nebo čekat na další sérii.