Ammit

Rok 42' a lidi se potřebují bavit. A tak vznikají filmy a muzikály s nulovou výpovědní či uměleckou hodnotou sloužící čistě jen k odpoutání se od reality.

Že tenhle filmeček pohltil čas je jenom dobře. Samý večírek, samé rande a o učení ani ň, taky bych chtěla mít na škole tolik času. Ani nevím, co mělo být pointou. Jediné plus je mini-role Veronicy Lake, která se na plátně objeví na asi deset vteřin.

O jednom muži, který je běloch, ne, Číňan, ne, vlastně běloch. Nakonec ale všechno dobře dopadne. Přeskočím tu nesnášenlivost a předsudky (páč 30. léta v Americe byla, co byla) a dodám, že scénář jako takový je nemastný neslaný, poselství asi bylo, že láska překoná všechny překážky, ale film se celý tak nějak nepovedl.

Hodnotím 174 minutovou verzi a je to teda něco to vzít na jeden zátah. Život celé jedné mafiánské rodiny zhuštěný na skoro tři hodiny. Život je krátký i sám o sobě a je ještě kratší, když jste mafián v Římě. Ále teda celkem často to byla nuda, i když to je spíš můj problém, protože film mi tak nějak nesedl. Nó, ale stejně jsem na to koukala jen kvůli Anne Mouglalis a tu jsem viděla (i když neslyšela, páč jí předabovali ve všech třech jazycích ve kterých se mi film podařilo uhnat).

Něco mezi groteskou a totální haluzí. Jakýsi vousatý plešatý chlapík s obočím lepším jak' Brežněv si jen tak prolejzá domem a dělá neplechu, všichni se ho snaží chytit, ale chytají jen sami sebe, Scotland yard je opravdu Scotland yard, čili zahrádka někde ve Skotsku a za zmínění stojí i asistent (který je hádám asi blecha?). Ale pobaví!

Tak tady jsem vůbec nepochopila, o čem to vlastně má být

Moc jsem nepobrala, proč se to točilo, kromě vtloukání všem do hlavy, že chudáci ženy jsou věčně obětmi mužů.

Mini- ale povedené drama z divadelního prostředí, dost překvapivá tvorba na NETFLIX (přičenž nemá žádné z typicky netflixovských chyb) a konec tedy stojí za to. Temné uličky, krev a pološero v interiérech skoro až zavání viktoriánským Londýnem (tedy tím, čím nás krmí televizní produkce).

Těch děr tam je víc jak' na D1.

Moh' to bejt velkofilm! Pomineme-li to, že Egyptští bohové jsou všelijak míšení, zjednodušení a poprasení, brnění jsou plastová a CGI by tam radši bejt nemělo, celkem to ujde. Interiéry a exteriéry jsou těsně na hraně kýčovitosti, s kostýmy si dali dost práce, ale až příliš je modernizovali, děj je jednoduchoučký a poamericku hrdinský. Škoda, že se filmu nedostalo tolik pozornosti jako kdejaké kravině, páč je o dost lepší. Trochu mě překvapuje, že se podařilo natočit film o bozích Egypta a mohli je hrát běloši. Oproti tomu je ticho po pěšině z černé strany pokaždé, když se černoška cpe do role Kleopatry.