Vymítač ďábla: Znamení víry

Klidně by tu mohlo být méně lekaček, počítačových efektů i hudby, i tak se ale jedná o vcelku důstojné oživení Friedkinovy klasiky. Paradoxně nejsilnější a nejděsivější je ještě než se začnou točit hlavičky a krucifixy. Pak už se jede víceméně podle zajeté šablony, ale i tak převládá spokojenost a za mě nesouhlas s negativní odbornou kritikou. (17.10.2023)

K filmu píšu svůj jubilejní 1000 komentář a věřím, a nebojím se použít ta slova, že toto přímo mystické načasování mi vnukl sám Ďábel. Tak to cítím. Jediný problém máme oba s tím, že to není důstojná pocta The Exorcist, (který má už léta čestné místo v mé topce). David Gordon Green šlape pouze kalnou břečku, po většinu snímku bez fungující atmosféry. A to, co mě děsilo (a děsí dodnes!) v hororu z roku 1973, to tady vůbec nefunguje. Kdybych se dokázala oprostit od srovnávání, možná bych byla tolerantnější. Ale v případě mé srdeční záležitosti toho zkrátka nejsem schopna. (14.10.2023)

Dvě červotočem posedlé mladice pouští hrůzu na diváky. Režie má ale nádech rutiny a nápady v ní zanikají. Koncept  přitom není vůbec špatný. Navazuje se na klasiku Vymítač dábla návratem ústředních ženských postav. Linda Blair a Ellen Burstyn mají stále touhu i po mnoha letech utkat se s rohatým zlem, nakonec se mu postaví jen druhá jmenovaná. Nápady se najdou. Téma je sice notně provařené, takže je vůbec zázrak, že se objeví něco s rozměrem originality. Počáteční ztracení dívek v lese, následný vzestup jejich posedlosti až po třeskuté finále s vymítáním, kde se kněz dostaví na poslední chvíli. Tyhle prvky byly poměrně neotřelé, jen režisér David Gordon Green na ně tolik nebral důrazný zřetel. Tu hrůzu prostě měl více znásobit. Překvapivě se nedostaví žádná šokující scéna, i když ďábel byl ve formě, hlasy dívek měnil ostošest a knězi otočil hlavičku s následným zlomením krku, skutečný hnus prostě absentuje. Z hereckého hlediska vynikají Jennifer Nettles a Lidya Jewett, naopak Leslie Odom v roli otce je až otravný a dostal dost prostoru. Horory s námětem vymítání originalitou už dávno nehýří, postupně vyklízí pole a diváky přestaly šokovat. Když se tahle série důstojně zakončila i přes své nedostatky, tak je to vlastně úspěch. 7/10 (05.03.2024)

„Strč krucifix do... scénáře, ať se rozkládají tváře!“ Těšil jsem se na svěží hororový puch, ale dostal jen všudypřítomný smrad kadidla, standardní homemade exorcismus a otravné mravní ponaučení „Miluj bližního svého.“ Jediná zajímavá inovace bylo dvojité posednutí a následné dabl (!) vymítání. OKÉNKO ZPOVĚDNICE: [][] Co si s posedlými lolitkami (doporučuji Den páně) užije i zapšklý ateista? †† Katastrofický žánr, viz zemětřesení. †† Krimi žánr, při napínavém pátrání po pohřešovaných dívkách. †† Haitskou JIPku a rozverné (ďábelské?) doktory. Zoufalému taťkovi dají vybrat... a pak udělají pravý opak! ††  Bezďáka květáka a jeho oplzlé pohyby s párkem, když otci barvitě líčil, co s holčičkami v lese... †† Démonovo flusání a hlavičku jak od Řepky. †† Smrdící krb s ucpaným komínem, smrdící nohy posedlých a záhadně poblitý strop (zkoušel jsem doma, fakt to nejde). [][] Prostě samá klasika. Dva Green chrchle, démonem až z paty vytažené, třetí jen slabý. Ale Linda Blair, ta vyděsila. Njn, na posedlých dětech člověk vidí, jak ten čas letí... (14.10.2023)

David Gordon Green. Člověk, který u mě pohřbil jakýkoli další zájem o Halloweenská pokračování mi z nechutil další, tentokrát ještě kultovnější značku. Vymítač ďábla: Znamení víry určitě patří k tomu nejhoršímu, co lze tento rok v kinech vidět a bez pochyby je to jeden z nejzbytečnějších filmů, co jsem viděl. Absence jakéhokoli nápadu, či snahy o inovaci téhle legendy a řeči režiséra o tom, jaký respekt k původnímu majstrštyku chová, můžou snad být jedině skrytý výsměch všem hororovým fandům, jinak si to nedovedu vysvětlit - 15%. (16.10.2023)