Rosemary má děťátko

Tento film se velmi podobá později natočenému Nájemníkovi (také z dílny Romana Polanského). A to stavbou příběhu, atmosférou, napětím, hlavním hereckým výkonem (zde výborná Mia Farrow, které jsem její roli opravdu věřil) a...neuspokojivým koncem. Jenže oproti Nájemníkovi je vše propracovanější, atmosféričtější, napínavější, lépe zahrané, zrežírované a i ten závěr je tak nějak snažší akceptovat. Nebýt konce, mohl to být plný počet. Výstižný komentář: Lima (24.01.2010)

Ještě před tím, než se za několik měsíců budeme společně vztekat nad další zbytečnou seriálovou adaptací, si raději honem rychle připomeňme lehce hororový originál Romana Polanskiho. Zároveň ale musím důrazně varovat všechny budoucí maminky, aby se pokud možno obrnily notnou dávkou kuráže, a neusedávaly k televizi bez svých mužských protějšků. Láskyplný příběh podezřívavé Rosemary v podání Mii Farrow bere dech i po více než čtyřiceti letech nehledě na skutečnost, že snímek jednoduše nestárne. (08.01.2014)

Ani né tak napínavé, jak vybroušené a do puntíku propracované. Takhle bych zhodnotil drama, nebudu říkat horor mistra Polanského, u kterého mi vždycky ta jeho režie nesedne, ale tady tomu bylo naopak, skvěle odvedená práce! Mia Farrow s krátkými vlasy a vybledlou pletí vypadala jako někdo, kdo fetuje od rána do večera, ale její uřvaný herecký výkon stál za to! (29.08.2008)

║Rozpočet $2,3milióna║Tržby USA $33,395,426║Tržby Celosvetovo $33,800,000║ Celý čas som sa nevedel v tomto filme nájsť, vôbec mi dej a prevedenie filmu nesadlo, prišlo mi to akési zdĺhavé a snové sekvencie tiež moc nezapasovali do deja, herci, kamera fajn a to je asi tak všetko. /40%/ (18.02.2010)

Vyjma posledních 10-ti minut mistrovské dílo, geniální v tom, jak mate diváka a vybízí ho ke své vlastní interpretaci příběhu. Můžete to brát jako čistokrevný satanský horor, či naopak jako psychologické drama ženy, postupně se propadající do své paranoidní duševní choroby a Polanski svou promyšlenou režií divákovi nic neulehčuje. Naopak díky mnoha chytrým náznakům, které se dají vykládat víceznačně, buduje v divákovi samotném ten samý pocit nejistoty a paranoie. Bohužel musím souhlasit s některými zdejšími ohlasy, že konec je neuspokojivý, byl pro mě strašlivým zklamáním. Až příliš jasně se „karty vyloží na stůl“, vše se polopatisticky vysvětlí a ta báječná atmosféra nejistoty a podezíravosti padne v prach. Kdyby to Polanski nechal v závěru otevřené, v té víceznačné rovině celého vyprávění, neváhal bych s maximálním hodnocením ani vteřinu. Strašná škoda. (17.02.2008)