Klondike

Bravurně natočený a emočně vyčerpávající výjev ze separatistického doněckého území Ukrajiny, kterým roku 2014 otřásl pád sestřeleného boeingu s 280 civilisty na palubě. Celých 100 minut jsme perspektivou navázáni na ukrajinskou manželskou dvojici Irku a Tolika, jimž vychýlená střela poničí část obydlí a kteří se ocitají na nepředvídatelném a ideologicky neuchopitelném území válečného konfliktu. Tolik zaujímá pasivní pozici a neváhá spolupracovat s ruskými okupanty, aby zajistil sobě i ženě bezpečí. Jeho švagr je naopak striktní antiseparatista a mezi nimi stojí těhotná Irka, která si musí zachovat racionální pohled a nepředstavitelný tlak ustát se vztyčenou hlavou. Maryna Horbač využívá dlouhých kompozic s pomalu se pohybující kamerou, která rozebírá prostor ve dvou plánech – v popředí sledujeme některou z postav a v pozadí se odvíjí akce, často jen akustické, z nichž nám naskakuje husí kůže. Subjektivní perspektiva sice nemá až takový účinek jako v klasice Jdi a dívej se, ale Klondike je přesto sebevědomá a skvělá filmařina, která hrůzu války podává s chladnokrevnou neústupností. K tomu, abychom se o hrdiny báli, nepotřebuje kulometné salvy ani manipulativní zvraty. Závěr je sice až příliš symbolicky inscenovaný a tlačí nás k jednoznačné reakci, ale jinak vítězí vědomí, že takhle nějak to skutečně probíhalo (a probíhá). 85 % (02.07.2022)

O čo horšie sa na to pozerá, keď ide o našich susedov, a pri skutočnosti, že rokom 2014 nič neskončilo, iba sa začalo. Klondike je minimalistickým vyobrazením prežívania vojnového konfliktu z pohľadu troch členov rodiny, ktorí sa na vec pozerajú odlišne. Irka by chcela zo všetkého najviac zostať doma a zabudnúť na to, čo sa deje. Jej manžel pomáha separatistom, aj keď nie je s ich motiváciami úplne stotožnený. Irkin brat separatistov naopak nenávidí a opovrhuje svojím švagrom. Rozbeh je trochu pomalší a niektoré scény by som si vedel predstaviť natočené trochu emotívnejšie. Najviac by som však vyzdvihol geniálnu kameru, civilné výkony a perfektné finále s hláškou, ktorá mi utkvela v hlave. „You are not separatist. You are slave.“ (09.01.2023)

Ukrajinský eastern. Ponurá atmosféra, důkladná práce s mizanscenou, statická kamera a pomalu se odvíjející příběh rodiny z oblasti, kde přestala platit veškerá pravidla a životní jistoty. Po prérii se prohání banditi v podobě tzv. separatistů, militantních pošuků oblečených do ruských uniforem. Linie dotyku je neúprosně hlídána a neexistuje cesta pryč. Jídlo dochází, voda je zkažená. Klondike je sugestivní zpověď lidí v bezvýchodné situaci. Lidí, kteří postupně ztratili kontrolu nad svou půdou, majetkem, budoucností i vlastním životem. Russkij mir v kostce. (04.07.2023)

Hlavní hrdinka Irka, dva měsíce před porodem, bojuje za své právo zůstat doma... Její naivní a latentně proruský manžel, který se kamarádí s přihlouplými doňeckými separatisty, kteří mu sebrali auto a zbořili půl rodinného domu, se Irku snaží dostat do Ruska. Irčin bratr, voják ukrajinské armády, zase z nově okupvané a stále neprodyšněji uzavřené Horlivky do Kyjeva. S příchodem ruských vojáků po sestřelení dopravního letounu pak rodina postupně přichází nejen o zeď, auto nebo krávu, ale i o svobodu. Vše vrcholí poměrně šokujícím závěrem, u kterého to v kinosále dost zašumělo. Rozbitý dům umožňuje divákovi sledovat jak to, co se děje v popředí, tak to co se děje v otevřené krajině v kopcích za zbořenou zdí obýváku. Depresivní film podle depresivního námětu z roku 2014. [Rakkautta ja Anarkiaa 2022] (30.09.2022)

Donbas 2014, sestřelené civilní letadlo a rodina Irky: pasivní proruský manžel a aktivní ukrajinský bratr. Dům zasáhla střela a chybí jeho část, Irka má těsně před porodem a dlouho si nechce vážnost situace připustit. Nakonec na sebe pod ruským dohledem míří členové jedné rodiny ... A vítězkou je ženská.  Dobrá byla také kamera, která zobrazovala dva děje. Něco se dělo vepředu v domě a další děj se odehrával na pozadí, třeba na obzoru. Stále bylo co sledovat. (01.08.2022)