Sbohem, baby

„Kids forgive, they don't judge, they turn the other cheek, and what do they get for it?“ Pod to se lze jen podepsat a vím naprosto jistě, že bych se na místě Kenzieho otočil, sednul do auta a vrátil se za oněch třicet let.. Ostřílení rutinéři, na které je spoleh Harris s Freemanem, Titus Welliver s vousem z Deadwoodu a zdánlivě upozaděná morální opozice Monaghan v dramatu z bostonské periferie, kde některé děti jsou už nenávratně pryč v okamžiku svého narození. Označovat konec happy endem, či nějakým moralizováním je pošetilé bláznovství a "au pair" C.Affleckovi to taky na gauči po boku panenky Annabelle už jistě začíná pomalu docházet. Gone, actor Ben, Gone.. (22.07.2009)

S Gone, Baby, Gone mám spousty problémů: 1, Graduje tam, kde by neměl, a tam, kde by měl, je jen jemně pompézní. 2, Zlom v půli přišel kvůli rozvolněný vazbě a zahálčivosti scénáristy vniveč. 3, Ed Harris nevyužívá svojí potence (holt Ben Affleck nadržuje svýmu bratrovi, který tak paradoxně v charismatu Eda poráží). 4, Vrcholem zmaru je detektivka, ženská postava, zahraná Michelle Monaghan, což je jeden z nejhůře napsaných charakterů, který jsem kdy viděl - podloubí emancipace a nutnosti ženský hrdinky, feministickej diktát, kterej zde přerostl do fašismu bez koulí. Proč jen slepě následuje Caseyho – bez opozice, bez relace – a co pět minut štěkne jednu bohulibou větu, když Casey ze sebe valí přímo chuchvalce sdělení? 5, Ben Affleck se dále chová jako nemalý pokrytec, jelikož svůj film zabydlel na jednu stranu zrůdama (počáteční pětiminutovka, hospoda, záporáci jak z Dějin ošklivosti od Eca) a na druhou stranu klasickým přebytkem z módních žurnálů (hl. hrdinové). 6, V závěru se agitka na děti opotřebuje a otravuje. Není divu, Affleck se podobně jako Redford nebo Eastwood etabloval do role amerického humanisty, silně poznamenaného vírou... do sametový extáze tedy filmu cosi chybí, nebo spíš přebývá, ale do 4 hvězd tak akorát. Nebudeme se tu nakonec přít o hnidy, že jo – jako ti jedinci, kteří si na Sunshine brali Matematicko-fyzikální tabulky pro střední školy a celý film v nich rejdili a hledali nedostatky. (30.01.2008)

Zpočátku se film zdál jako obyčejná kriminálka bez většího přesahu, jenže pak se projevil Affleckův talent (v tomto případě myslím Bena Afflecka) a smysl pro autentické ztvárnění (nejspíše) skvělé knižní předlohy nebo původního scénáře. Taky věděl, koho si do role vybrat, protože jeho bratr je podle mě lepší herec než on sám. Jakmile tedy sehnal celkem sympatické obsazení, mohl se do toho Ben pěkně po Fincherovsku pustit, což taky udělal a dokázal zápletku zpracovat tak povedně, že jsem si v duchu přemítal ,,co bych jen udělal já?" A ačkoli to zjevně nemusí sednout každému, na mě když má nějaký snímek takový dopad, tak jsem spokojen a rozpolcen zároveň, což se mi u filmů podobného ražení velice líbí...85% (19.03.2014)

„Chceš sa porozprávať?“ – „Už si nie je čo povedať.“ Silný film, ani sa mi o ňom nechce písať, lebo to bude znieť sucho. Vynikajúce herecké výkony, vynikajúca dospelá réžia Bena Afflecka, vynikajúca ošarpaná atmosféra štvrte, kde „každý trocha stratil sám seba“ a v prvom rade vynikajúci scenár. Všetko má zmysel, svoje miesto a logiku, postavy konajú ako ľudia, ktorí nie sú dokonalými filmovými postavami, ale „všednými ľuďmi z mojej tvojej ulice“. Každý robí chyby, dobrí sú odvážni, len keď na zlých mieria zbraňou, inak sa ich boja. Motivácie zlých mrazia dobrými, no strašne do reality prevedenými, úmyslami. Činy/rozhodnutia všetkých týchto ľudí sa miesia v daždi a nezostáva miesto pre plač ani nárek, lebo v tomto zvláštnom svete je to zbytočné. Aspoň o čosi rozumnejšie som sa to snažil opísať vo svojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/drama/381-zbohom-baby-ioo- (24.09.2010)

No, to teda koukám. Bena Afflecka považuju za herce, který prostě hrát neumí a o to víc mě překvapil jako schopný režisér. Nejdřív to vypadalo na otřepanou kriminálku, která nenabídně nic víc než slovo "fuck" v každé druhé větě. Ale pak se to začalo rozjíždět, přišlo několik dějových zvratů a rázem je tu jeden z nejzajímavějších kriminálních thrillerů, co jsem viděl. Kromě režie, propracovaného příběhu, atmosféry, hudby, hereckých výkonů (no, Casey mě zas tolik nenadchl, ale zahrál, jak bylo potřeba; spíš to táhl Harris s mým oblíbencem Freemanem, kterého jsem už dlouho neviděl v tak zajímavé roli) stojí film i na morálním poselství, které před člověka předkládá otázku, jak by se zachoval on v té a té situaci. A navíc žádný přeslazený happy end; záverečný pohled kamery na pohovku, hudba...silný dojem. No, zkrátka mě tenhle film nadchl a i když jsem to vůbec nečekal, dávám plný počet. (29.12.2009)