Za hranicí strachu

Připravená na řádnou dávku voodoo-magie s hordou divošských uctívačů pradávného kultu...mi bylo naservírované...to co jsem od toho, nejméně očekávala...sterilní, nezajímavý pohled do komunity obchodníků s drogami...zahalený zástěrkou fanatiků, sloužících jakémusi bohovi, který jim měl pomoci stát se neviditelnými před zraky vševědoucí policie...která proti téhle bandě byla vlastně bezmocná...protože strach, je ta největší překážka...zvlášť pro hluboce věřící domorodce...takže věškerá žhavost sálala spíš jen z horkého mexického ovzduší...no a samozřejmě, kdo to jako vždycky odnese...chudáci..mladí..nadějní..američtí turisté, kteří se jim dostali do spárů...to je nějaká spravedlnost..."shit." (19.08.2009)

No teda! Už dlouho jsem neviděl takhle parádní teen vyvražďovačku. Snad od dob legendárního Vřískotu... Nejde jen o bezduché masakrování vyplněné nějakou tou nudnou vatou alá Hostel. Ne, postavy jsou sympatický a solidně napsaný. Ne jednou jsem se u jejich hlášek pěkně od srdíčka zasmál. Kluci hlásí, fetujou a bojují o život jako lvi. Zlý kultisté jsou taky tvrdí hoši, co docela rádi porcují své oběti mačetami... Atmosféra zaplivaného mexického městečka je taky moc príma, krve je dost... Tak co víc si přát? (01.09.2008)

Další parta americkejch teenagerů se dostala do spárů pošahanejch vidláků (tedy mexického náboženského kultu vlastně) - takto by se dal shrnout tento film. Podobně jako u Hostelu je divák nucen přetrpět první velice nudnou část, když se pak konečně začne něco dít, je Borderland bez problémů koukatelný. S krvavostí to autoři moc nepřeháněli, podle mne mohli klidně trochu víc přitlačit na pilu, v hororu tohoto subžánru by to rozhodně neuškodilo. Kvalitativně srovnatelné právě s Hostelem s poznámkou, že mexické prostředí je pro horor atmosféricky vhodnější než prostředí slovenské (potažmo české). Jeden z té lepší poloviny filmů z After Dark HorrorFestu. 65% (Pozn. pro Nick Tow: Já Hostel nehodnotím nijak špatně, takže když jsem k němu Borderland přirovnal, nebylo to myšleno jako mínus :) (09.03.2008)

Má to svoje momenty! Zev Berman určite patrí medzi talenty, ktorých ďalšiu prácu sa oplatí sledovať. Minimálne "hubičková" scéna platí za príklad jednoduchej a plne funkčnej práce s rozpohybovanou kamerou a rozostreným obrazom. Byť to dlhšie o pár minút, cítim sa ako sfetovaný aj ja. Podobne tak sa filmu, aspoň v jeho prvej polovici, darí diváka infikovať narastajúcim pocitom strachu a ohrozenia. Zátylok sa mi ježil ako málokedy a začínal som zvažovať, ako veľmi sa mi vlastne tohto roku chce vycestovať na dovolenku mimo rodnej zeme. Kameňom úrazu je ale nedostatočné vykreslenie fungovania kultu, ktorý za únosmi a rituálnymi vraždami stojí. Jeho nepostačujúce mystérium a nepresvedčivosť vodcu premieňa skupinu všetkého schopných vražedných fanatikov na bandu naivných tupcov, s ktorými by úrady zatočili jedna radosť. Ich prepojenosť na najvyššie miesta skrátka nevyznieva o nič presvedčivejšie, než absurdná akcia vo finále. (06.06.2010)

Děkuju minimalistovi Shadwellovi, díky jehož romantické opeře o osmadvaceti řádcích bude můj skromný příspěvek až za hranicí osmadvacáté stránky. Přitom chci napsat jen tolik, že na rozdíl od kýble s hnojem se film nedá vypláchnout a použít znova. Nevím, co si kdo myslel při plácání téhle masakrální bábovičky, ale zapomněl tomu krom Marthy uplácat cokoli jiného, co by stálo za víc než za nechápavé proč? Po téhle jízdě nemám chuť jak na návštěvu Mexika, tak ani na další mexický film. (Filmfest Hurghada 2012, 66/67) (29.12.2012)