Režie:
Brian De PalmaScénář:
David KoeppKamera:
Stephen H. BurumHudba:
Patrick DoyleHrají:
Al Pacino, Sean Penn, Penelope Ann Miller, John Leguizamo, Ingrid Rogers, Luis Guzmán, James Rebhorn, Joseph Siravo, Viggo Mortensen, Adrian Pasdar (více)Obsahy(1)
Příběh se odehrává ve španělské části Harlemu. Carlito Brigante (Al Pacino) se vrací z vězení s pevným rozhodnutím, že definitivně skoncuje s obchodem s drogami a začne nový život. Potřebuje však pro začátek nějaké peníze, a tak začne pracovat jako šéf klubu svého známého. Po čase zjistí, že jeho okolí je mnohem zrádnější a nemilosrdnější, než si dovedl představit. To se týká nejen jeho rivalů, ale i bývalých kamarádů. Když ho jeho právník (Sean Penn), který ho dostal z vězení, požádá o pomoc, Carlito nemůže odmítnout, i když riskuje, že se nesplní jeho sen odjet se svou láskou Gail a začít znovu. (Vapet Production)
(více)Videa (1)
Recenze (689)
Miluji Carlitovu cestu z mnoha důvodů - je to totiž film mnoha vrcholů. Sean Penn podal nejednou obdivuhodný výkon, ale jeho roztěkaná kreace v Carlitově cestě mne ohromí naprosto pokaždé, když film vidím. Schopný De Palma, který se ve své kariéře nevyhnul občasným slabším kouskům, zde podává jedny z nejúchvatnějších nepřerušených záběrů své kariéry (závěr, kdy kamera poletuje po nádraží, je prostě ohromný). A k tomu lahůdkový Al Pacino jako Carlito Brigante, který si prostě musí získat sympatie (a obavy) naprosto každého diváka. Jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků vůbec... ()
Tato gangsterka se mi jako jedna z mála opravdu líbila. Hlavní hrdina tentokrát není nesnesitelný arogantní zločinec, ale sympatický a čestný Al Pacino, kterému se dá fandit. To je věc, která mi na ostatních filmech podobného ražení chybí, a proto je obecně nemám rád. S Carlitovou cestou jsem tedy tento problém neměl, a tak jsem si mohl tento bezesporu kvalitní film užít. Sean Penn odvedl vynikající výkon, zpočátku jsem jej vůbec nepoznal. ()
Mafiánská cesta z poněkud jiného pohledu žánru svědčí, zvláště pod režijní taktovkou Briana De Palmy. Epické vyprávění na téma „očista“, jenž trvá dvě a půl hodiny, však dojíždí na úplnou zbytečnost. Ať se to vezme z jakékoliv strany, tak scénář Davida Koeppa by si sám o sobě stěží vystačil na devadesátiminutovou stopáž. Bohudík De Palma projevil silnou dávku invence a vyhrává si s každou scénou do posledního detailu. Jako celek to odsýpá neuvěřitelně rychle a to i za předpokladu, že se ve filmu dohromady nic pořádného neděje. Herecké výkony velmi nepokrytě pokukují po různých oceněních, zvláště Sean Penn, jenž prodělal velmi radikální proměnu a skvěle dostává klasickému heslu, že „právníkům se prostě nedá věřit“. Carlitovi, Ala Pacina jsem pomalu stárnoucího gangstera věřil do poslední kapky krve, kterou musí na své cestě prolít. Snad tedy ještě menší výtka k absenci větší dávky „DePalmovského násilí“, kterou však vynahrazuje přestřelka na eskalátorech, a každý můžeme jít svou vlastní cestou ()
Pro mě možná o něco zásadnější a lepší než Scarface. I tady je Al Pacino skvělý a jeho spolupráce s De Palmou bezchybná, ale jak píše Rob Roy, Carlito je vlastně kladný hrdina a musíte mu fandit, i když předem víte, že sejít z cesty temna a dát se na dobro není vždycky úplně nejsnažší a budete za to většinou potrestáni. ()
Je až neuvěřitelné, jak druhá polovina filmu (nejvíce je to znát od záchrany z moře) svým drajvem, režijními nápady i emocemi kontrastuje s tou první, která je pouze typickou storkou (po kolikáté už??) o gangsterovi, zajímavé je na ní pouze to, že Carlito se skutečně chce polepšit. Všechny klady snímku (a vzhledem k tématu i únosná délka) ale mé hodnocení výše než na 70% nezvednou. ()
Galerie (97)
Zajímavosti (38)
- Závěr filmu chtěl režisér Brian De Palma realizovat v budovách World Trade Center, ale kvůli hrozbě bombového útoku musel opět zvolit stanici metra. (don corleone)
- Klub Copacabana se rovněž objevuje ve filmu Mafiáni (1990). (Nathaniell)
Reklama