Tak trochu jiná love story

Menu - Výborný vyprávěcí gulášek a skvěle namíchaný žánrový koktejl. Pohodlně jsem se usadil a vychutnal si každé jednotlivé sousto. Ole Bornedal jako šéfkuchař, pokrm předložili s bravurou vrchní Berthelsen, servírka Fichová a číšník Lie Kaas, ostatní personál se také choval velmi slušně a vlastně nic nenarušovalo příjemnou atmosféru konzumace této temné a jemně úchylné specialitky, k tomu ještě to severské osvětlení a mrazivá atmosféra a já odcházel naprosto spokojen. (18.03.2012)

Konec je začátkem příběhu, kdy pravda je lež, skutečnost je klam a Jonas je Sebastian anebo je to všechno úplně jinak? Každopádně názorná ukázka, kdy zajímavě vizuálně vytříbená forma jde ruku v ruce s neméně zajímavým obsahem. Hlavní hrdina kriminálního příběhu, jehož začátkem je autonehoda při níž upadne do kómatu dívka Julia, chce vědět jak se jí v nemocnici daří. Tam je omylem pokládán rodinou za jejího přítele, kterého poznala během svého pobytu v Thajsku. Jonas najednou dostane šanci žít úplně jiný život než na jaký byl doposud zvyklý. Změna identity potom rozpřédá podivnou mozaiku jednoho zvláštního vztahu a vede k neodvratnému konci, který byl začátkem filmového vyprávění. Jo žít cizí život se fakt nevyplácí,,, (13.01.2012)

Tímhle filmem jsem si po čase jen potvrdil, jak mi ta současná dánská dramata (asi tak již od Rodinné oslavy) obvykle vůbec nesednou a často mi přijdou nelogické a přehnané do neuvěřitelna, byť jsem tady vzhledem k žánrům, plakátu a snad i komentářům čekal úplně jiného zážitku (daleko víc žánrového), než jsem se dočkal. Ona je Tak trochu jiná love story skutečně tak trochu jiná a svá, tedy především mozaikovým podáním děje, což by mi vůbec nevadilo, kdyby pro mě celý film neplynul v tak neskutečně divném „konceptu“ dojmů na velké sinusoidě. Už během prvních scén se zřejmě divokými podobami lásky před úvodními titulky jsem tušil, že to půjde dost mimo mě, jenže pak mě zaujala další scéna, s níž se mi chvíli zdálo, že by tady vzešel zajímavý film, který se jen potřeboval rozjet... tedy než ho zase vystřídaly nějaké ty nonkomformní podivnosti ve věci citových vztahů a někdy i otravné sexuální řeči... a tak to šlo, s někdy kratším, jindy delším trváním obou fáz ("jde to úplně mimo mě" vs. "je to zase zajímavé, už se tady konečně něco naplno rozjede") opravdu až do konce. Jako úplně nejzdařilejší mi přišla sekvence s nečekanou návštěvou Nikolaje Lie Kaase na chatě, občas mě chytl skrytý hořký a černý humor, ke konci mě „probudila“ i jedna horrorová lekačka, ale jinak jsem se do filmu většinou nedostal naplno, rádoby cinefilní rámec s pár moudry o filmu-noir to nezachrání a přes ty nadějné záblesky, za něž dávám plné 2*, zůstalo u toho míjení až do (nepřekvapivě) divného závěru. [50%] (15.11.2023)

Ďalšia zo silných sociálnych severských drám tentokrát pojednáva o príbehe muža frustrovaného konvenčným fungovaním vzťahov. Práca, deti, hypotéka, leasing, pravidelný sex zo zvyku. Hlavný hrdina sa dostane do zaujímavej životnej sitácie, kedy sa nachvíľu nechá uniesť a pokúsi sa hľadať životné šťastie vo vzťahu s inou ženou, s ktorou sa zoznámi pri autonehode. Príbeh je však omnoho komplikovanejší a prehrešky hlavného hrdinu sa pomaly, ale o to bolestivejšie, začnú vyplavovať na povrch. A ako to už u takýchto filmov býva, namiesto hollywoodskeho happy endu so slzami dojatia v očiach dostaneme pod nos hodenú surovú dávku holej neprikrášlenej reality. (17.09.2014)

Severania majú pre tento typ filmov priam šiesty zmysel. Temná atmosféra, scény, ktoré by iní natočili so zaužívanou rutinou sa v tomto filme vynímajú v žiare reflektorov. Dej miestami jemne hraničí s absurdnosťou, ktorú ak divák prehryzne, tak sa mu hlavne druhá polka filmu odvďačí veľkou porciou napätia a stopercentne zvládnutým záverom. Nehovoriac o hereckých výkonoch, ktoré len zmultiplikovali ostatné pozitíva. Mnohých možno odradí domotaná stredná časť, ale v spätnom pohľade má všetko svoj súvis. 80%. (28.01.2011)