L'homme de chevet
Cartagena
Režie:
Alain MonneKamera:
Antoine RochHudba:
Florencia Di ConcilioHrají:
Sophie Marceau, Christopher Lambert, Margarita Rosa de Francisco, Rodolfo De Souza, Linnett Hernandez Valdes, Salvatore BasileObsahy(1)
Krásná Muriel (Sophie Marceau) nenašla nikoho, kdo by se o ni postaral. Bývala volná jako pták, po vážné autonehodě ale ochrnula a stala se vězněm svého vlastního těla. Leo (Christopher Lambert) neměl kam jít. Alkohol zničil poslední střípky jeho boxerské kariéry a zvláštní náhoda ho přivedla právě ke dveřím Muriel. Stal se její chůvou, kuchařkou, hospodyní, přítelem a pokusil se v ní probudit touhu znovu naplno žít… (oficiální text distributora)
(více)Recenze (59)
Niečo ako Nezmieriteľní, ale s menej vtipu, no viac skutočného života. I preto hodnotím vyššie. Ten emotívny dojem a posolstvo sú tu oveľa vyššie. Aj preto, že tu nechýba láska, taká čistá, ktorá sa dnes vidí len málokedy. Zároveň je to odkaz pre všetkých, ktorí by to z akéhokoľvek dôvodu chceli skončiť. Vždy je pre čo žiť. ()
One in a million... Netvrdím, že nemôže viacerým tvorcom napadnúť ten istý nápad, ale z tých cca piatich bolo toto asi najslabšie. Ale ok, prostredie pekné, moc preromantizované, ale Lambertova postava (nie Lambert ako taký.) bola celkom v pohode napísaná. A Marceau aká je pekná, tak by som ju bil! ()
Na jedné straně nehoda, ochrnutí, zahořklost a v konečném důsledku zloba. Na druhé nevyrovnání se s minulostí a alkohol. A do třetice snad nenaplněná láska k osobě stejného pohlaví. Shrnuto, podtrženo, ...krásný a "lacině" nepodmaňující příběh dvou (chcete-li tří) životních ztroskotanců s koncem, jaký snad nikdo neodmítne. ()
Tentokrát musím poděkovat za dabing Jiřího Štěpničky, který dal alespoň verbální emoce postavě Lea, když jsem se jiných od Lamberta nedočkala. Díky tomu jsem si vychutnala tento nádherný komorní příběh, postavený na hlavně na dialozích. Pravdou je, že postava boxerky byla nesympatická a místo toho, aby u mě vzbuzovala zájem, byla pro mě celkem zbytečná. Místo ní bych raději vyladila konec, který film nečekaně a celkem zbytečně rychle ucvakl. ()
Jeden je zlomený na těle, druhý na duši. Náhoda, která je svede dohromady, dává oběma naději. Zlomenému na těle možná zachrání duši, zlomenému na duši možná tělo i duši. Netradiční, pozvolna plynoucí příběh, který je dojemný aniž k tomu potřebuje tklivě plačtivé scény a pozitivní, aniž k tomu potřebuje sluníčkový lid. Vděčí za to skvěle prázdnému Lambertovi a (a to především) skvělé Marceau, která dokáže rozehrát velké emoce, aniž se hne. Snad jen ta boxerská linie působila nejen poněkud rušivě, ale také křečovitě a občas dokonce nesmyslně. Jako by byla dodatečně hrubou silou narvána do původního již hotového příběhu. Neustále překáží v cestě a vnucuje se tam, kde bych raději sledoval podrobnější rozvíjení vztahu mezi Muriel a Leem, Leem a Luciou a Luciou a Muriel. ()
Reklama