Captifs

Velmi mě pobavilo "politicky korektní" mlžení kolem místa konání "ex-jugoslávie" je fakt nápad. První půlka mě svou neoriginální sterilností a tuctovostí i docela nudila, poslední dvacetiminutovka se však, hlavně díky Ivanu Franěkovi a jeho vytříbenému balkánskému dialektu, k němuž netřeba titulky ani dabing, však velice zaujala. Taková nevýrazná tuctovka. Nijak mě to neurazilo ale ani nějak moc nezaujalo. (28.07.2013)

Uf... totální průměr. Znovu se potvrzuje moje nepsané pravidlo, co Francouz a pokus o horor, to totálně zpacaný potenciál. Captifs mohl přinést čokoládu Milku, ale přinesl jen polosežranou Orionku a ještě k tomu studentskou pečeť, která se nedá žrát. Přitom černý obchod s orgány na samém začátku řetězce je vždy zábavný. Chyběly mi pitvy, chybělo mi napětí, chybělo mi znechucení a soucítění s uvězněnými, chyběla mi beznaděj. To všechno režisér a scénárista nezvládli, přitom se mohli minimálně inspirovat tolika jinými filmy, které zobrazují stejné téma. Konec samozřejmě totálně směšný, rád bych se zde rozepsal o trapnosti závěru filmu a udělal si z něj legraci, ale to si dovolím jen u totálních odpadů, tento film stojí za to, abych nespoileroval. 60% (18.04.2011)

Lehký žánrový nadprůměr.. Francouzský Captifs si drží slušný standard po celou svou délku, minimálně naštve, maximálně těší svou „uvěřitelností“ a naštěstí nenabízí nějaký v posledních letech velmi oblíbený dodatek typu „stejně jsi v řiti“. Banka s orgány kdesi v balkánské Horní Dolní se nicméně na pár dní a nocí stane noční můrou trojice humanitárních zdravotníků, kteří se už brzy dozvědí, co s nimi únosci zamýšlejí. Samozřejmě si divák několikrát řekne to pro horor specifické kouzelné slůvko PROČ? Proč prchající Mathias s prostřelenou nohou nepoužil klacek i na další psy? Proč Carole a Mathias nezvolí místo útěku útok na posledního únosce (zvlášť, když mají operační sál plný ostrých instrumentů)? Namísto odpovědí si ale divák může vychutnat už jinými zmiňované české nadávky jednoho z obchodníků s orgány (skutečně děsivý Ivan Franěk) nebo solidní rvačku s obézní paní domácí!! (08.08.2011)

Velkou výhodou snímku je jeho stopáž! Je tak krátký, v podstatě, takže vám skutečně musí prozradit spoustu věcí dostatečně brzo, aby mohlo dojít k typickému a oprávněnému boji o život všemi dostupnými prostředky. To ze snímku dělá dostatečně rychlou podívanou, kdy jeden záběr střídá druhý. To také vidím jako jednoznačné plus. Nevýhodou však jsou rekvizity z bývalé Jugoslávie, jako nejnovější VW či oblečení a podobně. Tady se teda tvůrci řádně sekli, asi jako v tom, že bývalá Jugoslávie opravdu nezasahovala do Československa, natož do Ruska. Ale budiž vám odpuštěno, pokud to mělo být vtipné, já se fakt bavila. Pokud jste to mysleli vážně, já vám za toho pana doktora ty hvězdy dám. (02.06.2011)

Jugošský Mengele a jeho dva pohůnci si otevřou nad Splitem banku. Orgánovou. Střadatelů se kolem potuluje spousta, náklady na vedení účtů jsou minimální, bankovní dozor obvykle zmizí dřív, než by jste řekli UNPROFOR, a tak jim podnikání jen kvete. Bohužel se však nevyvarují začátečnické, strategické chyby, kterou je překotná snaha o rizikové navýšení devizových rezerv francouzskou lékařkou bez hranic. Ta není žádné ořezávátko a do bankovnictví moc nevidí. Okamžitě tedy pohrdne na první pohled výhodnou krátkodobou fixací svých vkladů za účelem diverzifikované investice do movitých fondů třetích stran, zruší účet, vypoví smlouvu a pořádně jim, chudákům, zatřese portfóliem. Jednoduché, přímé, účinné. Za zmínku zde stojí zejména kreace našeho téměř slavného rodáka, Váni Fraňka. Ten se své role balkánského mukla zhostil opravdu se ctí a mám takový dojem, že mu žabožroutský scénárista nechal absolutní volnost verbálního projevu. Celou dobu téměř nesleze z obrazovky, překotně huhňá nekonzistentní ruská slovíčka, prokládaná několika zdvořilostními frázemi, které se nepochybně naučil při své dovolené v Chorvatsku, aby ve velkém finále dal na odiv své ryčné er a pronesl svou jedinečnou a jedinou souvislou "jugoslávskou" repliku :"Děvko, já tě budu mrrrrdat", která nepochybně vstoupí do dějin světové kinematografie hned vedle Vašutova bladeovského "Kurva, piča, kurva, piča". Docela by mě zajímalo, kde se na svou roli připravoval a s chutí bych se jel podívat na pařížskou premiéru, abych viděl, jakže si to ti galové otitulkují. (20.04.2011)